Nadnárodní skupiny podniků jsou problémem

    Koncem letošního dubna přijela na studijní návštěvu do Českého statistického úřadu ředitelka podnikové statistiky Eurostatu Maria-Helena Figueira. Při té příležitosti poskytla časopisu Statistika&My rozhovor.

    Statistika je veřejností vnímána jako něco stabilního, přitom společnost a ekonomika se stale mění. Co je z pohledu Eurostatu dnes největší výzvou pro podnikovou statistiku?

    V současné době pozorujeme nárůst příhraničních toků a roztříštěnost výrobních procesů. Evropa se vzpamatovává z finanční krize. Všechny tyto jevy zdůraznily, že je nutné zlepšit měření globalizované produkce a vytvořit pro něj systémový rámec. Stále větším problémem jsou nadnárodní skupiny podniků, které jsou z hlediska čistě národních statistik obtížně uchopitelné a měřitelné. Realistické vnímání činnosti těchto skupin je možné pouze globálně, tedy na celosvětové nebo alespoň na celoevropské úrovni.
    Globalizace však není jedinou výzvou. Stejně jako ostatní statistiky i ta podniková musí čelit vzrůstajícím požadavkům na stále detailnější, aktuálnější a ucelenější informace. Přitom finanční a personální zdroje, které jsou k dispozici, jsou stále omezenější. Je třeba snižovat náklady i zátěž respondentů. Řešením je „industrializovaný“ přístup založený na vyšší standardizaci a opakovaném využívání existujících dat.

    Připravuje Evropský statistický systém nějaká řešení na výše zmiňované výzvy v podnikové statistice?

    Už v roce 2009 Eurostat spustil program MEETS, což je zkratka pro Modernizaci evropské podnikové statistiky a statistiky mezinárodního obchodu. Ten byl reakcí na dřívější Sdělení komise Evropskému parlamentu a Rady o metodě tvorby statistiky Evropské unie, které je známé jako “Vize”. Výsledky programu MEETS pak byly integrovány do některých infrastrukturních projektů Evropského statistického systému zaměřených na podporu Vize. Tyto projekty započaly v roce 2012 a můžete je znát pod zkratkou VIP. Momentálně Evropský statistický systém absolvoval důkladnou diskuzi, která vedla k revizi původní Vize i VIP programů. Ty by se měly proměnit ve Vizi 2.0 a VIP program 2.0, pokud tedy předložené návrhy v květnu potvrdí Výbor evropského statistického systému. I ve Vizi 2.0 je globalizace považována za jednu z hlavních priorit. Proto se očekává, že v oblasti podnikové statistiky budou pokračovat dva velké VIP projekty, a to SIMSTAT a ESBRs.
    Paralelně Eurostat připravuje Rámcové nařízení o integraci podnikové statistiky, tzv. FRIBS, které se pragmatickým způsobem pokouší zlepšit koherenci, kvalitu a efektivitu podnikové statistiky v rámci Evropského statistického systému. Tento nový, jednotný právní předpis, který bude pokrývat většinu oblastí podnikové statistiky, vytváří předpoklady pro řešení problémů s konzistencí dat. I tady stavíme na práci, která byla odvedena v rámci programu MEETS.

    Zmínila jste se o VIP projektech podnikové statistiky. Jaký je smysl projektu SIMSTAT?

    SIMSTAT je velmi pragmatický projekt, který se zrodil z praktických potřeb. Obchod se zbožím uvnitř Unie se dnes sleduje prostřednictvím Intrastatu. Jak asi víte, tento systém je drahý a jeho náklady se ročně vyšplhají do výše 334 milionů eur. Představuje také velkou administrativní zátěž pro podniky, kterou Komise odhaduje na 317 milionů eur ročně. To je opravdu hodně a existuje tedy zřejmá potřeba systém zjednodušit a snížit zátěž respondentů. Přitom tradiční pokusy o zjednodušení, které byly založeny na zmenšení velikostí výběrů, přinesly nedostatečné výsledky. Další alternativou může být tzv. single flow, v jehož rámci by se sledovala pouze jedna strana zahraničního obchodu, tedy dovoz nebo vývoz. Tento přístup ale nezískal podporu členských zemí kvůli nejistotě o kvalitě výstupů.
    Proto, když v roce 2011 Evropská rada požadovala přijetí účinných opatření ke snížení zátěže respondentů při zachování kvality dat, přišel Eurostat s myšlenkou SIMSTAT. Jejím principem je, že členské země si budou povinně vyměňovat mikrodata o vývozu zboží uvnitř Unie, čímž vznikne dodatečný datový zdroj. Přestože má být výměna mikrodat povinná, jednotlivé členské země se mohou samy rozhodnout, zda a jak tato sdílená mikrodata využijí při vytváření statistiky o dovozu. To umožní každé členské zemi navrhnout metody podle vlastních potřeb. Současně budou zjednodušeny požadavky na hlášení o dovozu členských států. Předpokládáme, že kvalita informací o vývozu by se měla zlepšit i díky koncentrovanějšímu úsilí při sběru dat, jejich analýze a validaci.

    A co další VIP projekt – ESBRs, tedy Evropský systém podnikových registrů. Jaký ten má smysl?

    Nařízení Evropské unie o registrech už od roku 2008 definuje kroky pro vytvoření společného rámce pro podnikové registry, což zahrnuje i vznik EGR, tedy Evropského registru skupin podniků. Ten v současnosti pokrývá deset tisíc nadnárodních skupin, které jsou v Evropě aktivní. V roce 2013 se Evropský statistický systém vydal ještě o krok dál – projekt ESBRs je zaměřený na vytvoření systému zcela propojených a vzájemně spolupracujících podnikových registrů. Jeho cílem je posílit a racionalizovat národní statistické registry podniků, zlepšit fungování EGR a sdílet statistické služby. Součástí projektu je i evropský projekt na profilování, v jehož rámci se nově definují statistické podniky v rámci nadnárodních skupin. Projekt si klade za cíl detailně vyprofilovat 600 největších nadnárodních skupin v Evropské unii a vytvořit automatizované procedury, které by se aplikovaly na menší skupiny.

    Odborná i laická veřejnost využívá data z Eurostatu, jenže ten asi nepracuje osamoceně.

    Jistěže ne. Již od samých počátků Evropské unie bylo jasné, že rozhodnutí o politikách Evropské unie a jejich plánování a realizace musí být založeny na spolehlivé a porovnatelné statistice. Proto byl postupně vybudován Evropský statistický systém, jehož cílem je právě takové statistiky poskytovat na úrovni Unie.
    Evropský statistický systém je partnerství mezi Eurostatem a národními statistickými institucemi. Zahrnuje rovněž země Evropského hospodářského prostoru – EEA a Evropského sdružení volného obchodu – EFTA. Členské státy sbírají údaje a sestavují statistiky jak pro účely národní, tak pro účely Unie. Systém funguje jako síť, ve které hraje Eurostat vedoucí roli při harmonizaci statistik ve spolupráci s národními statistickými úřady. Práce Evropského statistického systému se soustřeďuje hlavně na oblasti, ve kterých má Evropská unie definované společné politiky.
    Srdcem Evropského statistického systému je Výbor Evropského statistického systému, kterému předsedá Eurostat a který se skládá ze zástupců národních statistických institucí členských států. Národní statistické instituce zemí EEA a EFTA se podílejí na jeho činnosti jako pozorovatelé. Kromě tohoto orgánu existuje celá řada skupin ředitelů, pracovních skupin a týmů.

    Máte představu o tom, jak bude vypadat podniková statistika za deset, dvacet let?

    Dokážu si představit, že v té době bude veškerá podniková statistika založena na velmi homogenních a aktuálních podnikových registrech s vyčerpávajícím pokrytím. Každá statistická jednotka v něm bude mít jednotný identifikátor a tyto registry budou sloužit jako jednotný rámec pro statistická šetření. Bude možné správně měřit hospodářské toky, které vytvářejí nadnárodní skupiny, a tudíž bude možné získat realističtější statistické ukazatele. Podniková statistika bude konzistentní a koherentní.
    Využíváním sdílených statistických služeb a společné infrastruktury informačních technologií se zvýší efektivita produkčního systému podnikové statistiky a přitom se sníží zátěž respondentů. Roli přitom budou hrát i principy SIMSTAT zavedené pro statistiku zahraničního obchodu.

    MSc.Maria-Helena FigueiraMSc. Maria-Helena Figueira

    V roce 1979 získala titul MSc. (Master of Science) z matematiky a statistiky na Přírodovědecké fakultě Lisabonské university (Lisbon University). Svoji profesní kariéru začínala jako asistentka pro matematiku a statistku na Lisabonské technice (Lisbon Technical University), kde pracovala až do roku 1987. V tomtéž roce byla přijata do Evropské komise. Několik let se věnovala problematice statistiky cen a platební bilance v Eurostatu. Od roku 2000 byla téměř tři roky asistentkou generálního ředitele Eurostatu, potom vedoucí oddělení platební bilance a současně po dva roky zastávala funkci výkonné ředitelky národních a evropských účtů.
    V současné době řídí Direktoriát G, který zastřešuje podnikovou statistiku.