Více než čtvrtina mladých rodin žije v pronájmu

Mladé domácnosti, tedy domácnosti s osobou v čele mladší 40 let, bydlí ve srovnání s ostatními domácnostmi častěji v nájemních bytech. Ve vlastním domě, bytě či v družstevním bytě žijí dvě třetiny mladých domácností (67,5 %), zatímco u ostatních domácností je tento podíl více než osmdesátiprocentní (81,4 %).

Rozdíl v podílu vlastnického bydlení je dán především vyšším počtem domácností, které žijí ve vlastním domě, neboť podíly domácností žijící ve vlastním či družstevním bytě se výrazně neliší. Naopak v pronajatém bytě (nájmu či podnájmu) žila v roce 2013 více než čtvrtina mladých rodin, zatímco podíl nájemního bydlení u ostatních domácností činil necelých 15 %.

Každý druhý má hypotéku

V průběhu let 2005 až 2013 se zvyšoval podíl mladých domácností žijících v bytech v osobním vlastnictví, a to jednak na úkor bydlení v bytech družstevních, ale především v pronájmu.
Nárůst počtu domácností žijících v bytě v osobním vlastnictví není způsoben pouze změnami v preferencích a možnostech domácností, ale také nárůstem počtu bytů, které jsou k dispozici. Tento vývoj souvisí v neposlední řadě také s rozšířením a větší dostupností hypotečních úvěrů, díky kterým si více domácností může dovolit vlastní bydlení.

Podíly domácností podle právní formy užívání bytu, 2013 (v %)

Podíly domácností podle právní formy užívání bytu, 2013 (v %)

Ačkoli žijí mladé domácnosti ve srovnání s ostatními domácnostmi méně často ve vlastním, podíl těch, které mají na své bydlení hypotéku, v letech 2005 až 2013 postupně rostl, a to z 24,5 % v roce 2005 na 44,2 % v roce 2013. Zatímco tedy z mladých domácností bydlících ve vlastním měla hypotéku každá druhá, u starších domácností to byla zhruba každá desátá domácnost bydlící ve vlastním.

Podíly domácností žijících ve vlastním domě, nebo bytě a majících na své bydlení hypotéku, 2005–2013 (v %)

Podíly domácností žijících ve vlastním domě, nebo bytě a majících na své bydlení hypotéku, 2005–2013 (v %)

Vyšší náklady, ale i příjmy

V šetření Českého statistického úřadu Životní podmínky 2013 se splátky hypotéky do celkových výdajů na bydlení nezapočítávají, neboť představují spíše investici. Reálně však znamenají další výdaj, který s bydlením souvisí a domácnosti ho musí pravidelně hradit.
I bez započtení splátek hypoték do nákladů na bydlení, byly tyto náklady mladých domácností vyšší než v ostatních domácnostech, a to v průměru o 500 Kč měsíčně.
Výdaje mladých domácností na bydlení činily 6 027 Kč za měsíc, zatímco v ostatních domácnostech dosáhly měsíčně 5 549 Kč.
Mladé domácnosti však mají vyšší průměrné příjmy. Za rok 2012 získaly 394 965 Kč, zatímco v ostatních domácnostech to bylo jen 348 566 Kč.
Vzhledem k tomu, že mladé domácnosti měly za rok téměř o 50 tis. Kč vyšší příjmy, tj. o necelé 4 tis. Kč měsíčně více, byl i podíl nákladů na bydlení na čistých příjmech domácnosti v mladých domácnostech mírně nižší.
Náklady na bydlení tvořily v mladých domácnostech 18,3 %, ostatní domácnosti na bydlení vydávaly 19,1 % svých čistých peněžních příjmů.

Podíly domácností podle toho, za jak velkou zátěž považují své náklady na bydlení, 2013 (v %)

Podíly domácností podle toho, za jak velkou zátěž považují své náklady  na bydlení, 2013 (v %)

Mladé rodiny žijí v menších bytech

Úroveň, resp. kvalita, bydlení patří k základním ukazatelům životního standardu. Dostupnost bydlení je zejména pro mladé lidi klíčovou záležitostí, a to zejména z hlediska zakládání vlastní domácnosti a také rodiny. Není důležité pouze to, zda si mladí mohou dovolit bydlet samostatně, ale také to, jakou kvalitu má bydlení, které si mohou dovolit.
Jak se lidem v daném bytě žije, je ovlivněno mnoha různými faktory, které se týkají jak bytu samotného, tak jeho bezprostředního okolí. Uživatelský komfort bytu je v první řadě dán celkovou podlahovou plochou v kombinaci s počtem obytných místností a počtem osob žijících v bytě.

Výdaje na bydlení považují mladé domácnosti za velkou zátěž

Abychom se dozvěděli více o výdajích domácností na bydlení, je třeba k objektivnímu měřítku výše nákladů přidat také subjektivní náhled, tedy zda a do jaké míry zatěžují rozpočet domácnosti.
Ze šetření Českého statistického úřadu Životní podmínky 2013 vyplynulo, že téměř třetina mladých domácností považuje své výdaje na bydlení za velkou zátěž, 62,4 % za určitou zátěž a 8,2 % je za zátěž nepovažuje. U ostatních domácností jsou podíly rozložené podobně.

Z šetření Životní podmínky 2013 vyplynulo, že mladé rodiny žijí v menších bytech. V průměru v nich připadá na osobu 27,7 m2, a 1,2 obytné místnosti na osobu. V ostatních domácnostech připadalo na jednu osobu 34,7 m2 a 1,5 obytné místnosti na osobu, což je dáno vyšším podílem domácností, které žijí ve vlastních domech.
V rámci šetření Životní podmínky jsou domácnosti dotazovány i na výskyt problémů spojených s bytem či jeho bezprostředním okolím. Otázky týkající se samotného bytu se vztahují jednak k jeho velikosti, dále k tomu, zda je v bytě dostatek světla a zda má domácnost problémy s vlhkostí.
Mladé domácnosti nejčastěji vnímají svůj byt jako příliš malý. Desetina domácností se potýká s vlhkostí a 4,1 % mladých domácností považuje svůj byt za příliš tmavý.
Obecně si domácnosti častěji stěžují na problémy s okolím bydliště, jako je hluk, špína či kriminalita. Na špínu a znečištění si mladé rodiny stěžují ve stejné míře jako ostatní domácnosti, méně často vnímají kriminalitu a vandalismus jako problém okolí jejich bydliště a naopak častěji vnímají jako problematický hluk, ať už od sousedů, nebo z ulice.

Podíly domácností, které pociťují vybrané problémy s jejich bytem či jeho okolím, 2013 (v %)

Podíly domácností, které pociťují vybrané problémy s jejich bytem či jeho okolím, 2013 (v %)