Prodej pohonných hmot je důležitou součástí maloobchodních činností v Česku. V roce 2012 v tomto oboru pracovalo přes 12 tis. osob, což bylo o devět procent více než v roce 2005. Celkové tržby v maloobchodním prodeji pohonných hmot, které dosáhly v roce 2012 téměř 135 mld. Kč, v posledních letech kontinuálně rostly. Výjimkou byl pouze rok 2009, kdy kvůli dopadům celoevropského hospodářského útlumu došlo k meziročnímu snížení tržeb o 17 %. Prodej a distribuci pohonných hmot k zákazníkovi vloni zprostředkovávalo celkem 6 918 čerpacích stanic (což bylo o 128, tj. 1,9 %, více než v roce 2012).
Každá sedmá benzinka je ve Středočeském kraji
Z geografického hlediska bylo na konci roku 2013 nejvíce čerpacích stanic evidováno ve Středočeském kraji. Zhruba každá sedmá se nacházela právě zde. S odstupem (více než 350 stanic) byl na druhém místě Jihomoravský kraj, na třetí pozici se s malým odstupem umístil kraj Jihočeský. V relativním vyjádření statistikám zcela dominuje Kraj hl. m. Praha, kde na sto kilometrů silnic a dálnic připadalo 337 benzínových pump. Celorepublikový průměr přitom v roce 2013 činil 12 čerpacích stanic.
Kolik je v Česku benzinek, lze zjistit z evidence čerpacích stanic, kterou vede Ministerstvo průmyslu a obchodu v souladu se zákonem č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách. Pohonnou hmotou se přitom rozumí automobilový benzin, motorová nafta, zkapalněné ropné plyny (LPG), bionafta (B100, MEŘO, FAME), směsná motorová nafta (B30), stlačený zemní plyn (CNG) a palivo Ethanol 85 (E 85).
V roce 2013 bylo nově do evidence zařazeno 214 čerpacích stanic, přičemž vedle řádně přihlášených nových prodejních míst (80) se na tomto počtu podílely dodatečně přihlašované a již dříve provozované stanice (134). Současně bylo z evidence vyřazeno 86 čerpacích stanic, což může být důsledek zpřísněných kontrol, které vloni začaly provádět celní, finanční a živnostenské úřady.
Struktura a počet čerpacích stanic podle krajů ČR v roce 2013
Prodejní místa se liší
Čerpací stanice pohonných hmot jsou v souladu s výše uvedeným zákonem definovány jako stavby nebo zařízení, z nichž se pohonné hmoty prodávají nebo vydávají zpravidla do palivových nádrží vozidel. Nevýznamnější kategorií jsou čerpací stanice veřejné, které fungují čistě na komerční bázi a představují 54 % z celkového počtu. Najdeme je běžně při nejdůležitějších komunikacích a dálničních tazích. Další skupinou jsou čerpací stanice s vymezeným přístupem a prodejem. Jde o distribuční místa, kde se pohonné hmoty vydávají pro vlastní spotřebu, ale zároveň se zde omezeně uskutečňuje i jejich prodej, zpravidla na základě specifických smluvních vztahů. Většinou se jedná o provoz v různých uzavřených podnikových areálech, jako jsou např. lomy, pily, zemědělské farmy, dopravní areály, stavební dvory aj. Specifickým sektorem jsou neveřejné čerpací stanice. Ke konci roku 2013 jich bylo evidováno celkem 2 600, tj. 38 % z celkového počtu. V jejich případě naprosto převažují jednodruhové areálové čerpací stanice s výdejem pouze motorové nafty a případně i produktů s vyšším obsahem biosložky (B100, B30). Jsou umístěny výhradně v areálech podniků, jako jsou např. střediska automobilové nákladní i osobní dopravy, pískovny, areály technických služeb měst, obalovny asfaltových směsí, stavební areály aj.
Největší sítě čerpacích stanic v ČR v roce 2013 (počty prodejních míst)
Vývoj počtu evidovaných čerpacích stanic v České republice v letech 2007–2013
Vývoj na trhu
Trh s maloobchodním prodejem pohonných hmot v Česku prochází v průběhu času určitou konsolidací, což souvisí s obchodními strategiemi nadnárodních společností. Zmizely některé značky, například Avanti a Total (obě v roce 2003), Aral (2006) nebo Esso (2007). Naopak v letošním roce došlo k prodeji sítě čerpacích stanic Agip italské společnosti ENI maďarskému holdingu MOL, který u nás již provozuje benzinky značek Pap Oil a Slovnaft. Zmíněný maďarský holding se tak stal s 273 prodejními místy největším konkurentem Benziny, která vlastní 338 čerpacích stanic. Koncern OMV na třetí pozici v Česku nabízí 217 míst k natankování. V současné době tak mají tyto tři společnosti téměř čtvrtinový podíl na trhu. Důležitý však není jen počet čerpacích stanic, ale také množství prodaného paliva. Malá síť čerpacích stanic Tank Ono, známá svou nízkonákladovou strategií v roce 2013, prodala podle časopisu Týden téměř 450 mil. litrů benzinu a nafty a v jedné své provozovně tak prodá v průměru pětkrát více pohonných hmot než průměrná stanice Benziny.
Zvyšující se konkurence má logicky pozitivní efekt pro zákazníky. Společnosti jsou nuceny snižovat své marže a i zdánlivě dražší řetězce či konkrétní čerpací stanice prodávají část paliva na různé slevové karty či s využitím zákaznických bonusů.
