Podíl sociálních příjmů ze všech hrubých peněžních příjmů domácností pozvolna stoupá. Zatímco v roce 2007 bylo jejich zastoupení 22,6 %, v roce 2011 (z dat EU-SILC 2012) tvořily sociální příjmy 24,2 % všech příjmů českých domácností. Nejvyšší podíl příjmů stále pochází z výdělečné činnosti – konkrétně ze zaměstnání (59,5 %) a z podnikání (13,4 %).
Také průměrná výše ročních sociálních příjmů v posledních pěti letech neustále roste.
Od roku 2007 se zvýšila z 34,8 na 41,3 tis. Kč na osobu za rok. Podíl domácností, které pobírají sociální příjmy, má však spíše klesající tendenci. Po výraznějším meziročním poklesu mezi lety 2007 a 2008 tak počet domácností se sociálními transfery již nepřesáhl tři miliony. V roce 2011 mělo nějaký sociální příjem 2,9 mil. domácností, což je o necelých 270 tis. domácností méně než v roce 2007.
Struktura sociálních příjmů v roce 2011
Záleží na vyplacených důchodech
Celkovou výši sociálních příjmů ovlivňuje zejména částka vyplacených důchodů. Ta tvoří 83,6 % ze všech sociálních příjmů, meziročně se pak zvyšuje v průměru zhruba o 2 tis. Kč na osobu.
Spíše než valorizace důchodů ji ovlivňuje změna počtu příjemců, tj. osob v důchodovém věku.
Jen za posledních pět let přibylo v důsledku stárnutí obyvatelstva sto tisíc domácností důchodců. Roste ale i zastoupení domácností důchodců v celkovém souboru domácností se sociálními příjmy, a to zejména kvůli snižování počtu domácností s ostatními sociálními transfery z důvodu zpřísňování podmínek pro vyplácení jednotlivých sociálních dávek.
Od roku 2007 klesla výše dávek státní sociální podpory o čtvrtinu. Významně se snížil počet domácností u příjemců přídavků na děti (o 72 %), sociálního příplatku (o 90 %) i porodného a pohřebného (o 88 %).
Některé dávky státní sociální podpory (jejich průměrná výše i počet příjemců) však vlivem právních úprav rostly, např. dávky pěstounské péče nebo příspěvek na bydlení.
Změny v dávkách státní sociální podpory
Výše dávek státní sociální podpory je závislá na výši životního minima, které je stanoveno zákonem.
V období 2007–2011 však neproběhla žádná valorizace životního minima, a proto mělo rozhodné příjmy pod danou hranici stále méně domácností, což také přispělo ke snížení celkového počtu domácností s těmito sociálními dávkami.
Nejvýraznější změna se projevila v přídavcích na děti. Mezi roky 2007 a 2008 došlo k téměř polovičnímu úbytku domácností s nárokem na tuto dávku. Stará právní úprava, podle které byly přídavky na děti vypláceny ve třech výměrách: a) zvýšené – příjmy domácnosti do 1,5násobku životního minima, b) základní – příjmy domácnosti do 2,4násobku životního minima, c) snížené – příjmy domácnosti do 4násobku životního minima, totiž zanikla.
Nová právní úprava
Od 1. 1. 2008 začala platit (s výjimkou krátkého období v roce 2009) pouze základní výměra, pro kterou je rozhodný příjem nižší než 2,4násobek životního minima. Jelikož velká část domácností tuto podmínku nesplnila, přišla tak o možnost pobírat přídavky na děti.
I na sociální příplatek mělo z důvodu zpřísňování podmínek nárok stále méně lidí. Od 1. 1. 2011 ho mohly pobírat pouze domácnosti s příjmy do dvounásobku životního minima. Tedy takové, v nichž žili těžce zdravotně postižení rodiče či nezaopatřené děti, které jsou dlouhodobě nemocné nebo zdravotně postižené. Přibyla tedy podmínka na zhoršený zdravotní stav dítěte, příp. rodiče. V roce 2012 byl sociální příplatek zrušen.
Podíl domácností se sociálními příjmy (v %) a průměrná výše sociálních příjmů (v tis. Kč) v letech 2007–2011
Porodné a pohřebné se také změnilo
Výrazné změny nastaly také u porodného a pohřebného. Nejprve se od 1. 1. 2008 snížila výše porodného na jedno dítě z 17 760 Kč na 13 000 Kč. U vícečetných porodů byl pokles ještě výraznější (např. u dvojčat z 53 120 na 26 000).
Od 1. 1. 2011 se pak v rámci podmínek pro výplatu porodného zohledňuje i výše příjmů v domácnosti (2,4násobek životního minima) a pořadí narozeného dítěte, kdy nárok na dávku mají jen domácnosti s prvním živě narozeným dítětem. U pohřebného došlo od 1. 1. 2008 k tak razantnímu omezení, vyplácí se prakticky výjimečně (nárok na tuto dávku má jen osoba, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, nebo osoba, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte).
Sociální příjmy měla v roce 2011 kromě domácností důchodců více než třetina domácností zaměstnanců. Nejčastěji je tvořily důchody, zejména starobní s vdovským a vdoveckým, nemocenské dávky a rodičovský příspěvek. Mezi příjemci sociálních transferů byly z pěti procent zastoupeny domácnosti nezaměstnaných.
Nadprůměrný počet domácností se sociálními transfery se podle místa bydliště vyskytoval zejména v jihovýchodní části České republiky a v regionu Moravskoslezsko. Tedy v těch oblastech, kde je také nejvyšší podíl domácností důchodců (jihovýchod) a domácností nezaměstnaných (Moravskoslezsko).
Sociální příjmy byly důležitější zejména pro ty domácnosti, které se vyskytují v menších až středních městech, a také pro ty, kde chyběli ekonomicky aktivní členové domácnosti.
Rozdíly byly rovněž v typech domácností. Nejvyšší zastoupení měly čisté úplné rodiny (46,1 %, 3 tis. Kč měsíčně na osobu), což bylo způsobeno zejména obecnou převahou tohoto typu domácnosti v populaci. V porovnání s celkovou populací je relativně nejvíce domácností se sociálními transfery mezi samostatně žijícími důchodkyněmi. Jejich sociální příjmy činily v roce 2011 v průměru 9 tis. Kč. Zároveň tyto domácnosti tvořily skupinu, v níž důchody představovaly nejvyšší podíl všech sociálních příjmů (86 %, z toho 97 % starobní a vdovský důchod).
Po vyloučení důchodů mají diferencující efekt především dávky nemocenského pojištění, rodičovský příspěvek a přídavky na děti. Podpora v nezaměstnanosti ovlivňuje celkový počet příjemců sociálních transferů zejména v severovýchodní části republiky, tj. v oblastech s vyšší mírou nezaměstnanosti.
