Výběr statistických zajímavostí ze světa

Anglicky se v EU28 učí každé dítě

Při příležitosti Evropského dne jazyků, který se každoročně slaví 26. září, zveřejnil Eurostat údaje o výuce cizích jazyků na základních školách v zemích EU28. Mezi lety 2005 a 2012 se podíl žáků, kteří se na základní škole naučí alespoň základy angličtiny, zvýšil o 7 procentních bodů. V roce 2012 tak neměly angličtinu ve svém rozvrhu pouze tři ze sta žáků všech základních škol v EU. Důležitost angličtiny jako cizího jazyka potvrzuje skutečnost, že jí mezi cizími jazyky na základních školách patří vedoucí místo téměř ve všech zemích Unie. Pouze v Lucembursku, kde se s angličtinou na ZŠ setkal v roce 2012 jen každý druhý žák, jí mezi cizími jazyky patřilo až třetí místo za němčinou a francouzštinou. Ty zde ale patří mezi povinné předměty. V Belgii se angličtinu učí dokonce pouze 45 % dětí ve věku 10–14 let. V obou těchto státech se děti přednostně učí jazyky z ostatních regionů své vlastní země. Výrazně pod průměrem je výuka angličtiny i v Maďarsku (63 %), Bulharsku (86 %) a Portugalsku, kde se dokonce její zastoupení snížilo z 98 % v roce 2005 na 86 % v roce 2012.
Francouzštinu se jako cizí jazyk učí 34 % žáků ZŠ v EU28 (o 4 p. b. více než v roce 2005), němčinu má v rozvrhu 22 % dětí  (+ 3 p. b.) a španělštinu téměř každé osmé dítě (12 %, tj. + 5 % p. b.). Výuka francouzštiny je nejrozšířenější na Kypru, kde se jí učí víc než devět z deseti dětí (92 %), v Rumunsku (86 %), Itálii (70 %) a v Irsku (64 %). Španělština je součástí rozvrhů hodin hlavně na základních školách ve Švédsku (42 %) a Francii (36 %). Němčina je jako cizí jazyk obvyklá zejména v Dánsku (74 %), Polsku (69 %) a Nizozemsku (52 %). V ČR se 96 % dětí učilo anglicky, 32 % německy, 4 % francouzsky a 2 % španělsky. Více ZDE.

Sůl nad zlato? Neplatí to vždy

Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že snížení spotřeby soli o 30 % do roku 2025 by mohlo zachránit miliony osob od předčasného úmrtí na srdeční či cévní příhody. Vysoká spotřeba soli, která zvyšuje hladinu sodíku v krvi, bývá označována za jednu z příčin vysokého krevního tlaku. Ten zvyšuje riziko infarktu či mrtvice. Sodík se do těla dostává nejčastěji v podobě chloridu sodného nebo glutamátu sodného, který se v mnoha zemích používá pro zvýraznění chuti. V některých zemích až 80 % denního příjmu sodíku jejích obyvatel pochází z předem zpracovaných potravin, mezi které nepatří pouze jídlo v konzervách či krabičkách určených pro ohřev v mikrovlnné troubě, ale například i sýry či pečivo. Lidé v průměru spotřebují 10 gramů soli každý den. Přitom doporučená denní dávka je podle WHO méně než polovina. To je pro názornou představu méně než jedna čajová lžička soli denně. Pro děti vydala WHO doporučení, aby se u nich příjem soli odvíjel v závislosti na jejich velikosti, věku a energetické potřebě. Více ZDE.

Věřící v Nizozemsku? Překvapivě katolíci

V roce 2013 deklarovalo 53 % obyvatel Nizozemska příslušnost k církvi či náboženskému společenství. To oproti roku 2010 představovalo mírný úbytek. Největší skupinou věřících byli katolíci (25 %), 16 % se hlásilo k protestantským církvím, muslimů bylo mezi obyvateli království 5 %, hinduistů 0,6 %, buddhistů 0,4 % a židů 0,1 %. Alespoň jednou měsíčně bylo v roce 2013 v kostele, mešitě či na náboženském setkání 17 % obyvatel Nizozemska starších 18 let. Mezi věřícími jsou nejaktivnější příslušníci protestantských církví, z nichž se života církve účastní 60 %. Mezi katolíky chodí na nedělní mši pouhých 17 %. V muslimské komunitě navštěvuje mešitu pravidelně 38 % věřících. Z židů, buddhistů a hinduistů se náboženských obřadů účastní zhruba pětina.
Více ZDE.