Na přijetí eura nejsme připraveni

Od diskutované měnové intervence České národní banky uplynulo již půl roku. Jak ji dnes, s časovým odstupem, hodnotíte?

Přestože je vyčíslení přesného přínosu oslabení koruny zatím obtížné, některé závěry učinit lze a směr jeho působení je evidentní. Odvrátili jsme reálně hrozící deflační epizodu. Nepotvrdilo se strašení inflací, ta je víceméně v souladu s našimi předpoklady i po oslabení koruny. Na základě aktuálně dostupných dat můžeme také již nyní s jistotou říci, že listopadové využití kurzu koruny pro dosahování našeho inflačního cíle přineslo na úrovni maloobchodu ještě o něco silnější růstové efekty, než jsme původně odhadovali. Z oslabení koruny tak pozitivně, například v podobě zvýšených obratů, těží i ti, kteří by v žádné přínosy původně nedoufali. Nejrychleji rostou prodeje zboží, kde zvažování správného načasování nákupu hraje velký význam, tedy například u automobilů. Rostou ale i prodeje bílého zboží a také oděvů a obuvi. Zároveň se ukazuje, že zvýšení spotřeby domácností a částečně i fixních investic ze závěru loňského roku, k němuž přispělo očekávání nárůstu cen po oslabení koruny, nebylo jen krátkodobým vzepětím, po kterém zase přijde útlum. Obavy z negativních dopadů slabšího kurzu na domácí poptávku se tedy nepotvrzují a data naopak ukazují na její oživování, které by mohlo mít trvalejší charakter.

Dalším „horkým tématem“ spojovaným s centrální bankou je přijetí eura. Jak vnímáte připravenost České republiky na možný vstup do eurozóny?

Zavádění eura je především politickou otázkou. Problémů spojených s jeho přijetím je celá řada, napadá mě například málo flexibilní trh práce. U zemí, které nyní euro zavádějí, se přísně sleduje dlouhodobá udržitelnost rozpočtu. Ačkoliv má nyní Česká republika nejlepší výsledek rozpočtu za několik posledních let, je jasné, že jakmile se začneme přibližovat třem procentům schodku, vyvstanou další problémy. Nezdá se mi, že je v současné chvíli Česko na euro připraveno.

Jak významnou roli hraje v činnosti centrálních bank statistika?

Hlavním posláním statistiky centrální banky je podpora její měnové politiky, případně podpora dalších úkolů souvisejících například se stabilitou finančního sektoru. Česká národní banka ve své působnosti sestavuje a zveřejňuje řadu statistik, mezi které patří zejména měnová a finanční statistika, platební bilance a statistika čtvrtletních finančních účtů. Jednotlivé oblasti statistiky jsou sestavovány v souladu s mezinárodními standardy a standardy Evropské unie. Statistika České národní banky tak plní i reportovací povinnost vůči Evropské centrální bance, případně dalším mezinárodním institucím. Při sběru podkladových informací pro sestavení jednotlivých statistik komunikuje Česká národní banka rovněž s respondenty. Obvyklým přístupem je projednávání požadavků na výkaznictví s profesními organizacemi, jako jsou Asociace pro kapitálový trh, Česká bankovní asociace a další.

Co si myslíte o dlouhodobé spolupráci Českého statistického úřadu a České národní banky?

Spolupráce mezi Českým statistickým úřadem a Českou národní bankou v oblasti statistiky má své kořeny již na začátku devadesátých let, kdy experti obou institucí začali spolupracovat s odborníky z Mezinárodního měnového fondu na tvorbě mezinárodně srovnatelných statistik. Tato spolupráce se prohloubila po přistoupení České republiky k Evropské unii a od té doby se obě instituce podílejí na spoluvytváření evropských statistik podle požadavků Eurostatu a Evropské centrální banky. Pro svoji činnost využívá Česká národní banka širokou škálu statistických údajů produkovaných Českým statistickým úřadem a současně poskytuje své statistické údaje pro potřeby Českého statistického úřadu. Mnohaletá spolupráce expertů Českého statistického úřadu a České národní banky vytvořila vedle profesionálních vazeb také neformální vztahy expertů obou institucí. Vzájemná spolupráce mezi oběma institucemi je formálně upravena Generální dohodou podepsanou nejvyššími představiteli obou institucí a hodnocena je pak při výročním setkání, kterého se rovněž účastní předsedkyně Českého statistického úřadu a člen bankovní rady, který má statistiku ve své působnosti. Poslední hodnotící schůzka za účasti viceguvernéra České národní banky Mojmíra Hampla a předsedkyně Českého statistického úřadu Ivy Ritschelové se uskutečnila letos 2. června. Osobně považuji spolupráci obou institucí za velmi dobrou a na základě hodnocení svých kolegů mohu říci, že v rámci Evropské unie patří jednoznačně k nejlepším.

Obě instituce pracují na přípravě plánované revize národních účtů a platební bilance. O jak významnou změnu se jedná?

Vývoj světové ekonomiky a inovace finančních instrumentů na finančních trzích vede k nutnosti změn ve statistikách a k lepšímu pokrytí nových jevů. K tomu je nezbytné měnit mezinárodní statistické standardy, přičemž ekonomická globalizace a rozvoj inovací na finančním trhu zkracuje období mezi tvorbou nových manuálů. Celosvětové změny ve statistických  standardech systému národních účtů a platební bilance jsou v Evropě koordinovány Eurostatem a Evropskou centrální bankou. Český statistický úřad a Česká národní banka velmi těsně spolupracují při revizi hrubého domácího produktu a statistiky platební bilance. Tyto revize statistických standardů jsou spolu provázané zejména prostřednictvím vývozu a dovozu zboží a služeb. V polovině června Český statistický úřad zveřejnil pracovní verzi předběžného odhadu změny hladiny hrubého domácího produktu v metodice ESA 2010 o zhruba 167 miliard korun, což je proti současné úrovni nárůst o 4,4 procenta. Statistické změny v oblasti platební bilance nebudou tak výrazné a půjde hlavně o jiný způsob prezentace dat podle šestého vydání manuálu platební bilance Mezinárodního měnového fondu. Revize časových řad národních účtů a platební bilance budou společně prezentovány veřejnosti v říjnu letošního roku.

Mohl byste vysvětlit, nakolik závažné je pro bankovní sektor téma insolvence?

Ačkoli problematika insolvence v našem bankovním sektoru není aktuálním tématem, v rámci obezřetného přístupu má Česká národní banka k dispozici krizový plán pro případ řešení mimořádné situace. Nová evropská regulace v oblasti restrukturalizace zavazuje banky k vypracování ozdravných plánů a zakládá státu povinnost založit restrukturalizační autoritu, jejíž hlavní náplní bude zpracování a průběžná aktualizace restrukturalizačních plánů jednotlivých bank a koordinace krizových plánů na lokální i na mezinárodní úrovni.

Jste znám svým vztahem k dobrému vínu, a to i jako pěstitel. Jak jste se k tomuto koníčku vlastně dostal?

Víno má v naší rodině dlouholetou tradici. Již před 34 lety koupil můj táta vlastní vinici na severu Čech, která dost předurčovala náš víkendový program. Tátovo vinařské úsilí jsem oceňoval, přestože se musím přiznat, že mě v mládí moc nebavilo mu pomáhat. Před třicítkou a po tom, co jsem přestal kouřit, mě ale víno skutečně chytlo. Práce na vinici nebo ve sklepě je dnes mojí hlavní formou relaxace.