Český statistický úřad spolupracuje nejen na rozvoji statistických systémů v různých zemích světa, ale také se aktivně účastní diskuzí o dalším rozvoji statistiky v rámci Evropské unie, a to zejména prostřednictvím různých pracovních skupin.
Jednou z nich je v pořadí již 17. pracovní skupina, na které se začátkem prosince sešlo 34 zahraničních expertů z národních statistických úřadů, centrálních bank, Eurostatu, Evropské centrální banky a OECD. Kromě hodnocení zasílání údajů do Eurostatu diskutovali i o dalších složitých otázkách ve statistice.
Dochází ke zkreslování průměrných náhrad
Zástupci Eurostatu prezentovali doporučení, jak přistupovat k sektorové klasifikaci osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Nedokázali však vyřešit problém s pracujícími majiteli firem. Ti jsou totiž kategorií zaměstnanců, kteří ve firmě pracují, ale nevyplácejí si mzdu. Z analytického hlediska pak dochází ke zkreslování průměrných náhrad. Otázkou tedy zůstává, zda tyto příjmy imputovat či nikoliv.
Statistici z ČSÚ otevřeli hned několik témat. Snažili se zahájit celoevropskou diskuzi o problémech s odhady reinvestovaných zisků z přímých zahraničních investic, s oceněním účastí, s remitencemi a zachycením obydlí a půdy vlastněnými nerezidenty a obydlími a s půdou v zahraničí ve vlastnictví tuzemských domácností.
Odhady reinvestovaných zisků z přímých zahraničních investic tvoří součást výpočtu hrubého národního důchodu. V podstatě jde o nerozdělený zisk, který zahraniční vlastník ponechal v korporaci. O tuto částku mu pak vzroste hodnota podílu ve firmě. Jedná se o imputovanou položku v národních účtech, ale její smysl je ten, že tento důchod nepatří zemi, kde byl vytvořen, ale je vlastnictvím země investora.
Jako příklad lze uvést výrobce automobilů, který je ve vlastnictví zahraniční nadnárodní korporace. Vše, co tato automobilka vyrobí, je součástí našeho hrubého domácího produktu. Nicméně to, co není vyplaceno ve formě náhrad zaměstnancům, je v národních účtech vnímáno jako důchod země původu vlastníka podniku a ne jako důchod České republiky. Do zahraničí tento důchod odplyne jako vyplacená dividenda nebo jako reinvestovaný zisk.
ČSÚ od září 2014 provádí nový propočet reinvestovaných zisků z přímých zahraničních investic. Na prosincovém jednání expertů se proto snažil diskutovat o tom, zda je v rámci Evropské unie tento ukazatel srovnatelný a to zejména z toho důvodu, že může ovlivňovat příspěvky placené do rozpočtu Unie na základě hrubého národního důchodu.
Je nutné vzájemně sdílet informace
Odhady remitencí jsou také nedílnou součástí sestavování národních účtů a řeší se již několik let. ČSÚ odhaduje výši důchodů cizinců žijících v ČR, které zasílají do zahraničí, a také výši důchodů Čechů žijících v zahraničí, které poukazují do České republiky.
Pro správné zachycení hodnoty obydlí a půdy vlastněné nerezidenty je zapotřebí mít dostatečné informace. Problém je ovšem s těmi, které se týkají vlastnictví českých domácnosti v zahraničí. Dnes totiž není problém pořídit si nemovitost v jakékoli části světa, aniž by o tom byli statistici informováni. I v tomto případě platí pravidlo, že statistici jsou schopni podchytit vše, co se děje na území ČR, ale už ne to, k čemu dochází v zahraničí.
