SLDB 2011: v dojížďce vedla Praha

Údaje o vyjížďce a dojížďce do zaměstnání a škol jsou důležité pro zpracování analýz, které se týkají prostorových vztahů mezi sídly. Jejich zdrojem jsou již tradičně data ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Ze sčítání vyplynulo, že všechny kraje mají záporné saldo dojížďky do zaměstnání, pouze Praha má saldo kladné.

Z místa (adresy) obvyklého bydliště vyjíždělo více než 2,8 mil. osob, v tom 2,062 mil. ekonomicky aktivních zaměstnaných osob a 0,784 mil. žáků, studentů a učňů. U 128 tis. vyjíždějících nebyla cílová obec vyjížďky zjištěna. Dalších 581 tis. byli pracující na adrese svého obvyklého bydliště – většinou drobní živnostníci a jiné osoby pracující na vlastní účet bez dalších zaměstnanců. Největší podíl vyjížďky představuje jak u pracovní, tak u školní vyjížďky pohyb v rámci obce (zhruba po 45 %), který těsně koreluje s velikostí obce bydliště. Výraznější je u vyjížďky do škol, protože v řadě menších obcí základní školy nejsou nebo zabezpečují jen první stupeň základního vzdělání. U meziobecní vyjížďky platí, že s rostoucí vzdáleností intenzita vyjížďky klesá. Největší podíl pracovní vyjížďky mezi obcemi se realizuje v rámci téhož okresu (52,4 %). Zhruba 23 % z úhrnu vyjížďky za prací mimo obec bydliště představuje vyjížďka přes hranice kraje. Do této kategorie spadá i vyjížďka a dojížďka do hlavního města Prahy, jež má de facto statut kraje a soustřeďuje významnou část mezikrajského pohybu za prací (více než 57 %).

Dojížďkapodle krajů ČR

Do zahraničí vyjíždělo celkem 45,3 tis. osob, z toho 37,2 tis. za prací a 8,1 tis. do škol. Pracovní vyjížďka do zahraničí se ve srovnání s rokem 2001 zvýšila o 12 tis. osob, počet vyjíždějících studentů se v podstatě nezměnil. V období od sčítání 2001 došlo ke vstupu České republiky do Evropské unie a v jejím rámci do Schengenského prostoru. To mělo pozitivní vliv na pracovní i studijní uplatnění občanů ČR v cizině. Významnou vypovídací hodnotu mají údaje o bilanci pracovní dojížďky za územní jednotky různých stupňů. Ilustrují relace mezi rozmístěním obyvatelstva a pracovními příležitostmi. Počet obsazených pracovních míst je definován jako počet zaměstnaných osob s obvyklým pobytem v dané územní jednotce, popř. městě, zvýšený o počet dojíždějících a snížený o počet vyjíždějících přes hranice územní jednotky/města. Všechny kraje mají záporné saldo dojížďky do zaměstnání, pouze Praha má saldo kladné.

Vyjížďka podle druhu

Proudy vyjížďky a dojížďky

Tradiční součástí zpracování je i vytvoření všech proudů dojížďky a vyjížďky (počty vyjíždějících z obce bydliště do místa pracoviště nebo školy). Ve zpracování výsledků sčítání 2011 bylo identifikováno celkem 178 tis. meziobecních proudů, tedy stejný počet jako v roce 2001. Zhruba 111 tis. proudů představují pouze vyjíždějící do zaměstnání a 26 tis. proudů pak výhradně žáci, učni a studenti. Celkem 40 tis. proudů je pak s osobami dojíždějícími jak do zaměstnání, tak do škol. Charakteristická je velikostní struktura těchto proudů podle typu vyjížďky. U školní dojížďky převažují nejslabší proudy, což ukazuje na vysoký podíl vyjížďky z malých obcí (téměř dvě třetiny dojíždějících do škol patří do proudů s maximálně 49 dojíždějícími). V pracovní vyjížďce převažují početnější proudy, více než dvě pětiny dojíždějících jsou v proudech nad 100 dojíždějících, dominují proudy se 100–499 vyjíždějícími (s podílem osob téměř 27 %). Nejmohutnější proudy vyjížďky se od minulého sčítání příliš nezměnily, i když jejich velikost se zmenšila. Proud Kladno – Praha měl 7,0 tis., proud Havířov – Ostrava poklesl na 6,3 tis. dojíždějících. Některé dojížďkové relace naopak významně posílily v regionech největších měst, kde především efekt suburbanizace rozšířil nabídku pracovních míst mimo samotná regionální centra (např. Modřice, Rudná, Modletice, Ovčáry nebo Nošovice), popřípadě došlo k pokračování výstavby velkých obytných souborů v zázemí měst. Celkem bylo zjištěno 13 proudů s více než dvěma tisíci dojíždějících, sedm z nich směřovalo do Prahy (kromě již zmíněného Kladna z Brandýsa nad Labem, Říčan, Hostivic, Berouna, Jesenice a Neratovic), tři do Ostravy (z Havířova, Frýdku-Místku a Hlučína), zbývající do Brna (z Kuřimi), Liberce (z Jablonce nad Nisou) a Chomutova (z Jirkova).

Rozdíly podle pohlaví, věku a ekonomické činnosti

Při sčítání v roce 2011 byly již tradičně zjišťovány i další charakteristiky dojížďky do zaměstnání a do škol, které ilustrují její diferenciaci podle pohlaví, věku nebo odvětví ekonomické činnosti. V celkovém počtu vyjíždějících zaměstnaných osob převažovali tradičně muži nad ženami (641 tis., tj. 56,4 %, resp. 496 tis.). Věkovou skupinou s nejvyšší pracovní mobilitou byli zaměstnaní ve věku 35–39 let, kteří tvořili zhruba třetinu všech vyjíždějících. Se zvyšujícím se věkem se podíl vyjíždějících snižoval s prudkým zlomem mezi skupinami 50–59 a 60 a více let. Tato skupina již zahrnuje i naprostou většinu pracujících důchodců, jejichž mobilita je z pochopitelných důvodů mnohem nižší. Důležitými charakteristikami dojížďky jsou i údaje o používaném dopravním prostředku a času stráveném na cestě při meziobecní dojížďce do zaměstnání a do škol. Doba vnitrookresní dojížďky (do zaměstnání a do škol dohromady) trvala nejčastěji 15–29 minut (34,3 %). Pro dojížďku mimo okres a mezikrajskou dojížďku byl nejčastějším údajem interval 30–59 minut (39,7 resp. 33,7 %). Údaj o mezikrajské dojížďce je nesporně ovlivněn dojížďkou do Prahy, kde jsou dojížďkové časy z bližších okolních obcí vlivem relativně příznivých dopravních poměrů celkem krátké. Přesto právě mezikrajská dojížďka vykazuje nejvíce případů dojížďky delší než 60 minut.

Centra dojížďky

Graf - centra dojížďkyNejvětší soustředění pracovišť představují velkoměsta a krajská města. Logicky nejvíce zaměstnaných dojíždí do hlavního města České republiky (143 tis.), následují Brno (56 tis.), Ostrava (36 tis.) a Plzeň (23 tis.). V poměru k počtu obyvatel jednotlivých měst je mezi těmito městy nejvyšší intenzita dojížďky do Brna. Na dalších místech jsou krajská města. Jedinou výjimku tvoří Mladá Boleslav, která zaujímá s 12 tis. dojíždějících deváté místo v pořadí. Bylo zjištěno celkem 11 měst s počtem dojíždějících zaměstnaných nad 10 tis. osob. Nejsilnějšími centry dojížďky do škol a učení jsou rovněž krajská města, kde kromě soustředění středních škol nejrůznějšího zaměření vesměs sídlí i některé z vyšších a vysokých škol. Postavení Prahy a Brna je v tomto směru zcela dominující. Výrazný je vzestup počtu posluchačů brněnských vysokých škol. Počet dojíždějících do brněnských škol se zvýšil z 38 tis. v roce 2001 na 44 tis. v roce 2011. Dojížďka do škol do Brna dosahuje 78 % počtu dojíždějících do Prahy, ačkoliv poměr počtu obyvatel obou měst je značně nižší. Do třetího největšího centra školní dojížďky (Ostravy) dojíždí 15 tis. studentů a učňů, což je zhruba třetina dojížďky do Brna. V popředí dojížďky do škol (v první dvacítce) se umisťují i města, jež jsou sídly středních, popřípadě vyšších škol s dlouhou tradicí a která dosahují vyššího počtu dojíždějících než řada měst se srovnatelným nebo i vyšším počtem obyvatel – např. Uherské Hradiště (3,3, tis.), Kroměříž, Třebíč (v obou případech 2,6 tis.) a Znojmo (2,4 tis.).

Podle skupin obcí

 

Dojížďka a vyjíždka zaměstnananých osob podle krajů v roce 2011

Více informací na www.czso.cz

Sčítání lidu, domů a bytů