Nejspokojenější se svým bydlením jsou vlastníci bytů. Naopak nejmenší spokojenost vyjádřily osoby, které žijí v pronájmu. Spokojenost vlastníků nemovitostí se svým bydlením dosáhla v šetření Českého statistického úřadu průměrné hodnoty 8,0. U osob žijících v pronajatém bytě pak 6,5.
Osobní vztahy jsou pro lidi důležité
Nejvyšší spokojenost vyjádřili respondenti se svými osobními vztahy, čemuž odpovídá i vysoký – téměř 95% – podíl osob, které se mají komu svěřit se svými osobními záležitostmi a které mohou v případě nouze požádat své příbuzné, přátele či známé o pomoc. S rostoucím věkem se tento podíl mírně snižoval, nikoli však dramaticky. Nepotvrdila se tak domněnka o osamělém stáří. Přitom obecně panuje v české společnosti spíše nedůvěra v lidi. Průměrná známka důvěry v lidi činila na škále od 0 (lidem se nedá vůbec důvěřovat) do 10 (lidem se dá zcela důvěřovat) 5,3. Pětkou důvěru v lidi hodnotilo nejvíce respondentů, a to 29,0 %.
Ženy se mírně častěji než muži domnívaly, že se dá lidem důvěřovat. Průměrná známka udělená ženami byla 5,4, zatímco muži 5,2.
Ještě menší důvěru než v lidi mají Češi v Policii ČR (průměrná udělená známka byla 4,9) a zejména ve státní a právní systém České republiky (průměrná udělená známka byla 3,6, resp. 3,7).
Spokojenost s bydlením podle právní formy užívání bytu
Spokojenost s jednotlivými oblastmi života
Na velikosti obce záleží
Přestože je důvěra v lidi v České republice obecně nízká a ještě nižší důvěru cítí její obyvatelé k Policii ČR, která by měla chránit jejich bezpečnost, tři čtvrtiny obyvatel se v okolí svého bydliště cítí bezpečně.
Pocit bezpečí je úzce spjat s velikostí obce. Nejbezpečněji se cítí obyvatelé menších obcí. S rostoucí velikostí obce klesá podíl osob, které se cítí v okolí svého bydliště bezpečně, a naopak roste podíl lidí, kteří se bezpečně necítí.
Podíl osob, které se cítí v okolí svého bydliště zcela bezpečně, klesal. Z 30,7 % v obcích do tisíce obyvatel se snížil až na 16,0 % v obcích nad 50 tisíc obyvatel.
Podíl osob, které nemají v okolí svého bydliště pocit bezpečí (cítí se nepříliš bezpečně nebo vůbec ne bezpečně), se naopak zvyšoval, a to z 15,5 % v obcích do tisíce obyvatel na 30,5 % v obcích s padesáti až sto tisíci obyvateli. Podíl v obcích se sto tisíci a více obyvateli byl pak mírně nižší, a to 28,0 %.
Šetření Životní podmínky v roce 2013 – modul na téma životní pohoda
Stále častěji se v souvislosti s hodnocením životních podmínek domácností a jejich členů klade důraz na osobní názory jednotlivců. Jsou obyvatelé České republiky spokojeni se svým životem? Cítí se v okolí svého bydliště bezpečně? Jaké jsou jejich vyhlídky do budoucna? Odpovědi na tyto a další otázky poskytují výsledky modulu na téma životní pohoda, který byl v roce 2013 součástí šetření Českého statistického úřadu Životní podmínky.
V rámci modulu byli respondenti dotazováni mimo jiné na to, jak jsou spokojeni se svým životem jako celkem i s jeho vybranými oblastmi (bydlením, finanční situací, se zaměstnáním, osobními vztahy, životním prostředím atd.). Další otázky se týkaly například jejich pocitů v posledním měsíci, důvěry v lidi i různé instituce, bezpečnosti či výhlídek do budoucna.
Více ZDE.
Důvěra v lidi
Optimistická budoucnost?
Přestože makroekonomické ukazatele poukazují na zvolna se zlepšující ekonomickou situaci státu, optimistické vyhlídky do budoucna má pouze pětina obyvatelstva. Tito lidé věří, že se jejich celková životní situace v následujícím roce zlepší. Většina osob (60 %) se však domnívá, že se jejich současná situace nezmění a pětina se dokonce obává, že se jejich situace ještě zhorší.
Z hlediska pohlaví byli mírně optimističtější muži než ženy, neboť téměř čtvrtina z nich věří, že se jejich celková životní situace zlepší, zatímco ve zlepšení situace věří pouze pětina žen. Čím byli respondenti mladší, tím optimističtější postoj k životu vyjadřovali. Tomu odpovídá také struktura odpovědí podle ekonomické aktivity. Téměř třetina důchodců se domnívala, že se jejich celková životní situace v příštím roce zhorší. Pouze necelých pět procent z nich věřilo, že dojde ke zlepšení jejich života. Nejoptimističtější v tomto směru byli studenti.
Názor na budoucnost
