Ještě v 90. letech odcházela část obyvatelstva do důchodu dříve než dnes. Nyní, z důvodu změny legislativy, je to mnohem později. Zatímco v roce 1993 kartogram odráží skutečnost, že část 45–59letých byla již ve starobním důchodu, kartogram z roku 2012 říká něco jiného. V roce 2011 se změnila doba odchodu do důchodu. Nárok na starobní důchod má proto menší část lidí. Další problém je v nabídce práce. Moravskoslezský a Ústecký kraj jsou známé vysokou nezaměstnaností. Špatný zdravotní stav a rezignace na možnost získání práce vedou také k pracovní neaktivitě.
Průmyslové kraje
Podíl ekonomicky neaktivních lidí ve věku 45–59 let byl v Moravskoslezském kraji vždy nad celorepublikovým průměrem. V roce 1993 dosáhl rekordních 31,0 %. Tento podíl se postupem času snižuje. V roce 2012 byl již na úrovni 14,5 %, takže se Moravskoslezský kraj posunul z prvního na druhé místo hned za Ústecký kraj, kde podíl ekonomicky neaktivních dosáhl 16,1 %.
V Ústeckém kraji je situace od roku 2007 ještě méně příznivá než v Moravskoslezském kraji, kdy z populace 45–59letých bylo nejvíce ekonomicky neaktivních lidí z celé České republiky – 23,6 %. V roce 2008 došlo k mírnému snížení na 21,9 %. O rok později tento podíl klesl na 20,5 % a v roce 2010 na 19,3 %. Nejnižšího podílu ekonomicky neaktivních v populaci 45–59letých dosáhl v roce 2011, kdy tato hodnota klesla na 15,9 %, avšak v roce 2012 opět začala trochu stoupat – na 16,1 %. Ve sledovaném období 1993–2012 byl nejvyšší podíl ekonomicky neaktivních lidí v Ústeckém kraji zaznamenán v roce 2000, kdy dosáhl 24,6 %.
Ekonomicky neaktivní ve věkové skupině 45–59 let vůči celkovému obyvatelstvu této věkové skupiny v roce 2012 (v % )
„V Praze je blaze“
Zatímco Moravskoslezský a Ústecký kraj mají podíl ekonomicky neaktivního obyvatelstva ve věku 45–59 let výrazně nad průměrnými hodnotami České republiky, v Praze je situace diametrálně odlišná. Ekonomicky neaktivních lidí ve věku 45–59 let je tu nejméně z celé republiky, jejich podíl se pohybuje výrazně pod celorepublikovým průměrem. V Praze je tradičně vysoká zaměstnanost a nejvyšší podíl vysokoškolsky vzdělaných osob.
Ani v jednom roce se zde ve sledovaném období podíl ekonomicky neaktivních nepřehoupl přes průměrnou celorepublikovou hodnotu a nikdy nedosáhl hodnot Moravskoslezského nebo Ústeckého kraje. Nejvyšší podíl ekonomicky neaktivních lidí ve sledované věkové skupině tu byl zaznamenán v roce 1993 –14,7 %, nejnižší pak v roce 2012 – 8,3 %. Lidé tu jsou ekonomicky aktivní nejen v předdůchodovém, ale i v důchodovém věku. Žádný jiný kraj se nemůže pochlubit tak nízkým podílem ekonomicky neaktivních obyvatel v předdůchodovém věku jako Praha.
Kdo je ekonomicky neaktivní
Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo
(osoby mimo pracovní sílu) tvoří všechny osoby, které během referenčního období nebyly zaměstnány a nejsou současně charakterizovány ani jako nezaměstnané, tj. nesplňují tři základní podmínky nezaměstnanosti definované Mezinárodní organizací práce:
•nebyly zaměstnané,
•hledaly aktivně práci,
•byly připraveny k nástupu do práce.
Proměnné hodnoty Libereckého kraje
Zvláštním vývojem prošel v tomto směru Liberecký kraj. V podílu ekonomicky neaktivního obyvatelstva přesáhl v některých letech průměrné hodnoty za celou Českou republiku a jindy byl zase pod celorepublikovým průměrem. V tomto kraji došlo k výraznému poklesu podílu ekonomicky neaktivních obyvatel ve věkové kategorii 45–59 let po roce 2009, kdy v České republice kulminoval hospodářský útlum. Zatímco v letech 2008 a 2009 byl jejich podíl vysoký (21,4 % a 20,1 %), v roce 2010 se snížil na 16,3 %, což byla ještě hodnota, která překračovala celorepublikový průměr. K poklesu podílu ekonomicky neaktivních lidí na 14,1 % došlo v roce 2011, avšak o rok později, v roce 2012, zase tento podíl vzrostl na 14,9 %.
Ekonomicky neaktivní ve věkové skupině 45–59 let vůči celkovému obyvatelstvu této věkové skupiny (v % ), vybrané kraje od roku 1993 do roku 2012
Karlovarský kraj
Karlovarský kraj prochází velkou přeměnou. Podíly ekonomicky neaktivních ve věkové skupině 45–59 let se pohybovaly od roku 1993 většinou pod republikovou úrovní, pouze v letech 1996, 2008 a 2009 ji přesáhly. Od změny důchodového systému v roce 2011 se již pohybují nad touto hranicí a v roce 2012 téměř dosahují hodnot Ústeckého kraje. Co je příčinou tohoto zhoršení, je otázkou.
Ostatní kraje
Příznivá situace, i když nikoli v takové míře jako v Kraji hl. m. Praha, byla zaznamenána v krajích, které se vyznačují vysokou nadějí dožití při narození. Takovými jsou např. Jihočeský a Královéhradecký kraj. V těchto krajích podíly ekonomicky neaktivních obyvatel ve věkové skupině 45–59 let málokdy překračují celorepublikové hodnoty.
Více informací o tomto tématu najdete v publikaci Trh práce v ČR 1993–2012 (http://bit.ly/1qtMBg7) a v titulu, který nedávno vyšel, Senioři v krajích (http://bit.ly/1qwYogd).
Ekonomicky neaktivní ve věkové skupině 45–59 let vůči celkovému obyvatelstvu této věkové skupiny v roce 1993 (v % )
