Ještě nedávno se o odpadech uvažovalo jako o ekonomicky negativním jevu. Avšak s úbytkem primárních zdrojů, s růstem jejich cen a se stále dokonalejšími technologiemi na zpracování odpadů se zájem o toto odvětví zvyšuje a počet firem, které na něm vydělávají, roste.
Měnící se trendy v odpadovém ho
spodářství se snaží zachytit i statistika odpadů. Její výhodou je nezávislost a schopnost průběžně reagovat na změny, aniž by se musela nutně měnit legislativa. Statistika dokáže zařadit požadované proměnné, metodic
ky je vymezit a popsat. Naposledy se širší změna tohoto druhu promítla do statistiky odpadů pro rok 2011. S podporou Ministerstva průmyslu a obchodu a členů Rady pro druhotné suroviny a odpady se ČSÚ podařilo zařadit a následně ve statistickém zjišťování vyšetřit, jaké výrobky a jejich objem ztratily povahu odpadů, ale staly se druhotnými surovinami.
Nedílnou součástí statistiky odpadů byla a je její provázanost na národní složkovou legislativu k odpadům. V tomto směru se ČSÚ potýká s dlouhodobě neřešenou a nevyřešenou komplexní novelizací zákona o odpadech včetně navazujících vyhlášek. Úřad očekává, že se předkladatel národní legislativy o odpadech zásadním způsobem vyjádří i k tomu, kdy produkt je a kdy přestává být odpadem a kdy se z něho stává „neodpad“. Po přehodnocení a ukotvení těchto definic by pak mohlo být statistické zjišťování o odpadech orientováno už jen na provozo
vatele skládek a jim podobných zařízení.
