Senioři přišli na chuť on-line bankovnictví

Každý druhý Čech s přístupem na internet dává přednost
internetovému bankovnictví před osobní návštěvou kamenné pobočky peněžní instituce. Tento fakt vyplynul z výsledků dotazování Českého statistického úřadu, které se uskutečnilo v roce 2013. Z informací vyšlo najevo, že v pokročilejším věku jsou zdatnější ve virtuálním světě spíše muži než ženy.

Zájem o kamenné pobočky ustupuje

K nárůstu uživatelů internetového bankovnictví došlo především v kategorii „starobní důchodci“. Zatímco v roce 2011 provozovalo styk s bankou prostřednictvím internetu 101,4 tis. osob, vloni to bylo již 165,7 tis. Výhod internet­bankingu v roce 2013 využívalo i 1,7 tis. mužů a žen starších 75 let. Mezi vrstevníky jsou sice stále ještě raritou, přesto ale jejich vzorek posiluje. Dá se přitom očekávat, že on-line bankovnictví bude mezi českými seniory stále rozšířenější. Populace v Česku stárne a moderní technologie se i v obsluhování vlastních financí prosazují čím dál důrazněji.

Data zveřejněná na webu Digital Agenda for Europe za rok 2013 zase ukázala, že bankovní účty prostřednictvím internetu obsluhovali čtyři oslovení Češi z deseti. Zbytek populace starší šestnácti let však stále dával přednost vyřizování svých finančních záležitostí v kamenných pobočkách jednotlivých bank. Z údajů také vyplynulo, že tuzemci dlouhým frontám v peněžních institucích rok od roku méně fandí. A tak není divu, že Česká republika v oblasti internetového bankovnictví v roce 2013 dohnala unijní průměr. Přitom ještě v roce 2004, kdy Česká republika vstoupila do Evropské unie, se k obsluze bankovního konta on-line přihlásilo pouze 4,9 % oslovených Čechů. Průměr Unie tehdy činil 16,2 %. Vloni poprvé předstihla Česká republika ve sledované věkové kategorii 16–74 let hlásící se k internet­bankingu sousední Slovensko.

Rozdíly mezi muži a ženami se stírají

Podle údajů ČSÚ mělo v roce 2013 zřízeno internetové bankovnictví asi 3,4 mil. Čechů. Před deseti lety to nebyla ani desetina.
Tradičně nejsilnější skupinou mezi zastánci on-line bankovnictví jsou lidé mezi 25 až 54 lety. Využily ho skoro dvě třetiny z oslovených uživatelů internetu –  66,6 % mužů a 63,7 % žen. Ve věkové skupině 16 až 24 let dokonce ženy muže předstihly (data ČSÚ za poslední tři roky ukazují, že rozdíly mezi muži a ženami se v internetovém bankovnictví téměř stírají). Mezi lidmi v mladším a středním věku byl vloni vzájemný poměr skoro vyrovnaný. Ve prospěch mužů se čísla zase zvýšila až ve věkové kategorii 55+. Využívání internetového bankovnictví staršími věkovými kategoriemi úzce souvisí s dosaženým vzděláním. Čím vyšší vzdělání, tím větší pravděpodobnost, že respondent spravuje své finance on-line. Vysokoškoláky pak následují lidé se středoškolským vzděláním s maturitou a vyučení. Jejich počet vzrůstá o desítky, resp. o stovky tisíc za rok.

Češi předstihli Slováky

Českou republiku ve využívání internetbankingu v roce 2013 předstihli ze sousedních států pouze Rakušané (48,6 %) a Němci (47,1 %). Naopak Slováci, kteří v této oblasti Čechy dlouhodobě poráželi, byli pod unijním průměrem (38,7 %) stejně jako Poláci (32 %) a v žebříčku využívání internetové bankovnictví se stále propadají.
Ze států bývalého Sovětského svazu naopak výrazně vyčnívají Estonci (72,7 %), kde je internetbanking velmi oblíbený. Vykázaná data jim loni zajistila na webu Digital Agenda for Europe pátou příčku v unijních statistikách.
Celý žebříček s převahou ovládli Finové (84,4 %) následováni Dány (82,5 %) a Nizozemci (82 %). Na chvostu se naopak ocitli Řekové (10,7 %), Bulhaři (4,6 %) a Rumuni (4,3 %).
Obecně lze konstatovat, že pořadí schopnosti národů ovládat internetové bankovnictví se za posledních deset let příliš nezměnilo.
Přední pozice žebříčku stále opakovaně obsazují severské země (Finsko, Dánsko, Švédsko), kterým zdatně konkurují státy: Estonsko, Lucembursko a Nizozemsko.
Poslední příčky pak převážně patří státům z jihu Evropské unie.
Více podrobnějších informací najdete ZDE a v publikaci Českého statistické úřadu ZDE.