Semináře pro akademiky

VYDÁNÍ: 03/2014
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

ČSÚ ve spolupráci s Českou konferencí rektorů a kanceláří Akademie věd ČR v Praze a Brně uspořádal v únoru tři semináře. Na nich se 150 zástupců veřejných vysokých škol a ústavů Akademie věd ČR dozvědělo, jak vyřešit problémy, které je trápí při vyplňování výkazu o výzkumu a vývoji.

Veřejné vysoké školy a Akademie věd České republiky se významně podílejí na výdajích na výzkum a vývoj v České republice. Proto je obzvlášť u nich důležité, aby vyplnění Ročního výkazu o výzkumu a vývoji VTR 5-01 proběhlo zcela bez problémů.
Martin Mana, vedoucí oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti, ve své prezentaci upozornil na změny ve výkazu oproti předcházejícím obdobím a poukázal také na obtížnější pasáže v jednotlivých oddílech výkazu. „Jsme velmi rádi, že se podařilo semináře pojmout částečně také jako diskuzi, což přineslo pro statistiky poměrně vzácnou zpětnou vazbu od respondentů,“ řekl vedoucí statistik. „Dozvěděli jsme se tak například, které údaje mohou osoby vyplňující výkaz snadno získat z účetních systémů, u kterých musí provést hlubší analýzu, případně kde se neobejdou bez kvalifikovaného odhadu. A tak nejenže respondenti obdrželi podrobný návod, jak vyplňovat výkaz VTR 5-01, nakonec jsme i my odcházeli s novými informacemi především o fungování vysokoškolského sektoru, který většinou známe pouze jako bývalí studenti,“ dodal Martin Mana.
Patrně největším problémem se ukázala být terminologie. Statistickou povinnost totiž mají jak pracoviště podnikatelského sektoru provádějící výzkum a vývoj, tak vysoké školy a vládní pracoviště (Akademie věd ČR, resortní výzkumná pracoviště, knihovny, muzea, archivy a další). Je tedy nutné, aby terminologie byla srozumitelná všem, což je s ohledem na rozmanitost respondentů poměrně obtížné. Navíc výkaz vychází z mezinárodních standardů (především tzv. Frascati manuálu) a od nich se ani v terminologii nemůže odchylovat. Například definice výzkumného pracovníka tak zcela přesně nekoresponduje s definicí výzkumného pracovníka, která se běžně užívá ve vysokoškolském prostředí nebo v Akademii věd ČR v kategorizaci zaměstnanců. Objasnění tohoto pojmu vyústilo v doporučení, které zaměstnance mohou výzkumné instituce při vyplňování výkazu zařadit mezi výzkumníky a které naopak ne.

Autor: , oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti
Zatím zde není žádný komentář.