Každý pátý pracující v Praze bydlí v jiném kraji

V roce 2013 vyjíždělo přes hranice kraje svého bydliště za prací téměř 300 tis. osob. Intenzita mezikrajské dojížďky je vysoká především mezi Prahou a velkou částí Středočeského kraje. Do Prahy dojíždělo loni téměř 170 tis. pracujících.

V loni vyjíždělo přes hranice kraje bydliště za prací do jiných krajů 298 tis. osob, tj. 6 % všech pracujících bydlících v Česku. Četnost dojížďky a vyjížďky podle jednotlivých krajů je přitom velmi odlišná. Zcela mimořádné postavení má Praha, do které dojíždělo 168 tis. osob, tj. více než 56 % z celkového objemu mezikrajské dojížďky. Druhým nejčastějším cílem je Středočeský kraj, do kterého přijíždělo za prací 43 tis. osob (více než 14 % republikového objemu mezikrajské dojížďky). Mezikrajská dojížďka do jiných regionů republiky je již podstatně nižší.

Vyjíždějí hlavně mladší s vyšším vzděláním

Skupina vyjíždějících za prací přes hranice kraje svého obvyklého bydliště vykazuje některé odlišné rysy od skupiny všech osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním v České republice. Vyjíždějící do jiného kraje jsou mladší. Jestliže se podílejí osoby do 34 let na celkové zaměstnanosti necelými třiceti procenty, ve skupině vyjíždějících to bylo 37 %. Je však třeba uvést, že se podíl mladých v porovnání s rokem 2009 snížil, což souvisí s posuny ve věkové skladbě obyvatelstva a dlouhodobými migračními pohyby.
Za hranice kraje bydliště vyjíždějí většinou osoby se středním stupněm vzdělání, tedy osoby s maturitou nebo vyučení. Jejich podíl na počtu vyjíždějících dosahoval 62 %, zatímco osoby s touto úrovní vzdělání se podílely na celkovém počtu osob s hlavním zaměstnáním téměř třemi čtvrtinami. Tato diference se zrcadlově odráží v podílu vysokoškolsky vzdělaných osob. Zatímco v celém národním hospodářství dosáhl podíl pracujících s touto úrovní vzdělání 22 %, ve skupině vyjíždějících přes hranice kraje bydliště to byla více než třetina všech respondentů.
Za prací vyjíždějí především pracující v zaměstnáních, která vyžadují vyšší úroveň formálního vzdělání. Jsou to skupiny řídících pracovníků, specialistů a technických a odborných pracovníků. V menší míře se to týká i úředníků. V uvedených zaměstnáních pracovaly dvě třetiny všech mezikrajsky dojíždějících, tj. o 15 procentních bodů vyšší podíl, než je podíl hlavních tříd (1 až 4) klasifikace CZ-ISCO v celé skupině pracujících v republice. Naopak méně jsou v mezikrajské dojížďce zastoupeny všechny další hlavní třídy CZ-ISCO jako pracovníci ve službách a prodeji, řemeslníci a opraváři, pracovníci obsluhy strojů a zařízení a pomocní a nekvalifikovaní pracovníci.

Pendleři se nepočítali

Počet vyjíždějících za prací je vyšší o případy pracujících v cizině. Tito pracující jsou však v šetření v bytových domácnostech podchyceni pouze částečně, protože v řadě případů nemohli být ani kontaktováni. Z dostupných údajů je zřejmé, že vyjížďka za prací do ciziny hraje větší roli v krajích Karlovarském, Plzeňském, Jihočeském a Jihomoravském, kde se jedná převážně o tzv. pendlery, kteří dojíždějí za prací denně nebo v kratších cyklech. Vesměs jde o pracovníky, kteří našli své uplatnění v sousedním Německu, resp. Rakousku. Protože výběrové šetření je prováděno pouze v bytových domácnostech a předmětem šetření nejsou osoby v ubytovacích zařízeních, jsou další kategorie pracujících, především cizí státní příslušníci, podchyceni jen z části. Zvolený postup však věrohodně dokumentuje mezikrajský pohyb respondentů, kteří žijí v bytových domácnostech, a to jsou převážně čeští státní příslušníci.

Saldo dojížďky*) z a do jednotlivých krajů ČR v roce  2013

Saldo dojížďky*) z a do jednotlivých krajů ČR v roce  2013

Silná vazba mezi Prahou a Středočeským krajem

Polovina veškeré mezikrajské dojížďky za prací se realizuje pouze mezi Středočeským krajem a Prahou, do které dojíždělo ze středních Čech 127 tis. pracujících, to je proti roku 2009 o téměř 30 tis. osob více. Protisměrně vyjíždělo v minulém roce z Prahy do Středočeského kraje 21 tis. osob a proti roku 2009 se jejich počet také zvýšil, a to o 6 tis. pracujících. Významnější byla ještě dojížďka do Prahy z Ústeckého kraje, z kraje Libereckého do Středočeského kraje, vzájemná dojížďka mezi kraji Královéhradeckým a Pardubickým a vyjížďka z Kraje Vysočina do Jihomoravského kraje. Ve všech uvedených případech se počet dojíždějících pohyboval v intervalu od 5–6 tis. osob.
Vzájemná vazba mezi Prahou a Středočeským krajem ještě zesiluje, protože intenzita pohybu za prací mezi těmito dvěma regiony stále roste. Je to výsledek interakce migračních a ekonomických faktorů a změn v sídelní struktuře daných regionů.
Vzhledem k velikosti výběrového souboru neumožňuje šetření publikovat data o dojížďce na úrovni okresů. Přesto je zřejmé, že více než polovina dojíždějících do Prahy bydlí na území okresů Praha-východ, Praha-západ, Kladno a Mělník.

Struktura vyjíždějících za prací do jiného kraje a celková struktura pracujících v ČR podle hlavních tříd klasifikace zaměstnání CZ-ISCO (v %)

Struktura vyjíždějících za prací do jiného kraje a celková struktura pracujících v ČR podle hlavních tříd klasifikace zaměstnání CZ-ISCO (v %)

Mezikrajská dojížďka představuje pouze menší část dojíždějících za prací mimo obec svého bydliště. Nepostihuje četné případy meziokresní dojížďky v rámci kraje a vnitrookresní dojížďky. Pro orientační hodnocení vlivu dojížďky na výši zaměstnanosti ve vybraných velkých městech lze použít obdobný index jako v případě Prahy, tj. podíl počtu pracujících na území města k počtu všech zaměstnaných osob s bydlištěm na území města.
Hodnota indexu je za další velká města republiky zcela srovnatelná s hodnotou indexu za Prahu. Vůbec nejvyšší hodnoty dosahuje index v Brně (126,1) a v okrese Ostrava-město (121,0), kde také přesahuje úroveň hlavního města. Přitom ve vlastním městě Ostravě může být jeho hodnota ještě poněkud vyšší o případy dojížďky do zaměstnání ze zbývajících obcí okresu. Za Plzeň-město byl index (115,4) nižší než v Praze. Z podrobnějších údajů je však zřejmé, že počet pracujících na území západočeské metropole v posledních třech letech stále rostl a lze předpokládat, že se bude v dohledné době pohybovat také na úrovni Prahy. Zdrojem dojížďky do Brna jsou především sousední okresy, jako jsou Brno-venkov, Blansko a Vyškov. Pokud jde o Ostravu, tak nejvíce lidí dojíždí z okresů Opava, Frýdek-Místek a Karviná. Největší dojížďka do Plzně je z okresů Plzeň-jih a Plzeň-sever. Dojížďka do zaměstnání tak představuje významný zdroj zaměstnanosti v největších městech republiky.

Index v praze: 119,7

Význam mezikrajské dojížďky pro celkovou zaměstnanost v jednotlivých regionech lze dokumentovat na hodnotě indexu počtu pracujících v regionu k počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním s bydlištěm na území příslušného kraje. Abychom alespoň částečně eliminovali vliv případných výkyvů souvisejících s metodikou výběrového zjišťování, byl tento index vypočten jako průměr za léta 2011 až 2013. V tomto období činil index v Praze 119,7, ve všech ostatních krajích je hodnota indexu nižší než 100.