Údaje ze studie, která se uskutečnila pod záštitou WHO ve středně a vysoko příjmových zemích, ukazují, že mezi mladými ve věku 12–35 let je téměř každý druhý vystaven nebezpečně vysoké hladině zvuku z mobilních telefonů nebo jiných přenosných přístrojů. Mladí lidé si totiž často zpříjemňují cestování dopravními prostředky poslechem hudby ze sluchátek. Vzhledem ke zvukovým podnětům z okolí musí být hlasitost produkce zákonitě vyšší. Problémem je i druh hudby, kterou poslouchají. Většinou se totiž nejedná o melodickou hudbu s jemnými tóny a širokou paletou výšek a hloubek, ale o hudbu rytmickou, kde jednu z hlavních rolí hrají bicí.
Podle studie hrozí 40 % mladých lidí také zhoršení sluchu v důsledku častých návštěv barů, nočních klubů, koncertů nebo sportovních utkání.
Budou další generace hluché?
Osob s mírnou až úplnou ztrátou sluchu žije podle odhadů WHO na celém světě 360 mil. osob, tj. 5 % světové populace. Z celkového počtu je to 32 mil. dětí a 328 mil. dospělých, mezi nimiž je 183 mil. mužů a 145 mil. žen. Odborníci z WHO odhadují, že zhruba každý třetí člověk starší 65 let má problémy se sluchem.
Důvodem však není pouze dlouhodobé vystavení hluku. Problémy se sluchem se mohou u jedince objevit i v důsledku infekční nemoci, dlouhodobé ušní infekce nebo užívání drog. Určitou roli sehrává stárnutí a samozřejmě genetické dispozice či komplikace při porodu. Zhruba polovině těchto případu by bylo možné předejít.
Přitom většina osob s těmito problémy žije v méně rozvinutých zemích v oblasti jižní a jihovýchodní Asie, Tichomoří a v zemích subsaharské Afriky. Četnost výskytu problémů se sluchem mezi dětmi se exponenciálně snižuje s ekonomickou vyspělostí regionu, vyjádřenou ukazatelem HDP na obyvatele. Regionem, v němž tento ukazatel nabývá nejmenší hodnoty, je oblast jižní Asie. V mnohých z těchto zemí, kde HDP na obyvatele nepřesahuje hranici 1 tis. dolarů za rok, má 24 dětí z tisíce problémy se sluchem. Oproti tomu v oblastech, které lze označit jako vysokopříjmové a v nichž HDP na obyvatele dosahuje průměrně hodnoty 45 tis. dolarů za rok, trpí určitou formou ztráty sluchu pouze pět dětí z tisíce.
Podobné je i rozložení četnosti výskytu nedoslýchavých a hluchých v populaci 65letých a starších. I zde je výrazná závislost na ekonomické úrovni regionu. V nejchudších oblastech mezi osobami staršími 65 let potřebovala péči specialisty a nějaké kompenzační pomůcky téměř polovina, v ekonomicky vyspělých regionech se to týká pouze 180 osob z tisíce.
Doporučení WHO
Za bezpečnou hladinu hluku považuje WHO úroveň 85 dB po dobu maximálně osmi hodin denně. Tato úroveň je ale při obvyklém poslechu hudby v dopravních prostředcích překračována. I při návštěvách různých koncertů a na sportovních utkáních je ale často hladina hluku vyšší. V tom případě odborníci z WHO doporučují zkrátit dobu, po kterou je jedinec hluku vystaven. Například zvukům na úrovni 100 dB, která je pro takové akce typická, bychom neměli být vystaveni déle než 15 minut. Dnes již existují aplikace pro chytré telefony, které například uživatele upozorňují, že čas, po který bylo bezpečné poslouchat hlasitou hudbu, již vypršel.
Více ZDE.
