Statistickým pojmům je dobré rozumět

Česká veřejnost čelí neustálému přívalu statistických informací. Kromě každodenní dávky údajů o pohybech cen potravin, léků, nájmů, energií, růstu, případně snížení, bankovních úroků se lidé setkávají i s „novými“ statistickými pojmy. Jedním z nich je hrubý domácí produkt.

V české statistické praxi je hrubý domácí produkt poměrně novou kategorií. Tento vrcholový agregát soustavy národních účtů, jehož čtvrtletní publikování Českým statistickým úřadem je předmětem zájmu analytiků a médií, začal být sestavován a zveřejňován teprve od roku 1991. Do té doby československé statistické orgány pracovaly se soustavou bilancí národního hospodářství. Odpovídající agregáty, tj. údaje o národním důchodu a jiných souhrnných ukazatelích, také národní úřady publikovaly.)

Odhady versus definitivní výsledky

Je nutné připomenout, že „čerstvé“ údaje o hrubém domácím produktu, které statistici pravidelně zveřejňují v předem známých termínech, jsou v první fázi jen odhady, které se od definitivních údajů mohou odlišovat. Počáteční informace Českého statistického úřadu jsou proto v průběhu času předmětem dalšího zpřesňování. V některých případech dochází i k jejich významným revizím. To ostatně skvěle dokumentuje výjimečná publikace Historická ročenka národních účtů 1990–2010, kterou úřad vydal v elektronické verzi 4. května 2012 u příležitosti 20. výročí zahájení prací na sestavování národních účtů v České republice. O několik měsíců později následovala i verze tištěná.

HDP v ČR– výdajová metoda (objemové indexy, rok 2005 = 100)

HDP v ČR– výdajová metoda (objemové indexy, rok 2005 = 100)

Vzhledem ke skutečnosti, že starší makroekonomické agregáty nejsou ani koncepčně ani metodicky shodné, je problém s jejich publikováním v jejich číselných hodnotách i odvozených ukazatelích. Vzniká tedy otázka, jak propojit historické časové řady. Ke zkoumání dlouhodobého vývoje československé ekonomiky, který by usnadnil objektivní posouzení změn, ke kterým v minulosti došlo, je tedy nezbytný odpovědný statistický přepočet příslušných údajů na nyní používané agregáty (v této souvislosti stojí za zmínku, že propočtům národního důchodu se věnovala pozornost již v období Protektorátu Čech a Moravy v období 1939–1945). Časové řady agregátů a ukazatelů, u kterých byl přepočet (odhad) proveden, jsou k dispozici od roku 1970. Přepočet dlouhodobých časových řad může narážet také na obtíže v důsledku škod v základních statistických podkladech. Archiv Ústřední statistické knihovny i dalších odborů ČSÚ v Praze zasáhly v roce 2002 rozsáhlé povodně. Dosud se nepodařilo napáchané škody napravit.

Index spotřebitelských cen – inflace v ČR (průměr roku 2005 = 100)

Index spotřebitelských cen - inflace v ČR (průměr roku 2005 = 100)

Problematika cenové statistiky

Cenová statistika, konkrétně indexy spotřebitelských (dříve maloobchodních) cen zboží a služeb, patří nepochybně k velmi citlivým oblastem ofi­ciální statistiky. Údaje o růstu cen nejsou jen předmětem velkého zájmu veřejnosti a politiků, který je značně vyšší i v porovnání s obdobím před rokem 1990, kdy růst cen byl relativně nízký, ale mohou sloužit k důležitým závěrům a opatřením příslušných státních orgánů. Statistické údaje jsou proto na tomto úseku ostře sledovány. V tomto ohledu nejsme ve světě výjimkou, obdobně je tomu i v jiných zemích. Soustavná aktualizace všech nezbytných prvků, které slouží k výsledným propočtům cenových indexů, jistě napomáhá k odstraňování pochybností, že některé skutečnosti tyto   ukazatelé dobře neodrážejí. Podmínky pro kvalitní statistickou práci na tomto úseku jsou nyní nesporně složitější. I zde platí nejen „co“, ale i „jak“ vysvětlovat používaný metodický aparát tak, aby i tato činnost byla veřejnosti přístupná. Zvýšený zájem o statistiku vyvolává potřebu zdokonalovat publikování a popis cenových statistik.
Již profesoři Lubomír Cyhelský (pozn. red.: první nositel Ceny předsedkyně ČSÚ a rektora VŠE za přínos na poli národní i mezinárodní aplikované a teoretické statistiky, kterou získal v roce 2013) a Richard Hindls, bývalý rektor Vysoké školy ekonomické v Praze, upozorňovali na nedostatečné znalosti, povrchnosti a bagatelizaci v interpretacích statistik. Nelze než s jejich názorem souhlasit. Ke zlepšení pochopení statistických dat mohou napomoci moderní formy jejich publikování a zveřejňování. Posledním vstřícným krokem k uživatelům statistiky, kteří vládnou moderními technologiemi, je možnost stáhnout data z webových stránek ČSÚ v různých formátech. Časopis Statistika&My již také začal kromě tištěné a elektronické verze vycházet i ve formátu pro tablety (Android a iOS).