Narozených dětí zatím více nebude

V průběhu roku 2013 se živě narodilo 106 751 nových obyvatel České republiky, což bylo o 1,8 tis. méně než v roce 2012. Ve srovnání s rokem 2008, kdy vrcholila vlna zvýšené porodnosti s ročním počtem 119,6 tisíce narozených, to bylo méně dokonce o 12,8 tis.

Po roční stagnaci, kdy počet živě narozených dětí mezi roky 2011 a 2012 poklesl pouze o necelou stovku, tak pokračoval trend snižujícího se počtu živě narozených dětí. V roce 2013 byl ve srovnání s rokem 2012 nižší o 2 %, nejvýrazněji (o 7 % a 8,5 tis.) se propadl mezi lety 2010 a 2011. Trvalý meziroční pokles narozených dětí je přitom (podle Projekce ČSÚ 2013) očekáván po zbytek tohoto i následujícího desetiletí. Příčinou aktuálního i očekávaného poklesu dětí je úbytek žen v reprodukčním věku. Do věku nejvyšší plodnosti vstupují (a budou vstupovat) stále početně slabší generace žen, které se narodily ve druhé polovině 80. a v 90. letech 20. století.
Necelá polovina narozených připadá na děti prvorozené (46–49 % v letech 2003–2013). Druhorozených dětí bývá z celkového počtu více než jedna třetina (37–39 %). Počet dětí třetího či vyššího pořadí je ve srovnání s druhorozenými ani ne poloviční (14–15 % z celku). Obdobně jako úhrnný počet narozených i počet prvorozených dětí vrcholil v roce 2008 (56,9 tis.). Od roku 2009 má však celkově klesající tendenci. V roce 2013 přišlo na svět 51,1 tis. prvorozených dětí. Dětí druhého pořadí se narodilo 40,1 tis. a dětí vyššího pořadí 15,6 tis.

I druhé děti se rodí mimo manželství

V průběhu let se významně měnilo rozložení dětí (úhrnem i v rámci jednotlivých pořadí) podle rodinného stavu matky ve směru zvýšení zastoupení dětí nevdaných matek, mezi kterými dominují (de iure) svobodné ženy. Ani meziroční pokles v roce 2011 o 1,7 tis. nepřerušil dlouhodobý trend jejich rostoucího podílu. Mezi lety 2003 a 2013 se podíl narozených mimo manželství zvýšil z 28,5 na 45,0 %, tj. o více než polovinu. Ještě výraznější (na více než dvojnásobek) byl růst v předchozím desetiletí. Relativní zastoupení narozených mimo manželství se přitom zvyšuje ve všech pořadích. Nejrychleji přibývá nemanželských dětí ve druhém pořadí – mezi roky 2003 a 2013 vzrostl jejich podíl z 18,8 na 33,4 %. Zatímco ještě v 90. letech 20. století byla nemanželská plodnost otázkou zejména třetích či dalších dětí, od roku 2000 je jich relativně nejvíce mezi prvorozenými. V roce 2013 činil jejich podíl 55,7 %. Z celkového počtu 51,1 tis. prvorozených se narodilo nejvíce dětí (27,0 tis.) svobodným ženám. Vdané ženy porodily 22,6 tis. dětí, rozvedené či ovdovělé ženy 1,5 tis. V roce 2013 byl dokonce počet prvorozených dětí svobodných žen poprvé vyšší než druhorozených dětí vdaných žen (26,7 tis.).
K dalším výrazným změnám došlo v rozložení narozených dětí i plodnosti podle věku matek. Svědčí o tom dlouhodobě stoupající průměrný věk žen při narození dítěte. V úhrnném pohledu se průměrný věk žen při porodu v posledních deseti letech zvýšil o 1,8 roku na 29,9 roku v roce 2013, v případě prvorozených dětí o 2,2 roku na 28,1 roku, u druhých dětí o 2,0 roku na 31,0 roku. Pouze v případě průměrného věku matek při narození dítěte ve třetím či vyšším pořadí již ke zvyšování nedochází. V období 2008–2013 se třetí či další děti rodily v průměru ženám ve věku 33,2–33,3 roku. Příčinou tohoto trendu je neustále stoupající plodnost žen starších 30 let, a to i v období po roce 2008, kdy byla úhrnná plodnost nejvyšší (1,50 dítěte na jednu ženu ve srovnání s 1,46 v roce 2013). V roce 2013 se ženy starší 30 let podílely na celkové plodnosti již více než 50 %. Dlouhodobě se naopak snižuje plodnost žen mezi 20. a 25. rokem věku. Od roku 2009 opět klesá i plodnost žen ve věku 25–29 let.

Zemřelých více z důvodu stárnutí populace

V roce 2013 zemřelo celkem 109 160 osob, o 971 více než v předchozím roce. Zvýšení počtu zemřelých však bylo pouze důsledkem populačního stárnutí, kdy je ve věku vysoké úmrtnosti více osob. Samotná celková intenzita úmrtnosti se totiž snížila. Naděje dožití při narození se v loňském roce prodloužila v případě žen o 0,25 roku na 81,1 roku, v případě mužů o 0,23 roku na 75,2 roku. Za posledních deset let střední délka života vzrostla u mužů o 3,2 roku, u žen o 2,6 roku, tedy o něco více než v předchozím desetiletí (o 2,8 a 2,1 roku). Průměrně tak mužům ročně rostla o tři desetiny roku, ženám o čtvrtinu roku. Přestože samotné riziko úmrtí mužů a žen se nejvýrazněji liší v mladém věku (zhruba mezi 17–35 lety, kdy je u mužů 2,5 až 3krát vyšší než u žen) a nejblíže si je na začátku a na konci života, k vyššímu průměrnému věku dožití žen (v loňském roce o 5,9 roku) nejvíce přispívá vyšší úmrtnost 60–79letých mužů.

Mezi zemřelými velmi výrazně převládají osoby vyššího věku. Z mužů zemřelých v roce 2013 bylo přes 60 % ve věku 64–86 let. U žen uvedený podíl zahrnoval skupinu ještě starší – zemřelé mezi 77 a 92 lety. Celkový počet zemřelých mužů přitom převyšuje počet zemřelých žen. V roce 2013 to bylo o jeden tisíc osob.
Dlouhodobě velmi nízká, dokonce jedna z nejnižší na světě, je v České republice kojenecká úmrtnost (dětí do jednoho roku věku). Úroveň 2,5 ‰ z roku 2013 znamená, že z každých deseti tisíc živě narozených dětí se jich jednoho roku věku u nás nedožije pouze dvacet pět. Čtrnáct z nich přitom zemře již před dosažením 28. dne (tzv. novorozenecká úmrtnost).