Kultura patří mezi nejsložitější oblasti společenského života. Pouhé teoretické vymezení pojmu kultury je spojeno s mnoha úskalími. Podle definice UNESCO je souborem distinktivních duchovních a hmotných, intelektuálních a citových rysů, které charakterizují společnost nebo společenskou skupinu; kultura zahrnuje vedle umění a písemnictví také způsoby života, způsoby soužití, hodnotové systémy, tradice a přesvědčení. Jak je patrné, něco tak obsáhlého a stěží uchopitelného nelze postihnout statistickými metodami, a to ani z větší části. Našimi omezenými prostředky dokážeme zachytit její hmotnou stránku, resp. její „infrastrukturu“ a jí odpovídající výstupy. Avšak i na této půdě narážíme na omezující specifika spočívající v modifikovaném působení ekonomických vztahů. Jsou spojena např. s problémy ocenění originálních kulturních statků a služeb.
Tím však naše problémy nekončí. Díky širokému záběru pokračují od kulturního dědictví, přes živé umění a tvorbu, média, až po správní činnosti včetně ochrany autorských práv. Je nasnadě, že s tak rozsáhlým členěním kulturních oborů nemohou korespondovat statistické klasifikace. Údaje o kulturních oborech je proto mnohdy nutné pracně získávat, popř. odhadovat z agregovaných položek. S vědomím omezených možností statistiky kultury bychom měli přistupovat i k následujícím příspěvkům na toto téma, které naleznete na str. 18–23 a 26–27.
