Funkce předsedkyně ČSÚ jste se ujala před čtyřmi lety. Co se od té doby změnilo?
Mohu konstatovat, že s názorem České republiky se na evropské úrovni stále více počítá a ČSÚ je zde vidět. Vždy jsem považovala za potřebné razantně prosazovat národní zájmy a kriticky hodnotit některé „společné“ aktivity z dílny Eurostatu, které lze občas označit za kontraproduktivní. Příkladem může být rozdílný přístup ke statistice zahraničního obchodu. Pokud se týká vnitřních záležitostí úřadu, ukončením rozsáhlého evropského projektu Redesign statistického informačního systému letos na podzim jsme uzavřeli významný milník na cestě ke komplexní modernizaci národního statistického systému. Dále se nám podařilo vybudovat vysoce profesionální krajské správy. Jejich ředitelé jsou dnes významnými partnery nejen místních samospráv, ale i akademické sféry. Úřad má velmi aktivní komunikační strategii. Změnil se vzhled a dostupnost statistických informací. K velkým proměnám z hlediska uživatelského komfortu došlo i na našem internetovém portálu, nejvýznamnějším komunikačním nástroji ČSÚ. Změn a proměn je ale podstatně více.
Jak úspěšný byl rok 2014 pro Český statistický úřad?
Rok 2014 byl především nesmírně náročný. Měli jsme velmi ambiciózní cíle, u kterých lze i částečný pokrok zcela oprávněně považovat za úspěch. Počátkem listopadu se uskutečnila finální akceptace výstupů projektu Redesign. Po několika letech vývojových aktivit má úřad konečně k dispozici nástroje s potenciálem výrazného zvýšení úrovně elektronizace, integrace a automatizace celého systému produkce statistiky. Samozřejmě že zavedení nových nástrojů do rutiny bude vyžadovat další měsíce pilné práce, nicméně máme pevný základ, na kterém lze stavět budoucí rozvoj státní statistické služby. Letos jsme úspěšně zvládli rozsáhlou celoevropskou revizi národních účtů. Česká republika je z Evropské unie jedinou zemí, která neuplatnila v rámci revize žádnou derogaci a splnila všechny požadavky bez omezení. Kolegové z národních účtů revidovali téměř milion údajů a dokázali v požadovaném čase a kvalitě předložit výsledky Eurostatu. V rámci dalšího zefektivnění státní statistické služby se zatím podařilo zrušit několik rezortních zjišťování. Cíle v této oblasti však byly podstatně ambicióznější, neboť jsme chtěli dosáhnout významného stupně integrace a elektronizace administrativních zdrojů, především v daňové oblasti. Bohužel zde úspěch závisí nikoliv na odbornosti našich zaměstnanců, ale na aktuální politické situaci a tedy i vstřícnosti jednotlivých rezortů ke spolupráci. Úsilí o další snižování administrativní zátěže respondentů však nevzdáváme.
Jedním z hlavních témat a předmětem velmi živých debat v letošním roce bylo přijetí služebního zákona. Jak se na tuto změnu ČSÚ připravuje a jak ji zaměstnanci pocítí?
Koordinační úlohu v celém procesu přípravy implementace služebního zákona do státní správy má Ministerstvo vnitra. Takže de facto naplňujeme příslušné pokyny a harmonogramy dané ministerstvem. Jak jsem mnohokrát konstatovala, pro náš zcela apolitický úřad s velmi vysokými požadavky na odbornost personálu, a s tím spojenou velmi nízkou mírou fluktuace zaměstnanců, se skutečně nejedná o normu nezbytnou. Pro nás je však krokem zpět, neboť ČSÚ částečně přijde o nádech vědeckovýzkumné instituce a bude v řadě ohledů působit jako klasický úřad. Odborní pracovníci budou skládat pro nás zcela bezvýznamné úřednické zkoušky. Bude mnohem složitější sehnat odborníky právě na statistiku, jelikož koncept zákona upřednostňuje jiný okruh možných uchazečů než oficiální statistika potřebuje.
V souvislosti se zákonem jste několikrát upozorňovala na jeho možný vliv na nezávislost statistiky. Budete tuto problematiku nadále sledovat?
Za velký úspěch považuji, že se v řadě oblastí ČSÚ podařilo doslova „vybojovat“ výjimečné postavení a zabezpečit tím určitou úroveň nezávislosti. Týká se to například vyjmutí pozice předsedy a místopředsedy z působnosti zákona, samostatnosti úřadu při stanovení organizační struktury či nemožnosti jednostranným aktem snížit počet míst potřebných pro zabezpečení úkolů úřadu. V ČR se během dvou posledních dekád ukotvila určitá kultura, ve které odbornost a nezávislost úřadu byla zcela přirozeně respektována a dodržována. Přitom potřebnost nezávislé statistiky jako barometru moderní demokratické společnosti by měla být zákonodárcům zcela jasná. Po řecké krizi si tuto skutečnost uvědomuje stále více lidí. Nikdo například nekritizuje fakt, že výši vládního dluhu a deficitu reportují Evropské komisi právě nezávislí statistici, nikoliv národní ministerstva financí, a to i přes to, že disponují veškerými potřebnými daty. Nezávislost je křehká materie, kterou je nutné bránit. V posledních měsících ČSÚ čelí významným tlakům ze strany Ministerstva životního prostředí, které doslova vnucuje úřadu svá evidenční data z oblasti odpadového hospodářství namísto našich statistik zpracovávaných v souladu s celoevropsky srovnatelnou metodikou.
Jak na Český statistický úřad pamatuje státní rozpočet na rok 2015 a jak jej z tohoto pohledu vnímáte vy?
Řeknu to tak, jak jsem prezentovala návrh rozpočtu před poslanci v rámci rozpočtového výboru. Rozpočet předložený v prvním čtení sice zabezpečí chod úřadu a umožní nám zajistit běžné úkoly, ale neumožní další kvalitativní rozvoj státní statistické služby. V posledních letech jsme uskutečnili několik rozsáhlých infrastrukturních projektů. Udržování infrastruktury, ale i obnova spojená s objektivním technologickým pokrokem, vyžaduje finance. I přes razantní úsporná opatření v minulých letech nejsou zdroje úřadu požadavkům adekvátní. Rozvoj vyžaduje investice a doufám, že postoj politické reprezentace vůči našim požadavkům ještě dozná vývoje.
V posledních měsících zajišťovali zaměstnanci ČSÚ hned několikery volby. Jak náročné to bylo?
Zažili jsme opravdu „supervolební“ rok. Začal vlastně již loni na podzim, kdy jsme museli v rekordně krátkém čase zajistit zpracování a prezentaci výsledků předčasných sněmovních voleb. Velmi specifické pak byly květnové volby do Evropského parlamentu, kdy jsme vzhledem k platné legislativě museli výsledky „držet pod pokličkou“ více než 24 hodin a zajistit je před možným únikem. Příprava každých voleb je velmi náročná a vyžaduje velké nasazení obrovského množství lidí. Několikrát se testuje celý systém, abychom co nejvíce eliminovali možná selhání či pochybení. Z hlediska náročnosti byly pak jistě nejtěžší komunální volby, které se nedávno uskutečnily. Při nich jsou tlaky na lidský faktor skutečně velké a bohužel musím konstatovat, že kvalita volebních komisí je v tomto ohledu tím slabším článkem řetězu. Politické strany by proto měly vážit, zda jsou jimi nominovaní jedinci schopni tuto odpovědnost zvládnout. Statistikům by pak jistě pomohla povinnost dodávat registrace kandidátních listin v elektronické podobě či povinnost používat pro vyhotovení zápisu v okrskových volebních komisích přidělený počítač.
Během roku došlo v úřadu k výměně managementu. Jmenovala jste dva nové místopředsedy a nyní dochází k dalším personálním změnám na pozicích vrchních ředitelů, ředitelů a vedoucích oddělení. Čím jsou tyto změny motivovány?
Jednalo se o již delší dobu připravovanou obměnu managementu úřadu. Načasování výměny koncem letošního roku je motivováno hned dvěma faktory. Prvním je jistě skutečnost, že ČSÚ čeká již zmiňované prvotní zavedení nového modelu produkčních procesů na základě projektu Redesign a jeho následný převod do rutiny. Úspěch projektu vyžaduje nový pohled na zažité postupy či stereotypy, ale i velmi vysoké pracovní nasazení ve velmi omezeném čase. Druhým faktorem je změna institucionálních podmínek fungování úřadu vzhledem k přijetí nového služebního zákona, jehož implementace předpokládá realizaci povinných výběrových řízení na vedoucích pozicích napříč státní správou. Abychom kontinuálně zabezpečili kvalitní a skutečně odborné řízení státní statistické služby po vstoupení zákona v účinnost, rozhodli jsme se je vypsat již teď. Tímto krokem také dáváme kolegům možnost získat potřebné zkušenosti a důstojně obstát v obligatorních výběrových řízeních v nadcházejících letech.
Jaké největší výzvy stojí před Českým statistickým úřadem v roce 2015?
Kromě zabezpečení bezproblémového přechodu projektu Redesign do běžného provozu bylo v rámci diskuze na úrovni vedení úřadu na rok 2015 vytyčeno několik prioritních úkolů. V návaznosti na aktivity připravované v letošním roce bude plně zahájena činnost mezirezortní pracovní skupiny, jejímž úkolem bude analýza a zhodnocení proveditelnosti nové koncepce sčítání lidu kolem roku 2020. Podle našich představ by mělo být založené na maximálním využití administrativních zdrojů dat a výběrových šetřeních. Plánujeme pokračovat v aktivitách v oblasti zefektivnění státní statistické služby. Zejména se soustředíme na prosazování centralizace a elektronizace datových zdrojů rezortů. Na jaře roku 2015 čeká úřad mezinárodní externí hodnocení souladu s tzv. Kodexem evropské statistiky, které teď podstupují všechny úřady členských zemí EU. Věřím, že obstojíme v rámci této celoevropské akce se ctí. Klíčovou bude také aktivizace činnosti úřadu v oblasti evropských projektů, zejména v oblasti rozvoje statistické gramotnosti široké veřejnosti, posílení infrastruktury, ale i zvyšování kompetencí a vzdělání našich pracovníků. Pro tyto potřeby již bylo zřízeno oddělení evropských fondů, které by mělo fungovat na principu samofinancování. Jako každý rok, tak i v příštím roce plánujeme několik nezávislých metodických auditů. Tentokrát v oblasti registru ekonomických subjektů, vládních statistik či konjunkturálního průzkumu. O dalších auditech se v současnosti vede diskuze.
