Jaké bude příští sčítání?

VYDÁNÍ: 10/2014
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Do příštího celosvětového „kola“ sčítání lidu zbývá nejméně šest let, ale debata o jeho obsahu a datových zdrojích je už i v České republice v plném proudu. Počátkem září představil ČSÚ vládě ČR svůj koncept sčítání lidu, domů a bytů, které se uskuteční kolem roku 2020. V hlavní roli budou administrativní zdroje dat.

S určitým odstupem od provedení SLDB analyzují národní statistické úřady a mezinárodní statistické organizace úroveň obsahové a organizační přípravy cenzu, kvalitu vstupních dat, poptávku uživatelů po zveřejněných datech i způsoby prezentace dat. Takové analýzy nemají jen „archivní“ hodnotu, ale slouží hlavně jako východisko k úvaze a posléze k rozhodnutí o způsobu realizace budoucího cenzu.
Při zatím posledním Sčítání lidu, domů a bytů 2011 se uplatnila řada zcela nových prvků v organizaci cenzu i ve způsobech sběru dat. Těmi největšími novinkami bylo částečné využití administrativních zdrojů dat (AZD) a možnost vyplnit sčítací formuláře elektronicky prostřednictvím internetu.

Cenzus kombinovaný s administrativními zdroji dat

SLDB bezpochyby představuje nejnáročnější akci garantovanou statistickým úřadem, která je spojena s nemalým tlakem na veřejné prostředky. Proto je nezbytné, aby se o základních obrysech SLDB a o pojetí organizace sčítání rozhodlo v dostatečném předstihu. V současné době se ve světě uplatňují při sčítání lidu dva hlavní modely.
Tím prvním je cenzus založený na dotazníkovém způsobu sčítání, který může být případně doplněn o využití některých údajů z AZD. A právě na tomto modelu bylo založeno sčítání lidu na území ČR v roce 2011.
Druhý model sčítání vychází z použití AZD. Právě tzv. sekundární zjišťování dat je moderním trendem současné statistiky. Jedná se především o využití administrativních dat, která respondent již státu odevzdal v dobré víře, že nebude státem obtěžován opakovaně. Cenzus založený výhradně na AZD se v roce 2011 uskutečnil v Norsku, Švédsku, Finsku, Dánsku, Nizozemsku a Slovinsku. Také sousední Rakousko provedlo v roce 2011 sčítání, které bylo založeno na zpracování 43 administrativních registrů.
ČSÚ podrobně analyzoval možné varianty provedení budoucího sčítání. Po zvážení všech okolností, zhodnocení výhod, nevýhod a rizik, které jsou s jednotlivými variantami spojeny, navrhl letos v září vládě ČR, aby vyslovila souhlas s konceptem cenzu, který bude založen na maximálním využití AZD. U obyvatelstva a majitelů domů a bytů by se tak zjišťovaly jen nezbytně nutné údaje. Navíc by se nejednalo o vyčerpávající šetření, ale zjišťování by proběhlo jen u reprezentativního výběrového vzorku.
Navrhovaný koncept sčítání tak počítá s tím, že terénní zjišťování údajů u obyvatelstva a dalších subjektů by bylo omezeno jen na nezbytné minimum. Takto provedené sčítání by tedy bylo šetrné vůči respondentům/občanům. Zároveň by výsledek nebyl ovlivněn místy nedbalým přístupem respondentů k úplnosti a přesnosti poskytovaných dat. Koncept SLDB kolem roku 2020 se tak zásadně liší od pojetí SLDB 2011 a představuje historický průlom dosavadní tradice cenzů. Ty totiž byly až doposud prováděny výlučně terénním způsobem, popř. s omezeným využitím AZD, jak tomu bylo v roce 2011.

Členové meziresortní pracovní skupiny ke Sčítání

•    JUDr. Zdeněk Němec, ředitel odboru správních činností, MV ČR
•    Ing. Jiří Kubišta, ředitel odboru finančních kapitol státního rozpočtu, MF ČR
•    Ing. David Prušvič, Ph.D, ředitel odboru finanční politiky, MF ČR
•    Mgr. Bedřich Myšička, vrchní ředitel pro ekonomiku, MPSV ČR
•    Ing. Václav Jelen, ředitel odboru analyticko-statistického, MŠMT ČR
•    RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky
•    RNDr. Jiří Klíma, ředitel odboru politiky bydlení, MMR ČR
•    Ing. Bohumil Janeček, ředitel odboru řízení územních orgánů, Český úřad zeměměřický a katastrální
•    Mgr. et Mgr. Petr Schlesinger, ředitel odboru koncepce legislativy a státu, Úřad vlády ČR

Registr vzdělání zatím neexistuje

Mnohé informace, které jsou s ohledem na mezinárodní doporučení závazné pro obsah sčítání lidu, domů a bytů, se ale nevyskytují v žádném ze stávajících AZD. Problémem jsou v současné době např. neexistující, případně neúplné AZD o bytech, dosaženém vzdělání osob, domácnostech. Proto je pro tento koncept nezbytné, aby takové administrativní zdroje vznikly. To bude vyžadovat aktivní spolupráci všech orgánů zodpovědných za vedení a aktualizaci administrativních zdrojů dat. Bez vytvoření minimálně registru bytů a jeho propojení s registrem obyvatel a také bez registru vzdělání není možné provést sčítání lidu, domů a bytů jen na základě AZD.
Aby bylo možné v budoucnu cenzus v navrhované podobě realizovat, bude nutná komplexní právní úprava, která stanoví povinnost zpřístupnění AZD pro statistické účely. Dále bude zapotřebí umožnit propojování údajů získaných z různých zdrojů. Ochrana individuálních dat zůstává i nadále samozřejmostí.
V mnoha případech se správci AZD odvolávají na platnou právní úpravu, která sdílení dat mezi nimi omezuje, popř. je zakazuje. To platí i v případě poskytování dat pro státní statistiku. Konkrétně pro potřeby využití administrativních dat pro budoucí sčítání bude nezbytné oprávněnost takových právních zábran posoudit a navrhnout jejich odstranění formou změn ve všech odpovídajících zákonech.
Není žádný důvod, aby se správci jednotlivých administrativních zdrojů chovali „sobecky“. Autonomie a uzavřenost informačních systémů oslabuje efektivní fungování státu, zvyšuje výdaje na jeho provoz a snižuje důvěru občanů ve stát. Naopak sdílení dat (při zachování ochrany osobních údajů) mezi administrativními zdroji navzájem a jejich otevření potřebám státní statistiky ospravedlňují nemalé prostředky, jež stát do jejich vytváření a provozu vložil.

Stát jako dobrý hospodář

Koncept příštího cenzu, který ČSÚ navrhl vládě ČR, bude vyžadovat vysokou angažovanost orgánů zodpovědných za vedení a aktualizaci administrativních zdrojů dat a jejich nový přístup k potřebám státní statistiky. Vyžádá si i náročnou legislativní přípravu. Na druhé straně je ČSÚ přesvědčen, že shoda na navrhovaném konceptu sčítání a jeho prosazení bude spojena s nižšími výdaji na vlastní provedení sčítání, přinese menší obtěžování veřejnosti požadavky na poskytování dat a bude tak konkrétním příkladem racionálního chování státu.
Vláda ČR usnesením z 10. září 2014 uložila předsedkyni ČSÚ zřídit meziresortní pracovní skupinu ke Sčítání lidu, domů a bytů kolem roku 2020 složenou ze zástupců Ministerstva vnitra, Ministerstva financí, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva zdravotnictví, Ministerstva pro místní rozvoj, Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a Úřadu vlády a zabezpečit realizaci úkolů této pracovní skupiny v souladu s předloženým návrhem přípravy Sčítání lidu, domu a bytů kolem roku 2020, s nímž vláda ČR vyslovila souhlas. Dále vláda ČR uložila předsedkyni ČSÚ předložit vládě do 30. září 2015 návrhy na doplnění stávajících administrativních zdrojů, případně na vytvoření administrativních zdrojů nových, specifikaci nároků na sdílení dat z administrativních zdrojů a plán legislativních prací pro účely realizace Sčítání lidu, domů a bytů kolem roku 2020 včetně příslušných finančních nároků a rámcového harmonogramu.
Usnesení vlády ČR najdete ZDE.

Sčítání zkoumá trendy ve společnosti

Díky úspěšnému provedení cenzu poskytuje ČSÚ veřejnosti komplexní obraz o demografické, sociální a ekonomické struktuře společnosti i o skladbě domácností a jejich hospodaření.
Sčítání také podává informace o stavu a složení bytového a domovního fondu o tom, odkud a kam lidé dojíždí do práce a do škol. Srovnání výsledků SLDB 2011 s výsledky předchozích cenzů umožňuje i zkoumání vývojových trendů.
Značná poptávka ze strany různých veřejných i soukromých subjektů dokládá širokou využitelnost výsledků SLDB. Data jsou k dispozici v nejmenším územním detailu a jsou v naprosté většině také mezinárodně srovnatelná.

Hlavní výhody a nevýhody použití administrativních zdrojů dat při sčítání lidu, domů a bytů

•    Použití administrativních zdrojů snižuje náklady na sčítání.
•    Informace se shromáždí pouze jednou a zpracovávají se pouze ty datové položky, které se od minulého sčítání změnily.
•    S pomocí tohoto modelu sčítání mohou být každoročně k dispozici aktuální statistiky.
•    Na registrech založené sčítání může obsahovat pouze informace, které jsou v registrech dostupné.
•    Registr musí být pravidelně aktualizován, což může být někdy problematické.
•    Registry musí reflektovat veškeré změny v právních předpisech a správních postupech.

Autor: , předsedkyně ČSÚ
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Sčítání lidu je neobyčejný dokument doby

Ing. Jiřina Růžková, CSc

Sčítání lidu, domů a bytů by pro nás mělo být svátkem. Je zprávou budoucím generacím o tom, jak jsme v dané době žili. To jsou slova Jiřiny Růžkové, která v ČSÚ působila 48 let a která je čerstvou laureátkou Ceny předsedkyně ČSÚ Ivy Ritschelové.

Prioritní úkoly Českého statistického úřadu

prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc.

ČSÚ si každý rok stanoví prioritní úkoly, jejichž prostřednictvím zabezpečuje aktivity významné pro vývoj státní statistické služby České republiky ve střednědobém horizontu. Jsou to nadstandardní činnosti, které obvykle souvisí s vysokými nároky na odbornost či personální kapacity Českého statistického úřadu. Východiskem pro definování prioritních úkolů ČSÚ jsou mise, vize a strategie úřadu schválené již v roce 2011.