Jakmile zapneme televizi, začteme se do novin nebo brouzdáme po internetu, ze všech stran začnou na nás vyskakovat čísla. To samo o sobě nemusí být špatné, ale záplava údajů klade vysoké nároky nejen na ty, kteří s daty přímo pracují, ale i na ty, kdo o nich jen čtou nebo o nich slyší.
Voda je nezbytností pro živou i neživou přírodu. Její význam spočívá v udržování základních životních funkcí živých organismů, ovlivňuje klima na zemi, je důležitým krajinotvorným prvkem.
Vůbec první ministr životního prostředí ČR Bedřich Moldan se životnímu prostředí věnuje již od 70. let. Zajímá se o indikátory udržitelného rozvoje. Data, jejich pořizování a zpracování jsou pro něj klíčovou otázkou. S ČSÚ spolupracuje od 90. let.
Změna ve způsobu získávání dat pro statistiku cen zavedením sběru tzv. scanner dat vyvolala řadu reakcí, popravdě převážně negativních a plných obav. Česká republika v tomto směru nevybočuje z celosvětového trendu, a to jak samotným využíváním dat z pokladních systémů pro statistiku, tak v reakcích veřejnosti na tuto změnu. Přitom efektivní sběr a úplnější obraz o cenových pohybech byl již aplikován v řadě zemí.
Letos on-line nakoupilo 54 % obyvatel ČR starších 16 let, tj. více než 4,7 mil. osob. Nejčastěji nakupovali od prodejců z ČR. V posledních letech ale přibývá nákupů od prodejců ze zahraničí.
Rostoucí počet zahraničních pracovníků zvyšuje objem peněz, které tito lidé posílají domů. Také Češi využívají otevřený evropský pracovní trh. Remitence plynoucí k nám tak od roku 2008 nepřetržitě rostou.
Kvůli znečištění ovzduší umírá ročně na světě předčasně sedm milionů lidí. Z toho je zhruba 600 tis. dětí mladších 15 let. Tuto znepokojující informaci uvedla ve své zprávě Světová zdravotnická organizace (WHO).
V roce 2016 působilo v České republice celkem 137 594 neziskových institucí. Oproti roku 2015 jejich počet vzrostl o 3,5 %. Ze satelitního účtu neziskových institucí vyplývá, že téměř dvě třetiny tvořily spolky.
V roce 2019 by se na platy zdravotníků mělo vynaložit o zhruba 6 mld. Kč více než letos. Pracovníci ve zdravotnictví by si tak měli polepšit v průměru asi o 7 % místo požadovaných 10 %.
Zatímco vliv sucha na rostlinnou výrobu lze ve statistice doložit nižšími výnosy, na chovu zvířat se extrémy počasí projeví nepřímo a s určitým zpožděním. To lze ukázat na „ovčích“ ukazatelích.
Postoj Čechů k životnímu prostředí se od listopadu 1989 změnil velmi pronikavě. Přibyl jeden národní park a tisíc zvláště chráněných území. Do ovzduší se vypouští desetkrát méně znečišťujících látek, lidé třídí odpad, snížila se spotřeba pitné vody. I přes tento posun je však stále co zlepšovat.
Půdu jako kvantitativně omezený primární výrobní faktor, stejně jako její kvalitu, bychom měli chránit pro budoucnost. Od roku 2000 ubývá denně v České republice v průměru
25 ha obhospodařované zemědělské půdy.
Úroveň zaměstnanosti i ekonomické aktivity ve většině zemí EU momentálně přesahuje předkrizové hodnoty. Česko se za posledních deset let posunulo mezi země s nejvyšší zaměstnaností.
Vývoj maloobchodu zvolnil. Maloobchodní tržby za první tři čtvrtletí roku 2018 vzrostly reálně meziročně o 4,6 %. Předcházející tři roky tržby překračovaly 5% hranici meziročního růstu.
Lesnictví má u nás dlouhou tradici. Údaje o stavu lesů a hospodářských činnostech, které v nich probíhají, podávají informaci o významné složce krajiny. Lesy tvoří třetinu plochy území České republiky.
Čtyři národní parky a více než dva tisíce dalších chráněných území představují 17 % rozlohy celé České republiky. Ochrana přírody zachovává jedinečné hodnoty, neboť ponechává území svému vývoji.
Odpady jsou součástí každodenního života všech lidí na celé planetě. Avšak lze na ně také hledět jako na cenný zdroj surovin. I když nemůžeme ovlivnit, jakým směrem se ve využívání odpadů budou ubírat jednotlivé země, sebe řídit umíme. Naším cílem je chránit životní prostředí.
Znečištěné ovzduší je jedním z faktorů, které se spolupodílejí na ovlivňování lidského zdraví. V současné době patří mezi nejzávažnější problémy ochrany životního prostředí.
Ve sledování výdajů na ochranu životního prostředí má ČSÚ dlouhou tradici. Kromě sledování investic se zjišťují také neinvestiční náklady a ekonomické přínosy.
Jaký je vliv ekonomického rozvoje společnosti na životní prostředí a jak naopak životní prostředí přispívá k ekonomickému rozvoji? Na tyto otázky dokáže dát odpovědi environmentální účetnictví.
Problematika udržitelného rozvoje ve společnosti v posledních letech velmi rezonuje. Pro potřeby jeho měření a vyhodnocení nám v České republice slouží neuvěřitelných bezmála 540 indikátorů.
Polovina obyvatel Itálie chodí do kina. Domácí práce nedělá asi čtvrtina Australanů a osmina Australanek .
Kanadský statistický úřad. Elstat: Mořské plody a ryby v řeckých sítích. CSB Latvija: Obyvatel Lotyšska dále ubývá. Eurostat: Jak se žije v Unii. Destatis: Statistická ročenka Německa.
Předseda ČSÚ na zasedání Správní rady TU Liberec. Země V4: Setkání předsedů. Jihočeský kraj v číslech. O cestovním ruchu. Memorandum o porozumění. Loučení s Dědičem. ČSÚ poprvé na veletrhu práce.
Nahrávání ...
