Na konci loňského roku byly veřejné vysoké školy (VVŠ) majiteli čtyř set platných patentů. Jejich podíl na celkovém počtu platných patentů podaných přihlašovateli z České republiky dosáhl 18 %. Přitom ještě v roce 2008 činil tento podíl 5 %. Vysoké školy byly tehdy majiteli pouze stovky platných patentů. Ze šetření statistiků vyplynulo, že pouze 1,6 % patentů platných v roce 2012 bylo uděleno před rokem 2005.
V roce 2005 jedenáct veřejných vysokých škol podalo třicet patentových přihlášek. Avšak o sedm let později, v roce 2012, již osmnáct VVŠ podalo 205 patentových přihlášek. Jejich podíl se tak ve sledovaném období zvýšil z 5 % na 24 %.
Podíl veřejných vysokých škol na celkovém počtu patentových ochran
Nárůst patentových přihlášek byl výrazný, avšak vývoj počtu zapsaných užitných vzorů lze označit za enormní. V roce 2005 bylo zapsáno deset užitných vzorů jen dvěma vysokým školám. V roce 2008 to bylo již 101 užitných vzorů, které byly zapsány jedenácti VVŠ. Zrychlený nárůst zapsaných užitných vzorů byl zaznamenán zejména v posledních letech. Užitné vzory jsou zapisovány průměrně osmnácti vysokými školami. Jestliže v roce 2010 bylo VVŠ zapsáno 172 užitných vzorů a v roce 2011 již 381, tak v roce 2012 dokonce 516, což znamená, že tvořily třetinu všech zapsaných užitných vzorů od přihlašovatelů z ČR.
Mezi veřejnými vysokými školami je nejvýznamnějším přihlašovatelem patentových ochran České vysoké učení technické v Praze (ČVUT).
Veřejné vysoké školy mají poměrně vysoké procento úspěšnosti v udělování patentů. Z jejich přihlášek podaných mezi roky 1995 až 2004 byl patent udělen 87 % všech podaných přihlášek. Úspěšnost za všechny přihlášky podané přihlašovateli z ČR byla přitom jen 46 %. Také délku patentového řízení mají vysoké školy kratší (3 roky a 1 měsíc), než je průměr za všechny přihlašovatele z Česka (3 roky a 4 měsíce). Bude jistě zajímavé zjistit, zda budou stejně úspěšné u patentových přihlášek podaných v letech 2005–2012. To však budeme schopni posoudit zhruba až za pět let.
Z výše uvedených statistických dat je patrné, že začátkem tohoto tisíciletí veřejné vysoké školy málo využívaly možnosti chránit si výsledky vlastního výzkumu a vývoje patenty či užitnými vzory. Jejich podíl na celkovém počtu jednotlivých patentových ochran byl menší než 3 %. Situace se však začala měnit k lepšímu zejména po roce 2004, kdy došlo mimo jiné ke změně hodnocení výzkumu a vývoje podporovaného z veřejných prostředků a jeho výsledků. Body získané v rámci tohoto hodnocení díky uděleným patentům a zapsaným užitným bodům tak vylepšují hodnocení jednotlivých vysokých škol. Nelze tvrdit, že tento způsob je jediným faktorem, který stojí za zvýšenou snahou vysokých škol o patentovou ochranu vlastního výzkumu, nicméně jistě výrazně přispěl k tomuto pozitivnímu vývoji.
U veřejných vysokých škol bychom měli očekávat snahu patent nebo užitný vzor komerčně využít. Poskytování licencí je jedním z prostředků k získání finančních příjmů nebo jiné formy prospěchu z výsledků vynálezecké činnosti či předmětů průmyslového vlastnictví (patent, užitný vzor atd.). Mělo by tedy dojít k nárůstu počtu uzavřených licenčních smluv. Jak však vyplývá z dat získaných ze samostatného šetření o licencích, skutečnost je poněkud jiná. Zatímco v období 2005–2011 bylo VVŠ uděleno 309 patentů a zapsáno 916 užitných vzorů, nových licenčních smluv na patenty bylo uzavřeno jen 28 a na užitný vzor pouze 27. Přestože se situace v posledních letech zlepšuje, stále je daleko za ideálním stavem.
Mezinárodní patentové třídění
Klasifikační systém pro zatřiďování vynálezů je založen na vztahu vynálezu k určité oblasti techniky. Podívejme se, v jakých oborech vysoké školy nejvíce patentují.
Zcela jednoznačně dominuje třída Měření, zkoušení, jejíž podíl je 22 % podaných přihlášek vynálezů a 25 % zapsaných užitných vzorů. Zejména je pak významná podtřída Zkoumání nebo analýza chemických nebo fyzikálních vlastností materiálů, ve které bylo v letech 2002–2012 podáno 107 patentových přihlášek (10 %) a zapsáno 173 užitných vzorů (12 %).
Další třídou významnou jak z hlediska patentových přihlášek, tak i užitných vzorů je Lékařství nebo zvěrolékařství; hygiena s 8% podílem mezi přihláškami a 7% podílem mezi užitnými vzory. Až třetí třída je odlišná. U patentových přihlášek je to Organická chemie (6 %), u užitných vzorů Stavba budov (5 %).
Počet patentových ochran realizovaných veřejnými vysokými školami v letech 2002–2012
Spolupráce s ostatními subjekty
Z 1 205 patentových přihlášek, které v letech 2002–2012 VVŠ podaly, bylo 899 (75 %) podáno samostatně a 306 ve spolupráci s jiným subjektem. Ve stejném období bylo VVŠ zapsáno 1 570 užitných vzorů. Z nich bylo 1 358 (86 %) podáno samostatně a 212 ve spolupráci s jiným subjektem. Vzhledem k větší technické náročnosti je zjištěná větší míra spolupráce u patentových přihlášek přirozená. Jejich nejvýznamnějším partnerem byly podniky. Se 109 subjekty spolupřihlásily 179 patentových přihlášek (56 % podaných ve spolupráci) a 159 užitných vzorů (75 % zapsaných ve spolupráci) realizovaných s 87 subjekty. Spolupráce s 29 veřejnými výzkumnými institucemi přinesla podání 135 patentových přihlášek (44 %). Zároveň došlo k zápisu 63 užitných vzorů (30 %), a to ve spolupráci s 20 veřejnými výzkumnými institucemi. Významná byla rovněž spolupráce s jinými VVŠ. Přinesla podání 43 patentových přihlášek a zápis 24 užitných vzorů, na kterých spolupracovaly s 14, resp. deseti jinými veřejnými vysokými školami. Pouze 8 % podaných přihlášek i zapsaných užitných vzorů, vzniklých ve spolupráci s jiným subjektem, bylo realizováno s fyzickými osobami. Se zahraničními subjekty VVŠ spolupracovaly na 14 přihláškách vynálezů a pěti užitných vzorech.
