Výběrovým šetřením se nevyhneme

    Jeho pohled na statistiku nejvíce ovlivnil profesor Jaroslav Hájek. „Znalosti, které jsem pod jeho vedením získával, byly neocenitelným přínosem pro mou další práci,“ říká Jiří Anděl, vysokoškolský profesor, který svou kariéru spojil s katedrou pravděpodobnosti a matematické statistiky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

    Jak se podle vás změnila statistika v poslední době?

    Krátce bych se vyjádřil jen k vývoji matematické statistiky. Podle mého názoru jsme svědky velkého rozvoje zejména abstraktních partií. Stačí porovnat obsah časopisu The Annals of Mathematical Statistics s jeho nástupci The Annals of Statistics a The Annals of Probability. Takových příkladů by se dalo uvést víc. Články popisující konkrétní statistické metody se spíše najdou v časopisech pro techniky, pro lékaře a podobně. Velké změny pochopitelně přinesl nástup počítačů.

    Mohl byste popsat, jak právě ty ovlivnily váš výzkum?

    Přínos počítačů by se dal rozdělit do dvou kategorií. Jednak jde o obecné využití výpočetní techniky počínaje elektronickou poštou, textovými editory, literaturou v elektronické podobě atd., jednak o využití v matematice a statistice. Uvedl bych malý příklad. V „předpočítačové době“ na naší katedře pracovala paní sekretářka a paní výpočtářka. S kolegou Karlem Zvárou jsme prováděli průzkum, jak souvisí úspěšnost studia s výsledky přijímacích zkoušek. Použili jsme na to diskriminační analýzu, napsali vzorečky a požádali paní výpočtářku o provedení výpočtů. Pracovala asi tři dny, pak přinesla výsledky. Kontrola ukázala, že je někde numerická chyba. Tak paní výpočtářka začala znovu. Dospěla k jinému, ale také chybnému výsledku. Ani třetí pokus nepřinesl správný výsledek. Bylo zřejmé, že během dlouhého výpočtu výpočtář s velkou pravděpodobností někde udělá chybu. Když nastoupily počítače, vyměňovali si statistici informace o tom, který program má jaký nedostatek. Dnes už, alespoň pokud jde o základní výpočty, jsou programy dost spolehlivě odladěné.

    V České republice jste považován za jednoho z největších odborníků na analýzu časových řad, dlouhá léta jste v této oblasti spolupracoval především s hydrology. Jak se z této pozice díváte na často diskutovaný fenomén „změna klimatu“?

    Podle mého názoru se použité analýzy týkají observačních dat, nikoli dat experimentálních. To ostatně vyplývá ze samé podstaty problému. Proto je třeba na výsledky výpočtů nahlížet jen jako na určité statistické charakteristiky, které nemohou vypovídat nic o kauzální závislosti sledovaných jevů. V oblasti analýzy hydrologických dat byla k dispozici tvrdá kontrola. Pomocí vypočteného modelu byla provedena předpověď průtoků řek a pak se ukázalo, zda tato předpověď byla úspěšná či nikoli. A právě takováto kontrola závěrů, ke kterým dospívají zastánci změny klimatu, mi zatím schází.

    Již delší dobu se také zabýváte průzkumy veřejného mínění. Co si myslíte o jejich profesionální úrovni?

    Průzkumy veřejného mínění jsou zajímavé samy o sobě. Dají se také použít jako hezká ilustrace při výuce. Navíc to máme, tak říkajíc, v rodině. Můj syn, který také vystudoval matematickou statistiku, pracuje u instituce, která průzkumy veřejného mínění provádí.
    Jsem přesvědčen, že se používají metody na dobré úrovni. Ostatně společnosti, které takové průzkumy zadávají, by rychle od takové praxe ustoupily, kdyby jim neposkytovaly správné informace.

    A proč se pak předvolební průzkumy od skutečných výsledků voleb tolik odlišují?

    Záležitost předvolebních průzkumů je trochu komplikovanější. Je třeba si uvědomit, že mnozí voliči mění své názory na poslední chvíli, tedy v době, kdy už je na prezentaci průzkumů vyhlášeno moratorium. Bylo by třeba vzít v úvahu nejen výsledky dotazování, ale i analýzu trendů. A to by veřejnost obtížně přijímala. Přechod od úplného zjišťování k výběrovým šetřením je patrně nevyhnutelný. Došlo k tomu i u vyspělých států.
    Spíše stojíme před jiným problémem. Naše zákony v tomto směru nejsou dostatečně účinné a jejich vymáhání je mírně řečeno problematické. Stojí za to podívat se do historie, jakou důležitost statistickému zjišťování připisovali vládci. Tak třeba ve starém Římě bylo podání požadované informace povinné a muži, který by se ke sčítání nedostavil, hrozilo, že ještě ten den může být uvržen do otroctví. Nedočetl jsem se, zda se tato hrozba opravdu uskutečňovala a v jakém rozsahu, ale patrně byla dostatečně účinná.

    Co si jako statistik myslíte o trendu nahrazovat výběrová zjišťování odhady, které využívají administrativní data a registry?

    Pokud jsou registry spolehlivé, není důvod proti takovému trendu něco namítat. Na druhé straně registry zachytí jen některá statistická data, takže výběrová zjišťování nepůjde ani v budoucnu zcela nahradit.

    Jaká je role aplikací pro rozvoj matematické statistiky?

    Aplikace jsou jedním zdrojem podnětů pro další rozvoj matematické statistiky. Například indického profesora Calyampudi Radhakrishna Raa inspirovaly aplikace v archeologii k dalším statistickým výzkumům.

    Kterou aplikaci, na níž jste spolupracoval, považujete za nejpřínosnější?

    Pokud jde o mé vlastní aplikace, tak záleží na tom, co se rozumí slovem nejpřínosnější. Třeba výše zmíněné aplikace v hydrologii lze označit za přínosné třeba proto, že některé byly publikovány v předních vědeckých časopisech. Na druhé straně spolupráce s podnikem Škoda v Plzni byla úspěšná, protože zadavateli ušetřila nemalé finanční prostředky. Přitom šlo o standardní aplikaci, o které se, pokud vím, nic nepublikovalo.

    Byl jste prvním předsedou České statistické společnosti. Po prvotním nadšení ze znovuobjeveného spolkového života zažíváme jeho pomalý úpadek. Jakou roli přisuzujete v současné době vědeckým společnostem?

    Role vědeckých společností je nemalá. Nejde jen o organizaci vědeckého života, ale i o rozvoj mezilidských vztahů a kontakty mezi kolegy. Podle mého názoru založením České statistické společnosti se podařilo vybudovat dobré vztahy mezi Českým statistickým úřadem, Vysokou školou ekonomickou v Praze a Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy v Praze. I kdyby žádná další spolupráce neexistovala, již tento fakt stojí za všechnu tu nezbytnou organizační práci. Ostatně třeba takoví lékaři, právníci, lékárníci a další jsou hrdi na své stavovské a odborné společnosti a snaží se zvyšovat jejich prestiž.

    Více než padesát let učíte a vaše hodiny jsou pověstné vysokou úrovní a přesností výkladu. Jsou dnešní studenti přicházející na vysoké školy připraveni z matematiky o tolik hůře než dříve, jak se často uvádí ve sdělovacích prostředcích?

    Myslím, že matematická připravenost uchazečů přijatých na Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze se v poslední době nijak podstatně nemění. Máme možnost to posoudit na základě testu ze středoškolské matematiky, který studenti prvního ročníku absolvují na úvodním soustředění na Albeři. Někdy se zdá, že výsledky jsou horší a horší, ale pak zas přijde obrat. Rozdíl však může být v pracovní morálce. My jsme tvrdě studovali od první přednášky. Dnešní studenti většinou začnou intenzivně pracovat až na své bakalářské nebo diplomové práci. Téma je obvykle zaujme a vidí, že jsou schopni odvodit nové a přitom zajímavé výsledky.

    prof. RNDr. Jiří Anděl, DrSc.prof. RNDr. Jiří Anděl, DrSc.

    V letech 1956–1961 studoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze (MFF UK). Vědeckou přípravu absolvoval pod vedením profesora Jaroslava Hájka, odborníka světového významu v oblasti pořadových testů, teorie výběrových šetření, stochastických procesů a řady dalších oblastí. V roce 1965 obhájil kandidátskou práci, habilitoval se v roce 1972. Docentem byl jmenován v roce 1977. Titul DrSc. získal v roce 1981 a v roce 1986 byl jmenován vysokoškolským profesorem. Celou svou kariéru spojil s katedrou pravděpodobnosti a matematické statistiky MFF UK. V roce 1977 byl pověřen jejím vedením, od roku 1981 do roku 1993 byl jejím řádným vedoucím. Od roku 1993 se stal na MFF UK proděkanem. V roce 1990 byl zvolen prvním předsedou nově vzniklé České statistické společnosti. Ve své vědecké činnosti se zabýval především analýzou časových řad a matematickou statistikou. Vedle desítek odborných statí v předních světových i československých časopisech napsal řadu původních českých učebnic statistiky – Statistická analýza časových řad, Matematická statistika, Statistické metody, Základy matematické statistiky. Dosud aktivně učí a patří mezi nejoblíbenější učitele na MFF UK. Více ZDE.