Návrh služebního zákona ohrožuje odbornou úroveň statistiky

VYDÁNÍ: 02/2014
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Ve druhé polovině ledna 2014 prošel v prvním čtení Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR návrh služebního zákona. Pokud by byl návrh přijat ve stávající podobě, významně by ohrozil odbornou úroveň Českého statistického úřadu a omezil by prostor pro skutečně profesionální statistickou službu.

Hlavním posláním Českého statistického úřadu je poskytovat objektivní statistické informace podporující rozhodovací procesy jak na národní, tak i evropské úrovni. V této souvislosti a v rámci platných právních předpisů ČR a EU existují zvláštní požadavky na bezpodmínečnou nezávislost, nestrannost a odbornost národních statistických úřadů. I proto má úřad na základě zvláštního zákona o státní statistické službě v současnosti zcela specifické a nezávislé postavení.
Začlenění ČSÚ do režimu služebního zákona nezajistí vyšší úroveň depolitizace úřadu nad rámec již existující, což by mělo být cílem navrhované úpravy. Dále nepřispěje, ale naopak omezí možnost zajistit a konti­nuálně zvyšovat úroveň profesionalizace jeho zaměstnanců. Stejně tak neposílí, ale v některých případech významně omezí podmínky nezávislosti, nestrannosti a odbornosti při výkonu agend úřadu. V zájmu zachování profesionality a nezávislosti státní statistické služby České republiky by měl být úřad jednoznačně vyjmut z působnosti služebního zákona.

Odlišná působnost ČSÚ

Působnost ČSÚ stanovená zákonem o státní statistické službě spočívá v zajišťování specifické a vysoce odborné činnosti v oblasti produkce oficiální statistiky. Tato činnost, včetně samotného vymezení postavení ČSÚ, vyžaduje oproti ostatním správním úřadům též odlišný způsob práce, jiné personální obsazení a nutnost absolutní politické nezávislosti. To všechno proto, aby byla zajištěna objektivita informací a nebyly omezeny nebo zkresleny zveřejňované údaje.
Právní řád proto vymezuje pouze pojem „státní statistická služba“ a nikoliv „státní statistická správa“. Většina zaměstnanců ČSÚ vykonává velmi specifické agendy, jejichž obsahem je v rozhodující míře uplatňování výlučně odborných hledisek a používání vědeckých metod statistické práce. Státní statistická služba je tak zcela odlišná od klasického pojetí státní správy a nemá jako celek povahu správní činnosti.

Profesionální nezávislost

Jedním ze základních předpokladů důvěry uživatelů ve statistické údaje je nezávislost institucí, které statistiky vypracovávají. Nezávislé postavení státní statistické služby je důsledně vyžadováno i na úrovni Evropské unie. Podle nařízení o evropské statistice je základní zásadou pro zpracovávání a šíření evropské statistiky „profe­sionální nezávislost“. Tedy, že se musí vyvíjet bez politických tlaků či vlivů jakýchkoliv zájmových skupin nebo orgánů veřejné správy.
Zásada bezpodmínečné profe­sionální nezávislosti je zdůrazňována v rámci doporučení Evropské komise o nezávislosti, bezúhonnosti a odpovědnosti vnitrostátních statistických úřadů. Daný požadavek byl následně potvrzen a dále rozvinut v dalším oficiálním dokumentu Komise s názvem Robustnější řízení kvality evropské statistiky. Zde je mj. zdůrazněna i role vlád v podpoře nezávislosti národních statistických úřadů s cílem zajišťování a zvyšování důvěryhodnosti oficiálních statistik. Uvedená konstatování podpořila na svém zasedání dne 20. června 2011 Rada pro hospodářské a finanční záležitosti.

Bezpodmínečná nestrannost předsedy ČSÚ

Dalším argumentem pro vynětí ČSÚ z působnosti služebního zákona je striktně nezávislé postavení nejvyššího představitele úřadu. Funkce předsedy je ze zákona o státní statistické službě neslučitelná s členstvím v jakékoliv politické straně nebo politickém hnutí. Služební zákon a navrhované změny snižují apolitičnost ČSÚ, a to zejména způsobem jmenování vedoucího úřadu. Navržený způsob může být podle názoru ČSÚ ovlivněn politicky, a to především z toho důvodu, že kandidáti jsou vybíráni komisí jmenované politicky zvoleným generálním ředitelem.
ČSÚ dále spatřuje rozpor mezi služebním zákonem a úpravou obsaženou v rámci návrhu novely nařízení o evropské statistice, jehož první čtení se v Evropském parlamentu uskutečnilo na konci listopadu 2013. Návrh nařízení stanoví požadavek nezávislosti předsedů národních statistických úřadů jako základní předpoklad pro zajištění nezávislosti těchto institucí. Návrh uvádí, že odborná nezávislost národních statistických úřadů by měla být posílena a měly by být zajištěny záruky předsedům národních statistických úřadů v oblasti výkonu statistických úloh, organizačního řízení a alokace zdrojů. Samotný text návrhu dále konkrétně stanoví, že by „členské země měly zajistit odbornou nezávislost předsedů národních statistických úřadů, kteří by jako jediní měli mít volnost v rozhodování o procesech, statistických metodách, standardech a postupech, o obsahu a načasování zveřejňování evropských statistik“. A aby byli pro tyto účely „oprávněni rozhodovat o všech otázkách, týkajících se řízení národních statistických úřadů“ tedy, kromě jiného, i o záležitostech personálních.
V této souvislosti návrh právní úpravy v oblasti organizačního a personálního řízení výrazným způsobem omezuje nezávislost předsedy ČSÚ.

Odbornost zaměstnanců

Již bylo zmíněno, že produkce ofi­ciální statistiky vyžaduje vysokou odbornost a kvalifikaci příslušných specialistů. Jedná se o zcela jiný profil odborníků v oblasti zjišťování a zpracování statistických údajů a následného poskytování statistických informací, než vyžadují ostatní úřady veřejné správy.
Aplikace návrhu zákona, zejména při výběru vedoucích (tzv. „představených“) zaměstnanců, je v podmínkách činnosti ČSÚ velmi problematická, a to kromě jiného i ve vztahu k možnosti zaměstnávání odborníků z akademické sféry. Je třeba respektovat, že pro zajišťování kvalitní státní statistické služby je nutné mít především a pouze odborníky v oblasti statistiky, nikoliv osoby s úřednickým vzděláním. Aplikace zákona redukuje potenciální uchazeče upřednostňované v rámci navrhované právní úpravy na osoby, které složily úřednickou zkoušku. Podle názoru ČSÚ bude pod vlivem služebního zákona odborná úroveň zaměstnanců včetně vedoucích pracovníků postupně snižována.
Nutnost, resp. povinnost vynakládat významné finanční prostředky na úřednické vzdělávání v souladu se zákonem, které je z hlediska působnosti ČSÚ nadbytečné, prakticky zcela omezí možnosti a prostor pro zajištění odborného vzdělávání zaměstnanců. V této souvislosti se systém vzdělávání vyplývající z návrhu zákona jeví jako zcela neadekvátní potřebám ČSÚ.
ČSÚ se dlouhodobě těší důvěře společnosti, což ostatně vyplývá i z nedávného průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění. Tato důvěra je založena právě na nezávislosti a odbornosti. Služební zákon vztažený na Český statistický úřad by tuto nabytou důvěru mohl narušit.

Autor: , předsedkyně ČSÚ
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Služební zákon prošel Poslaneckou sněmovnou

prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc.

V posledních měsících rezonuje českou společností proces utváření definitivní podoby normy, která by měla pro příští roky upravovat výkon státní služby. Přestože je ČSÚ institucí svého druhu ojedinělou a výjimečnou, ocitl se pod novým služebním zákonem přes četné námitky také. O to více je jeho finální podoba pro statistiky důležitá.

Tvorba statistik přísluší statistikům

Ing. Miloslava Veselá

Odpadové hospodářství je jednou z klíčových oblastí ekonomiky. Je proto nutné, aby informace o něm byly nejen kvalitní, ale také nezávislé.

Český statistický úřad má důvěru veřejnosti

Ilustrační foto

Český statistický úřad je veřejností vnímán jako odborná a užitečná instituce. Informace, které zveřejňuje, považuje většina lidí za důvěryhodné, přesné, nestranné a snadno dostupné. Celkově ČSÚ důvěřují více než tři pětiny občanů.

Prioritní úkoly ČSÚ na rok 2014

Ilustrační obrázek

Vedení Českého statistického úřadu každoročně stanovuje několik prioritních úkolů, jejichž cílem je klást důraz na aktivity, které mohou významněji ovlivnit vývoj statistické služby v dlouhodobějším horizontu.