Rekordní účet domácností za zdraví

V roce 2012 utratili Češi za své zdraví 43,63 mld. Kč, z toho za léky a prostředky zdravotnické techniky více než 22 mld. Kč. V budoucnu zaplatí ještě více, v EU28 patříme k zemím s nejnižší spoluúčastí pacientů na úhradách zdravotní péče.

Již od roku 2008 se výdaje domácností na zdravotní péči pohybují nad hranicí 40 mld. Kč. V roce 2012 bylo dosaženo jejich maximální výše – 43,63 mld. Kč. Přitom ještě v roce 2005 činily 23 mld. Kč. O sedm let později tak vzrostly téměř o 90 % (u zdravotních pojišťoven o třetinu – ze 170 mld. Kč v roce 2005 na 226 mld. Kč v roce 2012).
Největší část finančních prostředků utratily české domácnosti za léky a prostředky zdravotnické techniky – více než 27 mld. Kč, což byly zhruba dvě třetiny jejich nákladů na zdravotní péči.

Výdaje domácností na zdravotní péči, 2005–2012 (v mld. Kč)

Výdaje domácností na zdravotní péči, 2005–2012 (v mld. Kč)

Výdaje domácností na léky 2005, 2009–2012 (v mld. Kč)

Výdaje domácností na léky 2005, 2009–2012 (v mld. Kč)

Výdaje domácností za předepsané léky kulminovaly v roce 2008, když vzrostly na 9,878 mld. Kč. V letech 2009–2010 pak mírně klesly. Jejich sestupný trend se zastavil v roce 2011. V roce 2012 již zase stoupaly a dosáhly hodnoty 9,4 mld. Kč.
Zato výdaje za volně prodejné léky postupně rostou již od roku 2009. Při posledním šetření ČSÚ byl zaznamenán nárůst výdajů za léky bez receptu o více než jednu třetinu v porovnání s uvedeným rokem 2009. Absolutní hodnota 12,06 mld. Kč je prozatím nejvyšší od roku 2000.

Co už si sami platíme

Náklady na zdravotnictví nejen v České republice každoročně stoupají a výnosy z veřejného pojištění nestačí tento nárůst pokrýt. V posledních letech výrazně narůstá význam plateb domácností, které byly v minulosti spíše doplňkovým zdrojem financování. V převážné většině případů si domácnosti platí léky, doplňky stravy, kosmetické operace, laserové zákroky či očkování, které nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Významný podíl výdajů domácností představují též platby za nadstandardní služby u stomatologů. Další, byť méně významné, jsou platby za lázně, nadstandardně vybavené pokoje v nemocnicích a platby za různá potvrzení především u praktických lékařů.
Další podrobnosti o výdajích za zdravotní péči za rok 2012 i z ostatních finančních zdrojů najdete na ZDE.

Dopad regulačních poplatků

Od ledna 2008 se staly i regulační poplatky nedílnou součástí přímých výdajů domácností. V roce 2012 za ně domácnosti zaplatily 5,34 mld. Kč (oproti roku 2011 šlo o nárůst o 1,7 procentních bodů). Za poplatky za recept, resp. za předepsané léčivé přípravky či potraviny pro lékařské účely, zaplatily 1,86 mld. Kč, za hospitalizaci v nemocnici, ústavní a lázeňskou péči vydaly 1,82 mld. Kč, za návštěvu u lékaře 1,47 mld. Kč a za pohotovost 0,18 mld. Kč.

Výdaje domácností za regulační poplatky, 2008–2012 (v mld. Kč)

Výdaje domácností za regulační poplatky, 2008–2012 (v mld. Kč)

Výdaje na regulační poplatky, 2008–2012 (v mld. Kč)

Výdaje na regulační poplatky, 2008–2012 (v mld. Kč)

I když regulační poplatky vyvolaly ve společnosti bouřlivou debatu, nakonec se ukázalo, že jejich zavedením se snížil počet návštěv na pohotovosti i v běžných ambulancích. Nejvíce se to odrazilo na množství lidí přicházejících na lékařské služby první pomoci.

Výdaje domácností na léky a prostředky zdravotnické techniky (v mld. Kč)

Výdaje domácností na léky a prostředky zdravotnické techniky (v mld. Kč)

V roce 2009 došlo k opětovnému nárůstu regulačních poplatků za ošetření na pohotovosti i za počet předepsaných léků. Lidé si na ně pak tak zvykli, že už je od častějšího využívání pohotovostních služeb neodradily. Jejich počet se v porovnání s rokem 2008 ještě zvýšil.
Zatímco ještě v roce 2008 tvořily poplatky za návštěvu lékaře 32 % všech uhrazených poplatků, o rok později se jejich zastoupení už snížilo na 28 %. Zmíněný pokles byl částečně ovlivněn i zrušením regulačního poplatku za návštěvu lékaře pro děti do 18 let s výjimkou návštěvy klinického psychologa a logopeda. Tato změna vstoupila v platnost 1. dubna 2009.
V roce 2011 zůstaly poplatky za hospitalizaci na stejné úrovni jako v roce předchozím i přesto, že od 1. 12. 2011 došlo ke změně výše regulačního poplatku za jeden den pobytu v nemocnici, ústavním či lázeňském zařízení z 60 Kč na 100 Kč. Výše poplatků za recept a za využití pohotovostních služeb poklesla o šest, resp. sedm procent. Meziroční srovnání ukázalo 10% pokles výdajů za návštěvu lékaře. Od zavedení regulačních poplatků v roce 2008 se celková výše regulačního poplatku za návštěvu lékaře snížila o 31 % a dosáhla zatím svého historického minima.
Rok 2012 přinesl výrazné zvýšení výdajů za hospitalizaci právě z důvodu zavedení vyššího regulačního poplatku. Celková výše regulačního poplatku za návštěvu lékaře se zvýšila o sedm procent.
Poplatky za využití pohotovostních služeb v roce 2012 zůstaly na stejné úrovni jako v roce předchozím. Meziroční srovnání ukazuje téměř čtvrtinový pokles regulačního poplatku za recept. S novým rokem se změnil koncept platby za recept. Od 1. 1. 2012 se již neplatilo 30 Kč za jednotlivé položky, ale za celý recept, což ovlivnilo výrazné snížení výše tohoto poplatku.
Více ZDE.

Podíl soukromých výdajů na zdravotní péči ve vybraných zemích EU28

Přestože členské státy EU28 mají velmi propracovanou sociální politiku, celá zdravotní péče včetně léků není nikde hrazena ze systému zdravotního pojištění, tedy ani u nás ne. Soukromé výdaje (do kterých se řadí přímá vydání domácností, výdaje neziskových institucí a firem na zdraví zaměstnanců či soukromé zdravotní pojištění) dosáhly v roce 2012 v České republice 15,8 %, z toho 14,9 % tvořily přímé platby obyvatel.
V členských zemích Evropské unie jsou tyto výdaje mnohem vyšší. V Maďarsku a Portugalsku tvoří dokonce 35 % a v Irsku 33 %. Na opačném pólu stojí Dánsko (14,9 %), Spojené království (17,2 %) a Švédsko (18,4 %).

Více informací na www.czso.cz

Zdravotnictví, pracovní neschopnost