Trvalých pobytů přibylo

Ke konci roku 2012 bylo cizineckou policií evidováno 435 946 cizinců, což byl mírný nárůst oproti roku 2011.
Cizinců s trvalým pobytem žilo v České republice 212 455 (celkem 49 % ze všech cizinců). Stejný podíl činil u cizinců s dlouhodobým nebo přechodným pobytem. Celkem se jednalo o 213 569 osob, kterých bylo o 1 114 více než osob s trvalým pobytem.
Cizinců s vízem nad 90 dní bylo evidováno 9 922, což byla jen dvě procenta ze všech cizinců na území ČR. Nejmarkantnější byl podíl cizinců s trvalým pobytem v krajích Karlovarském a Zlínském, kde bylo v rámci kraje 63, resp. 61 % ze všech cizinců v kraji s tímto typem pobytu. Naopak vyšší zastoupení cizinců s přechodným nebo dlouhodobým pobytem, než tvořil celorepublikový průměr, bylo v krajích Hl. m. Praha a Pardubický. Podíl cizinců s vízy nad 90 dní byl ve všech krajích minimální a nepřesáhl pět procent, jen v kraji Hl. m. Praha jich bylo v porovnání s ostatními regiony více, a to 4,1 %.

Nejen Ukrajinci již trvale

Počet cizinců s trvalým pobytem v posledních deseti letech neustále narůstal. V roce 2004 tvořili cizinci s tímto typem pobytu 39 % z celkového počtu cizinců, v roce 2012 již 49 %.
U cizinců s trvalým pobytem převažovali muži nad ženami stejně jako v populaci cizinců celkem. Ovšem převaha mužů byla menší než u cizinců celkem (cizinci celkem: 57:43, cizinci s trvalým pobytem: 53:47). Muži s trva­lým pobytem se na celkovém počtu cizinců mužů v ČR podíleli 45 %. Ženy s trvalými pobyty tvořily více než polovinu (53 %) ze všech žen s cizí státní příslušností. Nejvíce cizinců s trvalým pobytem mělo občanství Ukrajiny (27 %). Na druhé příčce se umístili státní příslušníci Viet­namu (19 %). Slováci představovali třetí nejvyšší podíl z cizinců s trvalým pobytem (16 %). V mezikrajském srovnání bylo významné především dominantní zastoupení Vietnamců v Karlovarském kraji, kde téměř každý druhý cizinec s trvalým pobytem měl vietnamské občanství (49 %) nebo občanů Slovenska ve Zlínském kraji (36 %). Zajímavé bylo také vyšší zastoupení (34 %) kategorie „ostatní“ v kraji Hl. m. Praha, kde je již tradičně soustředěno nejvíce cizinců. Co se státního občanství týče, patří metropole také k nejvíce heterogenním regionům.

Stále nejvíc dlouhodobých a přechodných pobytů

Cizích státních příslušníků s dlouhodobým nebo přechodným pobytem bylo v roce 2012 v České republice nejvíce. Při vstupu země do Evropské unie v roce 2004 tvořili cizinci s tímto typem pobytu zhruba jednu třetinu (36 %). V roce 2012 to byla již téměř polovina (49 %).
V rámci přechodných nebo dlouhodobých pobytů mají muži větší převahu nad ženami než v celkových počtech cizinců (61 % mužů připadá na 39 % žen). Tento typ pobytu je tedy výrazně typičtější pro muže než pro ženy. Cizí státní příslušníci s přechodným nebo dlouhodobým pobytem tvoří 53 % z mužů-cizinců, 44 % z žen-cizinek. V celé České republice žilo s tímto typem pobytu nejvíce občanů Ukrajiny a Slovenska (shodně po 25 %).
Z krajských specifik u přechodných a u dlouhodobých pobytů lze pak jmenovat především dominantní postavení občanů Slovenska (celkem 57 % cizinců s přechodným pobytem) ve Zlínském kraji a více než 50% podíl „ostatních“ státních občanství v kraji Ústeckém.

Méně víz nad 90 dní

Podíl osob s vízem nad 90 dní v poslední době výrazně klesl. V roce 2007 byl počet cizinců s vízem nad 90 dní 46 696 (12 % ze všech cizinců), ale v roce 2012 to bylo již jen 9 922 osob, tj. dvě procenta ze všech cizinců. Z toho plyne, že v posledních pěti letech došlo k dramatickému poklesu osob s vízem nad 90 dní, což souvisí s poklesem přílivu cizinců ze třetích zemí.
Jestliže v kraji Hl. m. Praha platí, že zde žije nejvíce cizinců celkem (37 % všech cizinců), pak u tohoto typu pobytu to platí dvojnásob. V roce 2012 zde žilo 6 727, tj. 68 %, cizinců s vízem nad 90 dní. Tento typ pobytu převažuje u žen (51 % oproti mužům – 49 %). Nejvíce ho mají občané Ruska (26 %), tedy každý čtvrtý cizinec s tímto typem pobytu má ruské státní občanství. Vysoký podíl cizinců s vízem tvoří „ostatní“ státní občanství, která nejsou mezi pěti nejčastějšími státními občanstvími. Jedná se hlavně o občany Spojených států (1 800 osob), Kazachstánu (640 osob) a Turecka (434 osob).