Životní podmínky domácností se zlepšují

Průměrná výše příjmů českých domácností v roce 2012 nominálně vzrostla, reálně se však opět meziročně snížila. Důvodem bylo rychlejší tempo růstu cen. Nejhůře na tom byli obyvatelé Moravskoslezského a Ústeckého kraje.

Průměrný roční čistý peněžní příjem domácnosti činil v přepočtu na osobu 149,7 tis. Kč, což bylo o 2,3 tis. Kč více než v roce předchozím. Vyjma domácností s nezaměstnanou osobou v čele došlo ke zvýšení příjmů u všech typů domácností.

Meziroční růst o více než dvě procenta

V průměru nejvíce vzrostly příjmy zaměstnanců s nižším vzděláním – meziročně o více než dvě procenta. Zaměstnancům s vyšším vzděláním výše příjmů ve srovnání s rokem 2011 spíše stagnovala, takže rozdíly mezi zaměstnanci s nižším a vyšším stupněm vzdělání se snížily. Od roku 2008 poprvé vzrostly příjmy domácností samostatně činných osob. I příjmy domácností nepracujících důchodců se díky valorizaci důchodů zvýšily – v roce 2012 dosáhly v průměru 138,3 tis. Kč.
Průměrná výše příjmů domácností nominálně vzrostla, reálně se však opět meziročně snížila. Důvodem je rychlejší tempo růstu cen než tempo růstu příjmů domácností. Změny v daňovém a sociálním systému ovlivnily růst příjmů českých domácností.
Rozdíly v životních podmínkách mezi domácnostmi jednotlivých krajů nejsou výrazné. Výjimkou je Kraj hl. m. Praha, který ostatní kraje v některých aspektech životních podmínek převyšuje. V současné době se však rozdíl mezi Krajem hl. m. Praha a ostatními kraji zmenšuje. O něco hůře v ostatních krajích jsou na tom z hlediska životních podmínek obyvatelé domácností krajů Moravskoslezského a Ústeckého.

Čisté roční peněžní příjmy na osobu, 2005 až 2012 (rok 2005 = 100)

Čisté roční peněžní příjmy na osobu, 2005 až 2012 (rok 2005 = 100)

Míra chudoby poklesla

Hranice pro výpočet míry ohrožení příjmovou chudobou je stanovena na 60 % mediánu ekvivalizovaného disponibilního příjmu domácnosti. Její výše byla vypočtena pro rok 2013 na 116 093 Kč, tj. 9 674 Kč na osobu za měsíc.
Příjmovou chudobou bylo ohroženo téměř 886 tis. osob. Jejich podíl meziročně poklesl z 9,6 % na 8,6 % v souvislosti s již zmíněným zvýšením slev na dani a dostal se tak přibližně na úroveň z roku 2009.
Podíl domácností, jejichž příjem po odečtení nákladů na bydlení byl pod hranicí životního minima domácnosti, tj. pod minimální společensky uznanou hranicí peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb, vzrostl z 3,8 % v roce 2012 na 4,2 % v roce 2013. Hlavními důvody byla valorizace částek životního minima a zvýšení nákladů na bydlení.

Zrušení povodňové daně ovlivnilo příjmy domácností

Příznivý vliv na příjmy pracujících osob v roce 2012 mělo především zrušení tzv. povodňové daně (sleva na poplatníka se zvýšila o 100 Kč za měsíc) a dále zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované děti (o 150 Kč za měsíc na dítě, resp. o 300 Kč za měsíc na dítě ZTP/P). Poslední změna se týkala valorizace důchodů. Základní výměra vzrostla o 40 Kč na 2 270 Kč, procentní výměra o 1,6 %. Více v publikaci Životní podmínky 2013 na ZDE. Šetření, které se realizuje ve všech členských státech EU, provádí ČSÚ každoročně již od roku 2005.

Majitelé bytů jsou spokojenější

Životní podmínky se hodnotí také z pohledu situace v oblasti bydlení a financí.
Výdaje na bydlení tvoří podstatnou část z celkových příjmů a pro mnoho domácností znamenají výraznou finanční zátěž rodinného rozpočtu. Podíl domácností, které označily náklady na bydlení jako velkou zátěž, tvoří 28,7 %. V porovnání s předchozím rokem se tento podíl téměř nezměnil. Z výsledků tematického modulu nicméně vyplývá, že s bydlením jsou lidé převážně spokojeni. Určující je přitom forma vlastnictví. Majitelé bytů byli spokojeni podstatně více než nájemníci.
Na celkovou spokojenost rodin a domácností mají vliv finance. Součástí šetření proto bylo dotazování na schopnost domácnosti zaplatit neočekávaný výdaj či schopnost vycházet s příjmy.
Celkem 43,2 % domácností si nemohlo dovolit zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 9 400 Kč. Tento podíl však v porovnání s předchozím rokem mírně poklesl ze 44,0 % v roce 2012 na 43,2 % v roce 2013. Ještě větší pokles se projevil v podílu domácností, které si nemohly dovolit zaplatit dovolenou pro všechny členy domácnosti, a to ze 43,8 % v roce 2012 na 39,8 % v roce 2013.
Obtížně nebo velmi obtížně vycházelo s příjmy 32,2 % domácností, což představovalo meziroční nárůst 0,8 %. Podíl příjmů, které domácnosti v roce 2012 vynaložily na bydlení, se vyšplhal na 18,6 %.

Hranice ohrožení příjmovou chudobou podle složení domácnosti, 2009 a 2013

Hranice ohrožení příjmovou chudobou podle složení domácnosti, 2009 a 2013

Muži s ženami se v hodnocení téměř shodují

V roce 2013 byl navíc součástí šetření Životní podmínky modul hodnocení spokojenosti. Obsahoval otázky, které se týkaly subjektivního pohledu na finanční situaci, práci, bydlení, osobní vztahy a celkovou spokojenost.
Respondenti hodnotili spokojenost známkou od 0 do 10, kde 0 znamenala nejméně spokojen a 10 nejvíce.  Z výsledků vyplývá, že lidé jsou se svým životem celkově převážně spokojeni. Téměř polovina populace (45,5 %) je celkově velmi spokojená (známka 8 a vyšší), pouze 2,6 % lidí není celkově vůbec spokojeno (známka 0 až 2). S osobními vztahy jsou lidé spokojeni nejvíce, naopak se svou finanční situací nejméně. Z genderového hlediska jsou ženy mírně spokojenější se svými osobními vztahy než muži, kteří jsou naopak více spokojeni se svou finanční situací a s prací. Celkově se ovšem hodnocení spokojenosti mezi muži a ženami ve vybraných oblastech života téměř neliší.

Spokojenost s vybranými aspekty života, 2013

Spokojenost s vybranými aspekty života, 2013

Více informací na www.czso.cz

Kultura

Sociální zabezpečení