Téměř polovina seniorů na Zemi nepobírá penzi

Mezinárodní organizace práce (ILO) vydala na konci září 2014 zprávu, že 48 % z celkového počtu osob v důchodovém věku nepobírá žádnou penzi a mnozí ze zbývajících 52 %, kteří důchod dostávají, nepovažují jeho výši za dostatečnou.

Organizace zkoumala penzijní systémy ve178 zemích světa. Zjistila, že ve 45 zemích dostávalo starobní důchod více než 90 % osob, které byly ve věku, kdy měly na důchod nárok. V 25 zemích světa dostávali penzi po dosažení důchodového věku všichni či téměř všichni. Zdaleka se nejednalo pouze o státy, které jsou považovány za bohaté a ekonomicky vyspělé země s rozvinutým sociálním systémem, jako je např. Švédsko, Norsko, Německo či Švýcarsko. Patřila mezi ně i Botswana, Lesotho, Mongolsko či Východní Timor.

Ve 37 zemích světa dostává penzi méně než desetina

Ale i mezi evropskými zeměmi byly značné rozdíly. V 16 zemích, mezi nimiž byla i Česká republika, pobíralo starobní důchod téměř 100 % seniorů. V zemích bývalé Jugoslávie se podíl osob, které jsou v důchodovém věku a pobírají starobní důchod, pohyboval od 30 % v Bosně a Hercegovině (to je vůbec nejméně ze všech evropských zemí) až po Slovinsko, které se ale se svými 95 % z této skupiny jasně vymyká.
Jsou i země, v nichž sice slovní výraz „penzijní systém“ není zcela prázdným pojmem, ale starobní důchod zde pobírá pouze zanedbatelný podíl těch, kterým by po dosažení určitého věku na něj vznikl nárok. Ve 37 zemích světa dostává penzi méně než 10 % starých lidí. Jsou mezi nimi převážně země z Afriky, v menší míře pak asijské státy. Ze zemí amerického kontinentu se jedná pouze o Haiti. V Libanonu a v Singapuru sice podle zprávy ILO existuje zákonem stanovený důchodový věku (64, resp. 55 let), avšak starobní důchod nepobírá téměř nikdo.

Zajištění mužů a žen není stejné

V mnohých zemích, v nichž bylo celkové zastoupení těch, kteří v seniorském věku dostávají penzi, poměrně vysoké, panovaly velké rozdíly mezi muži a ženami. Jedná se především o jihoevropské země, kde v dřívějších dobách nebylo obvyklé, aby ženy byly ekonomicky aktivní. Například v Řecku pobírali důchod všichni muži starší 65 let. Důchodový věk žen je zde stanoven na 60 let, ale starobní penzi dostávalo pouze 55 % Řekyň v tomto věku. Ještě větší rozdíl byl zaznamenán ve Španělsku, kde z osob starších 65 let dostává penzi 98 % mužů ale jen 47 % žen. V Moldávii byla situace opačná. Penzi zde dostává 64 % mužů a 77 % žen.

Do důchodu v 50, ale i v 70 letech

Rozdíly mezi zeměmi nejsou jen v podílu osob, které v důchodovém věku pobírají penzi, ale i ve věkové hranici pro odchod do starobního důchodu. V mnohých zemích byla tato hranice stanovena v určité závislosti na střední délce života, kterou lze pro odpovídající věk nalézt v úmrtnostních tabulkách. Není tedy nikterak překvapivé, že země, v nichž je nižší naděje dožití, mají obvykle také stanoven nižší věk pro odchod do starobního důchodu. Nejpozději vzniká nárok na důchod obyvatelům Norska a Islandu. Zde muži i ženy shodně odcházejí do důchodu v 67 letech. A obyvatelé Lesothského království odcházejí do penze dokonce až v 70 letech. Vůbec nejnižší hranice důchodového věku ze všech sledovaných zemí byla v Kuvajtu a na Šalamounových ostrovech (50 let). Avšak v Kuvajtu pobírá důchod zhruba každý čtvrtý a na Šalamounových ostrovech jen každý osmý obyvatel.
Ze zprávy ILO vyplývá, že většina starších a starých lidí na této planetě nemá zajištěn žádný nebo alespoň dostatečný příjem, musí i přes pokročilý věk stále pracovat. Často se jedná o práce špatně placené a v nevyhovujících podmínkách.
Více ZDE.