Ještě v roce 2012 získával ČSÚ informace o příčinách smrti od matričních úřadů výhradně prostřednictvím výkazu Hlášení o úmrtí. Matriky ho zpracovávaly podle údajů uvedených v Listu o prohlídce zemřelého (LPZ), který v případě úmrtí osoby vyplňoval příslušný lékař. Od začátku roku 2013 však začaly matriční úřady dostávat pouze tu část Listu (A), ve které již příčina smrti chyběla. Nově totiž byla druhá část Listu (B), která obsahuje údaje o příčinách smrti a další informace o zemřelé osobě, zasílána Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR). Jelikož podle změn v legislativě došlo k rozdělení datových zdrojů, dohodly se obě instituce na spolupráci. Zatímco zpracování příčin smrti mělo dál zůstat v kompetenci ČSÚ, role ÚZIS ČR se přenesla do urgování chybějících nebo nepřesně vyplněných Listů a jejich kontroly. Do databáze ČSÚ se měly ukládat až ověřené údaje. Praxe ukázala, že nový systém je poměrně komplikovaný.
Neuralgické body
Vlivem nového systému předávání dat do ČSÚ a odlišně stanovených lhůt pro poskytování informací o úmrtí došlo k posunutí termínu ukončení zpracování statistiky zemřelých podle příčin smrti asi o dva měsíce – z dubna na červen. Zatímco část LPZ určená matričnímu úřadu se musí (pokud nebyla stanovena povinnost provést pitvu) předat do tří pracovních dnů od úmrtí a matriční úřad má povinnost nejpozději do 5. kalendářního dne od ukončení měsíce předat do ČSÚ hlášení o úmrtí, část B se do ÚZIS ČR předává ve lhůtě do 30 dnů od úmrtí.
Další komplikaci způsobila úprava Listu o prohlídce zemřelého. Na základě mezinárodního doporučení došlo k rozšíření v té části, která je vymezená pro uvedení posloupnosti příčin smrti přímo vedoucích ke smrti ze tří až na čtyři onemocnění. Dále se LPZ rozšířil o sledování údajů v případě mateřské úmrtnosti, o kód pro aktivitu a místo události u popisu u vnějších příčin a nově se začalo sledovat také užití návykových látek (drogová úmrtí).
Dopady na statistiku
Přes veškerou snahu zajistit v prvním roce běhu nového systému všechna data se to úplně nepodařilo. Kromě 457 zemřelých českých občanů v zahraničí, u kterých příčina smrti nebývá k dispozici, ČSÚ nedostal informaci o příčině smrti u 403 zemřelých rezidentů na území České republiky, u dalších 295 nebyla lékařem přesně určena. V roce 2013 tak nebyla příčina úmrtí zjištěna celkem u 1,1 % zemřelých obyvatel ČR. Oproti roku 2012 byl tento podíl o 45 % vyšší. Úprava LPZ a zrušení přepisování příčin smrti na statistické hlášení matrikami vedlo k výraznému nárůstu počtu příčin smrti zpracovávaných v ČSÚ.
Počet všech zapsaných příčin smrti se mezi roky 2012 a 2013 zvýšil o 32 % z 324 tis. na 428 tis., zatímco roční počet zemřelých se zvýšil jen o jeden tisíc. V části I LPZ se jednalo o nárůst o 16 % (z 259 tis. na 301 tis.). V části II LPZ, kde se uvádějí jiné závažné chorobné stavy nebo změny, které přispěly ke smrti, ale nevztahují se k nemoci nebo stavu, který smrt způsobil, dokonce o 92 % (z 66 tis. na 128 tis.). Enormní přírůstek onemocnění zapsaných na LPZ měl poměrně zásadní vliv na meziroční změnu počtu úmrtí na některé příčiny smrti, neboť při výběru základní příčiny smrti jsou kromě logického sledu stavů uvedených v části I testovány i vzájemné vazby mezi jednotlivými onemocněními a v některých případech se uvažují i ty zapsané v části II.
Největší vliv měla tato změna u diabetes mellitus, kdy se počet zemřelých na tuto příčinu meziročně zvýšil o 67 % (menší roli mohla hrát i úprava pravidel pro výběr základní příčiny smrti v případech, kdy je cukrovka uvedena mezi příčinami smrti). Úmrtí na třídu nemocí endokrinních, výživy a přeměny látek, kterou z více jak 85 % plní právě úmrtí v důsledku diabetes mellitus, tak co do počtu zemřelých v roce 2013 u žen předstihla vnější příčiny smrti. Tato skupina nemocí se v jejich případě stala čtvrtou nejčetnější třídou příčin smrti s podílem zemřelých 4,4 % (2,7 % v roce 2012). U mužů zůstala na šestém místě s podílem 3,5 % zemřelých, avšak rovněž se značným nárůstem – z 2,2 % z roku 2012. Pokles počtu úmrtí v důsledku této změny se naopak týkal např. aterosklerózy.
Zlom ve statistice úmrtnosti na aterosklerózu však nastal již v roce 2011 se zavedením automatizovaného výběru příčin smrti, který zajišťuje důsledné a jednotné dodržování pravidel výběru. Část těchto úmrtí se tak přesunula do jiných kategorií nemocí oběhové soustavy zejména do ischemických nemocí srdečních a cévních onemocnění mozku. Do té doby ČR vykazovala velmi vysoký podíl úmrtí v důsledku této choroby.
