Nezávislou statistiku společnost potřebuje

VYDÁNÍ: 07-08/2014
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Český statistický úřad patří mezi nejrespektovanější státní instituce. Podle výzkumu CVVM z prosince 2013 mu důvěřuje 62 % občanů. Ke ztrátě jejich důvěry by mohl paradoxně přispět nový služební zákon. Vyjmutí ČSÚ z jeho působnosti by i proto bylo prospěšnější.

Přestože je Český statistický úřad zřízen kompetenčním zákonem, jako celá řada jiných institucí, není ve struktuře státní správy jiná obdobná. Specifika úřadu jsou natolik výrazná, že jej nelze jednoduše zahrnout mezi ostatní úřady či ministerstva. Na rozdíl od ostatních ústředních orgánů státní správy nezabezpečuje realizaci jednotlivých politik. Jeho hlavním posláním je tvorba a poskytování objektivní oficiální statistiky! Úřad je v tomto smyslu spíše odborně-vědeckou institucí, nikoli „úřadem“. Podmínky vyplývající z návrhu služebního zákona (v době redakční uzávěrky nebyla jeho konečná podoba známa) však v řadě případů negativně kolidují s požadavky na zabezpečení profesionální a nezávislé státní statistické služby.

Úloha statistického úřadu

Výstupy ČSÚ by měly fungovat pro decizní sféru jako barometr vývoje ekonomiky a společnosti. Vysoká hodnota oficiální statistiky spočívá zejména a právě v její nezpochybnitelné objektivitě. Činnost ČSÚ by proto měla být maximálně oproštěna od jakýchkoliv vnějších vlivů a zásahů.
Jak politická, tak i úřední moc se může z různých důvodů snažit ovlivňovat výstupy statistiky a historie je toho svědkem. Pouze dostatečná míra nezávislosti umožňuje těmto tlakům efektivně čelit.
Návrh změny nařízení o evropské statistice jednoznačně stanoví, že by předsedové národních statistických úřadů měli být oprávněni samostatně rozhodovat o všech otázkách týkajících se řízení národních statistických úřadů. Rovněž stanoví řadu požadavků na absenci jakýchkoliv tlaků na oficiální statistiku, její profesionální nezávislost, nestrannost a kvalitu.

Ohrožení nezávislosti a odbornosti

Původní koncept služebního zákona z května letošního roku výrazně měnil podmínky pro výkon odborné a nezávislé činnosti ČSÚ. Návrh například počítal s podřízeností předsedy úřadu v otázkách řízení Generálnímu ředitelství státní služby, což by mohlo vést k zpochybnění nezávislosti předsedy a potažmo i objektivnosti výstupů celého úřadu.
Zaměstnanci ČSÚ vykonávají velmi specifické odborné agendy zcela nesrovnatelné s ostatními resorty. Tato jedinečnost zabezpečuje i personální stabilitu úřadu. Fluktuace v ČSÚ se dlouhodobě pohybuje na úrovni 6–8 %. Průměrná délka zaměstnání je 15 let. Zároveň vysoká specifika činností velmi omezují „prostupnost“ zaměstnanců mezi jednotlivými úřady, což je nedílnou součástí filozofie návrhu zákona. Univerzální pravidla pro výběr státních zaměstnanců by byla pro ČSÚ velmi významnou překážkou a počet odborníků, kteří by se mohli přihlásit v rámci výběrových řízení na vedoucí pozice, by byl výrazně omezen. Ani systém úřednického vzdělávání obsažený v návrhu se nejeví jako adekvátní potřebám úřadu. Úřednická zkouška má v podmínkách ČSÚ zcela marginální význam a vynaložené prostředky na úřednické vzdělávání se proto jeví jako nehospodárné. Navíc v podmínkách napjatých rozpočtů významně omezí možnosti zajištění odborného vzdělávání zaměstnanců v oblasti oficiální statistiky.

Současný návrh a dosažené kompromisy

V obecné rovině je třeba záměr zavést účinný služební zákon uvítat. Dobře koncipovaný zákon by měl přispět k celkové stabilizaci a profesionalizaci státní správy ČR. Nicméně za současného právního stavu je odbornost a nezávislost úřadu plně funkční a ČSÚ proto od začátku jednání o podobě zákona požadoval, aby byl z jeho působnosti vyňat. Požadavek byl podpořen i prohlášením České statistické rady, která v souladu se zákonem o státní statistické službě zaujímá stanoviska ke koncepčním otázkám jejího rozvoje.
Další variantou pragmatického postupu by bylo též odložení účinnosti služebního zákona ve vztahu k ČSÚ. Toto by umožnilo vyhodnotit případné potenciální negativní vlivy zákona na činnost úřadu a najít vhodné legislativní řešení, které by zohledňovalo specifika činnosti úřadu.
Uvedené argumenty prezentovali představitelé ČSÚ v rámci řady jednání se zástupci politické reprezentace. V dané chvíli se podařilo získat příslib několika změn návrhu služebního zákona s cílem alespoň částečně zabezpečit potřebné podmínky pro výkon odborné a nezávislé statistiky.
Verze zákona předložená počátkem června již počítá s vynětím předsedy ČSÚ z jeho působnosti. Předpokládá zachování dosavadního způsobu jmenování předsedy prezidentem republiky na návrh vlády. ČSÚ by měl být zařazen mezi úřady, kterým nebude možné jednostranně snížit počet systemizovaných míst a objem prostředků na platy bez souhlasu předsedy úřadu. Předseda by rovněž měl schvalovat organizační strukturu úřadu. Zároveň by měly být zachovány posty místopředsedů, které by měl jmenovat předseda.
Pokud budou přísliby skutečně dodrženy, pak by jejich realizace mohla přispět alespoň k částečnému zabezpečení postavení ČSÚ jako odborné, nezávislé a nestranné instituce.
Je diskutována i možnost, aby se výběrových řízení na všechny vedoucí pozice v rámci ČSÚ mohli účastnit i např. akademičtí či vědečtí pracovníci bez předchozích úřednických zkušeností.

Závěrem

Začlenění ČSÚ do stávající podoby služebního zákona nezvýší současnou úroveň jeho apolitičnosti, ale stává se spíše potenciální hrozbou. Je samozřejmě v celospolečenském zájmu, aby ČSÚ pokračoval ve spolupráci s ostatními resorty jako objektivní a nestranný partner, jak tomu bylo a je dosud. V této souvislosti se vyjmutí ČSÚ jako vysoce odborné a zcela apolitické instituce z působnosti služebního zákona nebo alespoň odložení účinnosti služebního zákona ve vztahu k úřadu stále jeví pro společnost jako nejvhodnější řešení.

Prohlášení České statistické rady ve vztahu k vyjmutí Českého statistického úřadu z institucionální působnosti navrhovaného zákona o státní službě

Preambule

Jediným posláním ČSÚ je poskytování objektivních údajů o vývoji společnosti využívaných pro rozhodování na všech politických úrovních. ČSÚ není vykonavatelem státní správy a není realizátorem politik. Hodnota oficiální statistiky spočívá v její nezpochybnitelné odbornosti, objektivitě, nezávislosti, nestrannosti a kvalitě, která je v současnosti zajišťována platnou právní úpravou. I pro budoucnost je třeba zachovat prostředí, ve kterém úřední a politická moc neovlivní hodnoty výstupů ČSÚ, a dostatečnou míru nezávislosti úřadu umožňující čelit všem formám nátlaku.

Na svém 48. zasedání dne 20. června 2014 se Česká statistická rada usnesla na tomto prohlášení:

•    Česká statistická rada vítá snahy o pevné vymezení a ukotvení moderní státní služby v rámci českého právního řádu.
•    Nařízení o evropské statistice stanovuje zvláštní požadavky na absenci jakýchkoliv tlaků na oficiální statistiku, její profesionální nezávislost, nestrannost a kvalitu. Tyto obecné zásady jsou podrobněji rozvinuty v tzv. Kodexu evropské statistiky, jehož dodržování na úrovni členských zemí Evropská komise pravidelně monitoruje. V podmínkách ČR nezávislost postavení ČSÚ adekvátně zajišťuje současná právní úprava.
•    Účelové zkreslování dat v Řecku se stalo ukázkovým případem možného dopadu zásahů do nezávislosti oficiální statistiky. Tento varovný příklad vyvolal velmi silné tlaky na evropské úrovni směrem k posílení nestrannosti statistických úřadů včetně procedury novelizace nařízení o evropské statistice. Návrh novely nařízení jednoznačně stanoví, že by předsedové národních statistických úřadů měli být oprávněni samostatně rozhodovat o všech otázkách týkajících se řízení národních statistických úřadů.
•    Návrh služebního zákona v oblasti organizačního a personálního řízení však výrazným způsobem omezuje nezávislost předsedy ČSÚ. Podřízenost Generálnímu ředitelství státní služby zejména v oblastech řízení, stanovení systemizace a organizační struktury, může vést ke zpochybnění této nezávislosti. Uvedená skutečnost by mohla vést ke zpochybnění nezávislosti samotného ČSÚ jako instituce.
•    Český statistický úřad je důvěryhodnou institucí v České republice. Činnost ČSÚ by proto i nadále měla být maximálně oproštěna od jakýchkoliv vnějších vlivů a zásahů. Musí být nezávislá jak na aktuální politické reprezentaci, tak i na ostatních orgánech státní správy.
•    Z pozice zachování odbornosti, nezávislosti, nestrannosti a objektivity ČSÚ Česká statistická rada důrazně žádá o vyjmutí ČSÚ z institucionální působnosti navrhovaného zákona o státní službě.

Členové České statistické rady:

PhDr. Ľudmila Benkovičová, CSc.
doc. Ing. Marie Bohatá, CSc.
prof. Ing. Richard Hindls, CSc., dr. h. c.
Ing. Stanislav Drápal
Ing. Jan Fischer, CSc.
Ing. Jan Gregor
JUDr. Václav Henych
Ing. Zdeněk Liška
doc. Ing. Lubomír Lízal, Ph.D.
prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc., dr. h. c.
Mgr. Bedřich Myšička
Ing. Edvard Outrata
doc. Ing. Eduard Souček, CSc.
Ing. Jaroslav Vomastek

prof. Ing. Richard Hindls, CSc., dr. h. c., v. r.
místopředseda České statistické rady

Autor: , předsedkyně ČSÚ
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Rozhodování se vždy dělala nad statistikou

Automatismy mohou zasahovat do nezávislosti statistiky, varuje Edvard Outrata. Její status by však neměl být ohrožován. Vlády by proto měly přijmout Závazek o důvěryhodnosti.

Muž, který otevřel okno do světa statistiky

prof. Ing. Antonín Klas, Ph.D.

V loňském roce zemřel prof. Ing. Antonín Klas, Ph.D., ekonom a statistik, vynikající vysokoškolský pedagog, díky jemuž si československá statistika před rokem 1989 udržela evropskou úroveň.

Platy soudců, aneb využití oficiální statistiky pro rozhodovací procesy

ilustrativní foto

Podstata procesu demokratického rozhodování předpokládá pluralitu názorů a veřejnou diskuzi ohledně existujících alternativních řešení. Jakákoliv debata může být přínosná pouze tehdy, znají-li její účastníci podstatné skutečnosti. I proto by rozhodovací procesy ve státní správě měly být postaveny především na tzv. principu „evidence-based decision making“.

Výjimečné postavení statistického úřadu

prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc.

Předsedkyně Českého statistického úřadu Iva Ritschelová se ohlíží za uplynulým rokem. Z jejího pohledu byl velmi náročný. Stejně obtížný bude i rok 2015. Díky kvalitním zaměstnancům úřadu a jejich nasazení však o splnění všech úkolů nepochybuje.

Služební zákon prošel Poslaneckou sněmovnou

prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc.

V posledních měsících rezonuje českou společností proces utváření definitivní podoby normy, která by měla pro příští roky upravovat výkon státní služby. Přestože je ČSÚ institucí svého druhu ojedinělou a výjimečnou, ocitl se pod novým služebním zákonem přes četné námitky také. O to více je jeho finální podoba pro statistiky důležitá.