Rok 2013 poznamenal českou ekonomiku pokračující recesí. Hrubý domácí produkt (HDP) očištěný o vliv cen, sezónnost a kalendářní vlivy klesl, stejně jako v roce 2012, o 0,9 %. Rozdíl však byl značný – zatímco předloni způsobila pokles ekonomiky nižší spotřeba spolu s investicemi, vloni výdaje na konečnou spotřebu v úhrnu již meziročně nepatrně vzrostly. Pokles investic ale ve srovnatelném gardu přetrval. Co se tedy na stejné míře poklesu podepsalo? Výsledek zahraničního obchodu. V roce 2012 ovlivňoval ekonomiku pozitivně, v roce 2013 ji naopak tlačil níž meziročním zhoršením salda dovozu a vývozu z 1. a 3. čtvrtletí.
Dobré poslední čtvrtletí
Během roku 2013 se výkonnost ekonomiky postupně zlepšovala. Meziroční poklesy v prvních třech čtvrtletích se mírnily (z –2,3 % přes –1,6 % až na –1,0 %). V posledních třech měsících roku již HDP proti stejnému období 2012 stoupl o 1,2 %. Na výsledek prvního i posledního čtvrtletí však působily mimořádné vlivy na nabídkové straně ekonomiky související s výběrem daní. Lze jim z velké míry připsat i silný mezikvartální růst HDP o 1,8 %, který byl podle dat Eurostatu nejvyšší v EU28. I v jeho důsledku byl vykázaný meziroční růst českého HDP ve 4. čtvrtletí (+1,2 %) vyšší než v Unii (+1,1 %).
Lidé začali na spotřebu vydávat více
Přes nepříznivý vývoj reálných mezd se v průběhu roku tempo výdajů na konečnou spotřebu domácností postupně zlepšovalo z poklesu v prvním pololetí na +1,2 % meziročně ve 4. čtvrtletí. Mezikvartálně vydali lidé na spotřebu o 2,1 mld. Kč více (+0,4 %). Přispěli tím více než desetinou k mezikvartálně vyššímu HDP (+17,3 mld. Kč). Přebytek bilance zahraničního obchodu (zlepšení o 6,7 mld. Kč) přidal přírůstku HDP další více než třetinu, ovšem největší vliv měly na dosažené zlepšení české ekonomiky investice. Ty stouply proti 3. čtvrtletí o 11,4 mld. Kč – více to bylo naposledy počátkem konjunkturního roku 2008. Podílely se tak z výdajových položek rozhodujícím způsobem – ze dvou třetin – na dosaženém mezikvartálním růstu HDP.
Hrubý domácí produkt České republiky (meziročně a mezikvartálně v %, reálně a nominálně, sezónně očištěno)
Rostou úvěry
Nadějný start k oživení, které by mohlo být taženo investicemi, ukazují i data o úvěrování firemní sféry. Od srpna 2013 rostou zejména dlouhodobé úvěry nefinančním podnikům, v posledních měsících roku hlavně v oblasti nemovitostí. Výrazně zesílila dynamika úvěrů nefinančním podnikům v cizích měnách oproti korunovým úvěrům. Stavy úvěrů nefinančním podnikům vzrostly za období srpen až prosinec o 31,2 mld. Kč, z toho o 21,3 mld. Kč úvěry dlouhodobé (v cizích měnách 33,1 mld. Kč, z toho dlouhodobých 15,5 mld. Kč). Pokud nejde o převahu investic finančních, může být růst dlouhodobých úvěrů signálem budoucího růstu tvorby hrubého fixního kapitálu.
Silný průmysl
Výkonnost odvětví podle hrubé přidané hodnoty poklesla za celou ekonomiku o 0,9 %, k meziročnímu zlepšení došlo prakticky pouze v peněžnictví díky vývoji u pojišťoven a penzijních fondů. Ve 4. čtvrtletí však výrazně posílil průmysl (+3,5 %). Obrat v poptávce pozvedl produkci zpracovatelského průmyslu v listopadu a prosinci reálně na +9,7 %, resp. +8,9 % meziročně, tedy na památná tempa z dob konjunktury české ekonomiky na podzim v roce 2007.
Mírný růst cen
Zboží na pultech obchodů a služby poskytované spotřebitelům zdražily v úhrnu jen o 1,4 %. Klesající ceny dovozů – zejména energií – tlačily spolu se slabou poptávkou celkovou cenovou hladinu v ekonomice ještě níž. Listopadová měnová intervence ČNB zapůsobila prakticky ihned na růst cen zboží obchodovaného na tuzemském trhu v eurech. Na cenách v zahraničním obchodě se projevila významnějším zvýšením cen vývozu než dovozu, což podpořilo konkurenceschopnost exportérů.
Ani nízká inflace však neumožnila domácnostem, aby spořily více na své termínované vklady u bank, naopak z nich vybíraly (–2,0 %), i když méně než v roce 2012 (–3,8 %). Důvodem byla skutečnost, že nominální mzdy zaměstnanců zůstaly prakticky stejné a inflace ukousla dost na to, aby reálná mzda již druhý rok po sobě klesala (v nepodnikatelské sféře již čtyři roky v řadě). Významně neklesla ani nezaměstnanost.
Pozitivem sílící rovnováha
Příliv peněz do země zesílil, zejména od portfoliových investorů (v čistém vyjádření 95 mld. Kč). I kapitálové vstupy a reinvestované zisky v ČR stouply a dosáhly 156 mld. Kč, což bylo nejvíce od roku 2007. Z důvodu odlivu dividend i slabšího přebytku v obchodu se službami sice zůstal běžný účet platební bilance v deficitu, ten však činil jen 1,4 % nominálního HDP a byl třetí nejnižší za posledních devět let. Napomohl k tomu i rekordní přebytek obchodní bilance. I vnitřní rovnováha ekonomiky ČR se podle deficitu státního rozpočtu významně zlepšila (2,1 % nominálního HDP) při jeho rostoucích příjmech a slabé dynamice výdajů.
Příznivá zahraniční poptávka s opatrným oživováním eurozóny i vývoj doma naznačují, že ČR má nejdelší recesi své novodobé historie již zřejmě za sebou.
