V zahraničí končí pětina příjmů cizinců v Česku

Remitence jsou obecně považovány za důležitý nástroj financování rozvojových zemí. Na druhou stranu znamenají odliv prostředků z vyspělých ekonomik. V případě České republiky se o žádný významně velký odliv peněz nejedná. Na rozdíl od Lucemburska, kde podíl remitencí na HDP dosahuje 20 %, se výše odeslaných remitencí v ČR dlouhodobě pohybuje pod 1 % HDP.

Do ČR převážně za prací

Podle odhadů odboru národních účtů ČSÚ, které zahrnují i neregistrované cizince, žilo v roce 2013 v České republice 558 tis. osob s cizím státním občanstvím, což představovalo 5 % z celkového počtu obyvatel. Ve srovnání s některými evropskými zeměmi se jednalo o nízký podíl. Např. v Lucembursku cizinci představují 44 % obyvatel, ve Švýcarsku 23 %.

Představa, že migranti přichází do Česka z chudých zemí, se zcela nezakládá na pravdě. Zhruba 45 % cizinců totiž pochází ze zemí Evropské unie. V roce 2013 nejvíce cizinců tvořili Slováci (158 588). S odstupem následovali občané z Polska (25 351) a Bulharska (11 357). Ze zemí mimo EU se v Česku vyskytuje nejvíce občanů Ukrajiny (126 611), Vietnamu (58 651) a Ruska (37 115).
Za posledních 10 let se počet cizinců v ČR zdvojnásobil. Hlavním důvodem pro migraci do ČR je bezpochyby pracovní migrace, 81 % cizinců je ekonomicky aktivní. V současné době zde pracuje 450 tis. cizinců, z toho 132 tis. na živnostenské oprávnění. Nejpočetnější skupinou podnikatelů jsou občané z Viet­namu (28 %) a Slovenska (10 %).
V poslední době se také zvyšuje počet cizinců, jejichž účelem pobytu je sjednocení rodiny či usídlení. To dokazuje skutečnost, že v roce 2013 bylo v Česku 13 % ekonomicky neaktivních cizinců. Podíl cizinců pobývajících v ČR za účelem studia se také zvyšuje. Zahraniční studenti tvoří 6 % z celkového počtu cizinců. V roce 2013 zde bylo téměř 35 tis. zahraničních studentů, z nichž 67 % pocházelo ze Slovenska.

Nejhůře placení jsou Ukrajinci a Bulhaři

Migranti z vyspělých zemí mají často vyšší vzdělání, vyšší postavení na trhu práce a tím samozřejmě vyšší příjmy a výdaje než cizinci z rozvojových zemí. ČSÚ přímé informace o výdělcích cizinců nemá. Využívá data z Informačního systému o průměrném výdělku. Z těchto informací vyplývá, že medián hrubé měsíční mzdy občanů USA a Francie se pohybuje na úrovni 60 tis. Kč. Britové či Rakušané si zde přijdou na více než 90 tis. Kč měsíčně, zatímco medián hrubé měsíční mzdy Bulhara či Ukrajince sotva překračuje 17 tis. Kč. V souvislosti se statistikou příjmů cizinců je nutné upozornit na to, že řada příjmů cizinců není statisticky podchytitelná, zejména nelegálně zaměstnaných. Je tak možné, že skutečná průměrná úroveň mezd cizinců bude nižší. Lze totiž předpokládat, že zaměstnavatel dá zaměstnanci na černo nižší mzdu, než by vyplatil legálně zaměstnanému.
Cizinci část svých výdělků utratí na našem území a část pošlou svým rodinám do země původu. Nejčastěji utrácejí za bydlení a bytové vybavení (20,9 %), za potraviny, nápoje a tabákové výrobky (16,8 %) a za ostatní zboží a služby, kam spadá mimo jiné kultura, rekreace, telekomunikace (19,5 %). V roce 2013 dosáhly celkové spotřební výdaje cizinců žijících na území ČR déle než jeden rok 83 mld. Kč.

Mnoho cizinců pracuje v zahraničí z důvodu finanční podpory své rodiny v zemi původu. Sociologický ústav Akademie věd ČR uskutečnil pro ČSÚ v roce 2010 šetření cizinců. Zjišťoval jejich příjmy, výdaje a remitence. Podle něj se pohybuje výše remitencí u cizinců, kteří pravidelně posílají peníze svým rodinám, v průměru okolo 20 % jejich hrubého měsíčního příjmu. Nejvyšší remitence ve vztahu k příjmům posílají občané Nigérie (60 %) a USA (53 %), naopak nejméně občané Číny, Ruska a Vietnamu (méně než 10 %). To může být dáno tím, že lidé z těchto zemí se do ČR často stěhují s celou rodinou, a proto podpora v zemi původu není tak nutná. Celkově prostřednictvím remitencí odešlo z ČR v roce 2013 přes 20 mld. Kč, z čehož 6 mld. Kč na Slovensko a 3 mld. Kč na Ukrajinu.