Letos v létě vydal Český statistický úřad po čtyřech letech novou projekci obyvatel České republiky. Tentokrát do roku 2100, resp. k 1. 1. 2101. Vycházel přitom z dat ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011 a populačního vývoje posledních let. Projekce zachycuje historii prakticky všech žijících generací. Prodloužení projekčního období o 35 let oproti předchozí projekci umožňuje zachytit celou historii i těch nejpočetnějších generací, kterými jsou narození v 70. letech minulého století.
Projekce byla zpracována ve třech variantách: nízké, střední a vysoké. Střední varianta vyjadřuje nejpravděpodobnější směr vývoje a krajní varianty jeho možného rozpětí.
Odhad demografického vývoje v ČR je třeba interpretovat spíše ve smyslu vymezení očekávaného vývoje daného nízkou a vysokou variantou. Projekce ČSÚ však není schopna předvídat náhlé působení vnějších vlivů. Například hluboké ekonomické krize, výrazné změny v systému sociálních opatření, epidemie nemocí či živelní děje mohou mít z krátkodobého hlediska na populační vývoj výrazný vliv. Nutno podotknout, že práce demografů odráží úroveň jejich poznání populačního vývoje České republiky v čase sestavení projekce, tj. na jaře 2013. Výsledky jsou tedy poplatné době jejího vzniku.
Projekce z roku 2009 byla sestavována v době výrazného růstu plodnosti, který však poměrně záhy ustal a vize budoucnosti byla tak z dnešního pohledu relativně optimistická. V kontextu s předchozí projekcí proto vyznívá aktuální prognóza pesimističtěji nejen v předpokladu budoucího vývoje plodnosti, ale také zahraniční migrace.
Projekce obyvatel
• Ve svém nejužším vymezení představuje odhad budoucího vývoje počtu obyvatel a složení obyvatelstva podle pohlaví a věku.
• Je sestavena na základě formulovaných předpokladů dalšího vývoje úrovně plodnosti, úmrtnosti a zahraniční migrace.
• Vychází ze stavu, který je odrazem dlouhodobého populačního vývoje trvajícího přibližně jedno století. Věkové složení na prahu projekce je výrazně determinující zejména v krátkodobém a střednědobém horizontu očekávaného vývoje.
S migrací se počítá
Střední varianta projekce, tj. ta, která se jeví jako nejpravděpodobnější, počítá se zvýšením úrovně plodnosti, i když jen mírným. Cílovou hodnotou by měla být úhrnná plodnost, tedy průměrný počet živě narozených dětí jedné ženě ve výši 1,56. Mělo by jí být dosaženo v roce 2050. Na této úrovni by měla zůstat i po další druhou polovinu 21. století.
Dalšími předpoklady bylo snižování úrovně úmrtnosti a v relaci na očekávaný příznivý socioekonomický vývoj a budoucí značné úbytky obyvatel přirozenou měnou také zisky obyvatel zahraniční migrací. Vývoj migrace je ale jen obtížně předvídatelný. Vliv na ni má zejména legislativa a také ekonomická a sociální situace nejen v ČR, ale i v potenciálních zdrojových zemích. Z důvodu metodických změn a nerovnoměrného vývoje nelze ani příliš vycházet z dlouhodobých časových řad ukazatelů migrace. Proto byly parametry imigrace a emigrace zvoleny fixně, shodně po celou dobu projekce, které znamenaly výsledné saldo ve střední variantě pohybující se mezi 8,6 a 17,6 tisíci osob. Pokud by se do projekce nezahrnula migrace, pak by se počet obyvatel koncem století pohyboval pod hranicí šesti milionů obyvatel, tj. o 1,82 mil. méně než při uvažování migračních přírůstků ze střední varianty. Oproti současnému stavu by šlo o pokles počtu obyvatel republiky o 44,2 %.
V současné době patří Česká republika mezi evropské země s nižším podílem cizinců v obyvatelstvu (mírně nad 4 % v populaci). Budoucí odhad velikosti populace cizinců, kteří žijí na území ČR, lze nepřímo odhadnout pomocí očekávaného salda migrace. Výsledkem načítání salda za jednotlivé roky celého prognózovaného období ve střední variantě je přírůstek ve výši 1,26 mil., což představuje 22 % populace ČR k 1. 1. 2101 (9 % k 1. 1. 2051). Část cizinců se zřejmě stane občany ČR. Část salda tak mohou tvořit občané ČR, pokud saldo stěhování občanů ČR bude kladné. Ve skutečnosti lze očekávat podíl cizinců o něco nižší, avšak nikoliv podstatný.
Střední varianta projekce předpokládá:
1) mírný růst úrovně plodnosti ze současných 1,45 na 1,56 dítěte narozených jedné ženě a průměrného věku matek při narození dítěte z 29,8 na 30,8 let,
2) snižování hladiny úmrtnosti, střední délka života by se měla do roku 2100 zvýšit ze současných 75,0 roku pro muže a 80,9 roku u žen na 86,6 let a 91,1 let, tedy celkem o 11,6, resp. 10,2 roku,
3) zisky zahraniční migrací ve výši 8,6 až 17,6 tisíce osob ročně.
Kritická léta 2050–2080
Naplní-li se předpoklady projekce, začne počet obyvatel ČR v blízké budoucnosti klesat. Přestože populace početně ztrácela již v letech 1995–2002, od roku 2003 opět roste. Ze současných 10,516 mil. (k 1. 1. 2013) se má počet obyvatel podle střední varianty zvýšit k 1. 1. 2018 na 10,536 mil. a podle vysoké varianty by měl vzrůst k 1. 1. 2027 až na 10,664 mil. Do poloviny století pak klesne na 9,087 až 10,457 mil. osob.
Nejvýraznější úbytky obyvatelstva jsou očekávány v letech 2050–2080. Do konce století by se tak měla početní velikost populace zredukovat na 6,095 až 9,083 mil. osob. Nízká plodnost, pomalejší prodlužování délky lidského života a nižší migrační zisky, které předpokládá nízká varianta počtu obyvatel, by znamenaly depopulaci naší země již od letošního roku. Podle střední varianty by kumulovaná populační ztráta v důsledku očekávaného snižování celkového počtu obyvatel od roku 2017 činila 2,853 mil. osob. Růst počtu obyvatel přirozenou měnou, kdy počet živě narozených převyšuje počet zemřelých, by měl podle projekce ČSÚ pravděpodobně skončit rokem 2012. Veškeré přírůstky obyvatel v nejbližších letech by tak měly být jen díky přistěhovalectví. Očekávané pozdější zmenšování populace však bude ovlivněno zejména mírou přirozeného úbytku. Převaha počtu zemřelých nad živě narozenými bude totiž tak velká, že ji ani kladné saldo zahraničního stěhování nestačí kompenzovat. Podle střední varianty by zahraničním stěhováním mohl stát získat do konce století více než jeden a čtvrt milionu osob. Ovšem přirozenou měnou ztratí více než čtyři miliony.
Počet obyvatel České republiky
Věková struktura se změní
V následujících desetiletích se také podstatně změní věková struktura populace. Změny ve věkovém složení jsou pro společenský vývoj navíc mnohem významnější než pouhý početní růst či pokles počtu obyvatel. Jeho další vývoj bude do značné míry determinován současnými nepravidelnostmi věkového složení založenými v hluboké minulosti. Jednotlivými věkovými kategoriemi budou procházet silné a slabé ročníky narozených v někdejších vlnách vysoké a nízké porodnosti. Spolu s očekávanými demografickými trendy plodnosti, úmrtnosti a migrace se počty osob v jednotlivých věkových skupinách budou měnit. Tyto nepravidelnosti dosavadního vývoje, resp. posouvání početně silných populačních ročníků do důchodového věku, očekávané další zlepšování úmrtnostních poměrů a úroveň plodnosti pod hranicí prosté reprodukce radikálně změní věkovou strukturu obyvatelstva České republiky směrem k rychlému a výraznému stárnutí.
Ze současného stavu je zřejmé, že největší změny se odehrají v kategorii seniorů. V průběhu první poloviny 21. století se podle všech variant demografického vývoje zastoupení 65 a víceletých osob zhruba zdvojnásobí z dnešní jedné šestiny na jednu třetinu. Jejich počet by měl kulminovat na konci 50. let ve střední variantě na úrovni 3,2 mil. osob oproti současným 1,8 mil. I když bude v dalším období seniorů ubývat, na konci století by jich přesto mělo žít výrazně více než dnes. Věková kategorie seniorů tak bude jedinou částí populace, která početně poroste. Významně totiž ubude osob ve věku 15–64 let i dětí do 15 let. Podle střední varianty vývoje by měl podíl obyvatel ve věku 15–64 let klesnout ze 68,4 % na 55,3 %, podíl dětí ze 14,8 % na 12,2 %. Průměrný věk obyvatel ČR se tak zvýší ze 41,3 let na 50,0 let.
Index stáří poroste
Protichůdné trendy vývoje velikosti dětské a seniorské složky populace povedou k růstu indexu stáří, který dává tyto dvě skupiny do vzájemného vztahu. Situace, kdy skupina osob ve věku 65 a více let početně převyšuje skupinu dětí do 15 let věku (od počátku roku 2007), by se již měnit neměla.
Index stáří v budoucnu výrazně poroste. Vyvrcholí k 1. 1. 2063, kdy na sto dětí podle očekávání připadne 277 seniorů (dnes 113 seniorů). Stav, kdy seniorů bude 2,5krát více než dětí, by měl trvat celou druhou polovinu století. Součástí článku je do časopisu vložený plakát s grafickým znázorněním vývoje obyvatelstva ČR.
Očekávání demografů:
• Přírůstky obyvatel zajistí pouze zahraniční migrace, přirozenou měnou bude obyvatel ubývat.
• Na konci století by mohl být počet obyvatel o 13 až 42 % nižší než dnes.
• Až třetina obyvatel bude ve věku 65 a více let.
• Stárnutí populace nezabrání ani masivnější migrace ani o něco vyšší úroveň plodnosti zakomponovaná do vysoké varianty projekce (1,61 dítěte na jednu ženu).
• Migrace může udržet počet obyvatel na současné výši, ovšem neodvrátí pokles podílu osob ve věku 15–64 let a nárůst podílu seniorů v populaci.
• Zmírnit celkové stárnutí populace by mohla pouze vysoká a stabilní plodnost. Její dosažení se však zdá při aktuálních podmínkách jako ne příliš realistické.
• Stárnutí populace je tak třeba brát jako neodvratitelný proces.
Více naleznete ZDE.
