Jací cizinci žijí v krajích České republiky?

U cizinců v ČR se změnila struktura státních občanství a typů pobytů. Vzhledem k tomu, že občanům ze zemí mimo Evropskou unii byl částečně omezen přístup k pracovním povolením, příliv ekonomických migrantů z těchto zemí téměř ustal. Naopak „euroobčanů“ v České republice postupně přibývá.

Do České republiky se stěhují občané USA

Údaje o cizincích v České republice se vztahují k 31. 12. 2012, u mezinárodních dat pak k 1. 1. 2012. V té době tvořili téměř tři pětiny cizinců občané tří států: Ukrajiny (26 % ze všech cizinců v ČR), Slovenska (20 %) a Vietnamu (13 %).
Výsadní postavení mezi cílovými zeměmi má Česká republika pro Slováky, kterých do žádné jiné země EU tolik nemíří. Ukrajinců zase najdeme více v Německu a Itálii a Vietnamců rovněž v Německu.
To jsou však země, ve kterých cizinecká populace dosahuje řádů mi­lionů (Německo 7,4 mil., Itálie 4,8 mil.) a Ukrajinci a Vietnamci v nich nepatří mezi nejpočetnější imigrantské skupiny jako u nás navzdory faktu, že se jejich počty, byť ne příliš dramaticky, oproti roku 2008 snížily (Ukrajinců o téměř 15 p. b., Viet­namců o 5 p. b.).
Jednou z výjimek potvrzujících pravidlo o poklesu imigrantů ze třetích zemí byli státní příslušníci Ruské federace. Jejich počty každoročně rostly o několik procentních bodů. V porovnání s rokem 2008 se v roce 2012 zvýšily o 17,8 p. b.
Do ČR se stěhují také občané Spojených států. Za pět let vzrostl jejich počet o 32 p. b.

Uzemní rozložení podle státních občanství

Mezi třemi nejčastějšími občanstvími cizinců figurovaly v devíti ze čtrnácti krajů stejné země jako v rámci celé České republiky: Ukrajina, Slovensko a Vietnam. Specifické postavení mezi kraji má Hl. m. Praha, kde bylo v roce 2012 přihlášeno 37 % z cizinecké populace v ČR, ale podíl tří nejčastějších občanství tvořil jen 51 %, což bylo nejméně ze všech krajů. Zástupci jednotlivých zemí téměř vždy v Praze dominovali (až na Poláky, Němce a Mongoly).
Rusové patřili v české metropoli mezi tři nejčastější země původu stejně jako v Karlovarském kraji. V Ústeckém kraji se na pomyslný stupeň vítězů dostali Němci, kterých se zde vyskytovalo dokonce více než Ukrajinců. V Královéhradeckém kraji byli třetími nejčastějšími cizinci občané Polska (na úkor Vietnamců) a v Moravskoslezském se Poláci dostali po Slovácích na druhé místo před Vietnamce.
Z Ukrajinců pobývajících v České republice jich 44 % žilo v kraji Hl. m. Praha, 15 % ve Středočeském kraji a 10 % v Jihomoravském kraji. V ostatních moravských krajích se jich nacházela pouhá čtyři procenta z celkového počtu Ukrajinců v ČR. Kdybychom od Ukrajinců na Moravě odečetli ty, kteří pobývali v Brně, netvořili by ani polovinu z těch, kteří byli přihlášeni v rámci územního obvodu Prahy 9.
Slováci se podobně jako Ukrajinci nejčastěji vyskytovali ve třech cizinecky nejpočetnějších krajích: v Hl. m. Praha jich žilo 27 %, ve Středočeském 18 % a v Jihomoravském 10 %. Na rozdíl od Ukrajinců se však častěji vyskytovali na Moravě, kde jich žila celkem čtvrtina. Ve všech moravských krajích, kromě Jihomoravského, byli také nejčastějšími cizinci.
V případě Vietnamců bylo zajímavé zjištění, že se nekoncentrují jen ve velkých městech a v jejich okolích. Nejvíce (19 %) jich sice žilo v kraji Hl. m. Praha (z toho téměř polovina v územním obvodě Prahy 4), ale v rámci počtu pražských cizinců představovali jen sedm procent. V Ústeckém kraji bylo registrováno 14 % z celkového počtu Vietnamců žijících v ČR, v Karlovarském 13 %. V obou krajích byli významnou složkou cizinecké populace (v Ústeckém kraji tvoří 27 % a v Karlovarském 39 %).
Občané Ruské federace dávají jednoznačně přednost hlavnímu městu. V roce 2012 jich 61 % žilo v kraji Hl. m. Praha a 13 % ve Středočeském kraji. V Karlovarském kraji pobývalo sedm procent. Sice zde tvořili druhou nejčastější skupinu cizinců, avšak jejich počet byl proti územnímu obvodu Prahy 5 poloviční.
Dominantní zastoupení polských občanů v Moravskoslezském kraji má své historické a geografické souvislosti. V roce 2012 jich bylo v kraji, kde žilo 28 % z Poláků žijících v ČR, evidováno dvakrát více než v kraji Hl. m. Praha.
Podobně jako byli občané Slovenska a Polska významněji zastoupeni v krajích sousedících s jejich zemí původu, byli také Němci z 30 % registrováni v Ústeckém kraji a dalších 25 % jich dohromady žilo v krajích Plzeňském a Karlovarském. V těchto třech krajích společně s krajem Hl. m. Praha byly evidovány tři čtvrtiny německých občanů v ČR.
Cizinci, u kterých převažují ekonomické motivy k příchodu do ČR, mají podobnou územní distribuci jako Ukrajinci (např. Moldavané, Bulhaři, Rumuni), tedy především kraje s pracovními příležitostmi v průmyslu a stavebnictví.
Mezi země, jejichž občané směřovali převážně do kraje Hl. m. Praha, patřily Spojené státy. Žilo zde 64 % Američanů. Dále zde pobývali občané z Číny (72 %), z Uzbekistánu (76 %), z Japonska (66 %) či většiny zemí bývalé Jugoslávie. Nadpoloviční zastoupení svých občanů v kraji Hl. m. Praha měla i většina západoevropských zemí.
Našly se i takové země, které zde neměly ani třetinu svých státních příslušníků. Vyšší podíl Rakušanů v krajích sousedících s Rakouskem nikoho nepřekvapil. Avšak směřování více než dvou třetin Nizozemců či Řeků mimo hlavní město statistiky udivilo.