Výběr statistických zajímavostí ze světa

Čím jezdí Evropané na dovolenou?

V roce 2012 obyvatelé EU28 uskutečnili 1,2 bil. cest, na kterých alespoň jednou přenocovali mimo svůj domov. Důvodem téměř poloviny (48 %) byla dovolená a odpočinek, více než třetina (35 %) se týkala návštěv příbuzných a přátel. Služební cesty dosáhly 13% podílu a u čtyř procent byly důvody k cestování jiné než výše uvedené. Dva ze tří obyvatel EU28 využili k cestování automobil, ať již svůj vlastní nebo z půjčovny, 15 % se vydalo na cestu letadlem, 12 % vlakem, jen šest procent použilo autobus a pouze dva ze sta se dopravovali lodí. Do způsobu cestování se odráží jak geografická poloha, tak i ekonomická situace jednotlivých zemí, a proto jsou v používaných dopravních prostředcích značné rozdíly. Jistě není žádným překvapením, že obyvatelé Malty cestují téměř výhradně letadlem (57 %) nebo lodí (43 %). To je v obou kategoriích nejvíce ze všech států EU28. Služby autobusových dopravců využívají k soukromým i služebním cestám zejména obyvatelé Rumunska. Zde se 38 % cest s alespoň jednou nocí strávenou mimo domov uskuteční právě s využitím autobusu. Téměř čtyři z pěti obyvatel Portugalska či Španělska použili ke své cestě auto.
Více ZDE.

Obyvatel Norska bude přibývat

Podle výsledku střední varianty populační prognózy publikované v červnu norským statistickým úřadem se do roku 2060 počet obyvatel Norska zvýší o třetinu a dosáhne 6,9 mil. osob. K největšímu nárůstu dojde ve velkých městech a v jejich okolí. Po celou dobu projekčního období se předpokládá úhrnná plodnost na úrovni okolo 1,8 dítěte na ženu. K nárůstu naděje dožití bude docházet ve všech věkových skupinách, u mužů bude tento nárůst rychlejší než u žen. Tím se rozdíl mezi střední délkou života mužů a žen, které se dožívají vyššího věku, bude zmenšovat. V roce 2060 už bude každý pátý obyvatel Norska starší 70 let. Norští demografové i do budoucna předpokládají, že si tato skandinávská země i nadále udrží migrační atraktivitu. Počet přistěhovalých tak bude vyšší než počet vystěhovalých, a to především v první polovině projekčního období. Očekávaným zvýšením počtu obyvatel se Norsko liší od většiny evropských zemí, pro něž je do budoucna přepokládán úbytek počtu obyvatel.
Více ZDE.

Kanadští zemědělci pěstují sóju i řepku

Kanada patří mezi tradiční pěstitele a vývozce pšenice. Podle zjištění kanadského statistického úřadu se však tamější zemědělci stále více zaměřují na pěstování sóji. Plocha, na které se sója pěstuje, se už šestým rokem zvětšuje. V letošním roce bylo sójou oseto 5,6 mil. akrů. To představovalo meziroční nárůst o 23,5 %. V provincii Saskatchewan byl zaznamenán meziroční nárůst dokonce o více než 75 % (ze 170 tis. akrů na 300 tis.). Také rozloha polí, která se na jaře zbarví jasně žlutými květy řepky, se meziročně zvětšila. V roce 2014 bylo řepkou oseto 20,2 mil. akrů půdy, tj. o 1,5 % více než v roce 2013. Oproti tomu plocha, na níž je oseta pšenice, se meziročně zmenšila o 7,4 % a v roce 2014 se pěstuje na ploše 24,1 mil. akrů. Z hlediska plochy je ale pšenice stále nejvíce pěstovanou plodinou. Kanadští zemědělci postupně upouští i od pěstování ječmene (6,1 mil. akrů v roce 2014, tj. o 14,0 % méně než v roce předchozím), ovsa (3,0 mil. akrů, –3,8 %) a kukuřice na zrno (3,1 mil. akrů, –15,5 %). Více ZDE.