V roce 2011 bylo v České republice 1 069 505 domácností seniorů, ve kterých žilo celkem 1 762 993 osob. Nejvyšší podíl domácností seniorů byl podle očekávání zjištěn mezi domácnostmi prarodičů s vnoučaty. Pouze jedna čtvrtina domácností prarodičů s vnoučaty je tvořena domácnostmi s osobou v čele mladší 65 let. Další významné zastoupení seniorů bylo zjištěno mezi jednotlivci. Více než třetina domácností jsou osoby ve věkové skupině 65 let a více. V úplných a neúplných rodinách jsou domácnosti seniorů zastoupeny cca ve 20 %, přičemž s rostoucím věkem osoby v čele ubývá podíl rodinných domácností a dochází ke zvyšování podílu domácností jednotlivců.
Postavení závisí na věku
Závislost mezi věkem a typem domácnosti, ve které senioři žijí, potvrzují také podíly osob podle postavení v domácnosti. Muži a ženy v nižší věkové kategorii seniorů (věk 65–74 let) jsou v domácnosti mnohem častěji v postavení „manžel“ a „manželka“ (56 %) než jako jednotlivec žijící samostatně v domácnosti. Pouze 11 tisíc (1 %) seniorů v této věkové kategorii žije mimo domácnosti jako jednotlivá osoba v zařízení, zpravidla v domovech důchodců, domovech s pečovatelskou službou apod.
Zastoupení úplných rodin seniorů na celkovém počtu úplných rodin v jednotlivých okresech, SLDB 2011
Se stoupajícím věkem se struktura seniorů podle postavení v domácnosti mění. Se zvyšující se intenzitou úmrtnosti ve vyšším věku se jako důsledek ztráty partnera zvyšuje počet domácností jednotlivců seniorů a naopak klesá podíl osob žijících v páru. Kromě toho také roste podíl osob, které využívají možnost spolužití s jinou domácností, nebo volí bydlení v zařízení. Osoby ve věku 85 a více let žijí ze 43 % nejčastěji samostatně, 13 % žije jako další osoba v rodinné domácnosti (např. rodič, tchán/tchyně nebo prarodič osoby v čele domácnosti) a 12 % osob starších 85 let žije v zařízení, buď jako jednotlivec, nebo v rodině v zařízení.
Domácnosti seniorů bydlí v 60 % ve vlastním domě nebo v bytě v osobním vlastnictví. Pouze pětina domácností starších osob bydlí v nájmu, nejčastěji to jsou senioři jednotlivci. Pouze 3 639 domácností seniorů využívá k bydlení rekreační objekt.
Struktura osob ve věku 65 a více let podle postavení v domácnosti, SLDB 2011
Domácnosti jednotlivců
Domácnosti seniorů tvoří dvě nejvýraznější skupiny – domácnosti jednotlivců a úplné rodiny (viz tabulka). Domácností jednotlivců seniorů žilo v roce 2011 na území Česka více než půl milionu a v naprosté většině případů se jedná o domácnosti nepracujících důchodců, především ovdovělých žen. Bydlí nejčastěji v bytových nebo rodinných domech postavených v letech 1920–1980. Pouze necelých 5 % seniorů jednotlivců má obvyklý pobyt v novostavbách postavených po roce 2000. Většina domácností jednotlivce staršího 65 let vznikla rozpadem úplné, resp. neúplné rodiny (tj. úmrtím partnera, resp. odchodem dětí a založením jejich vlastní domácnosti), proto také úroveň a způsob bydlení je velmi často pouze zachováním vzoru dosavadního způsobu bydlení předchozího typu domácnosti. Téměř dvě třetiny jednotlivců seniorů obývá minimálně 3 pokojový byt (včetně kuchyně) a průměrná obytná plocha bytu na jednotlivce ve věku 65 let a více činí 49,3 m2. Dalším, avšak méně četným modelem bydlení domácnosti jednotlivce seniora, je bydlení v nájemním bytě, kterého v roce 2011 využívala více než čtvrtina seniorů jednotlivců.
Domácnost seniorů
Vzhledem ke změně organizace, způsobu sběru a především automatickému zpracování dat sčítání 2011 byla jako nejnižší odvozená jednotka domácností konstruována domácnost hospodařící (oproti sčítání 2001, ve kterém ji představovala domácnost cenzová).
Za domácnosti seniorů jsou považovány všechny hospodařící domácnosti tvořené jednou rodinou, jednotlivcem, nebo domácnosti prarodičů s vnoučaty, ve kterých je osoba v čele ve věku 65 a více let.
Úplné rodiny
Druhou velmi významnou skupinou domácností seniorů převažující spíše v mladších věkových skupinách seniorů jsou úplné rodiny. Ty jsou z 80 % manželským párem, se kterými zpravidla nežije žádná další osoba. Velkou většinu těchto rodin představují domácnosti, kde jsou obě osoby důchodci. Více než v 80 % jedná o nepracující důchodce, pouze v minimu případů (1,5 %) jsou oba ekonomicky aktivní. Co se týče bydlení úplných rodin seniorů, téměř ve dvou třetinách případů žijí tyto rodiny ve vlastním domě nebo bytě.
Podíl úplných rodin seniorů se pohybuje mezi 16–25 % z celkového počtu úplných rodin. Nejmenší zastoupení se vyskytuje v zázemí Prahy, kde převažují ve struktuře domácností spíše mladší rodiny s dětmi, nejvyšší je naopak v Praze, v Brně, Plzni a v okresech tzv. vnitřní periferie. Jedná se o území zejména podél jižních a východních hranic Středočeského kraje, s horší dopravní dostupností, nedostatkem pracovních příležitostí, vyšší mírou nezaměstnanosti, a proto i s výrazně nižším zastoupením obvykle bydlících osob mladších věkových skupin. Podobné rozmístění platí také pro domácnosti jednotlivců seniorů s tím rozdílem, že nejnižší podíl seniorů jednotlivců žije ve velkoměstech (Praha, Brno aj.) a v zázemí Prahy z důvodu výrazného zastoupení jednotlivců mladších věkových skupin, tzv. singles.
Za posledních deset let počet hospodařících domácností seniorů vzrostl v průměru o 9 %, přičemž nejvýraznější nárůst je patrný u rodinných domácností seniorů, pokles byl zaznamenán pouze u prarodičů s vnoučaty. Vzhledem k očekávanému vývoji věkové struktury a stárnutí české populace lze předpokládat, že domácnosti seniorů budou mít i v příštích desetiletích stále silnější zastoupení a jejich vzrůstající počet bude významně ovlivňovat celkovou strukturu domácností.
Vývoj počtu domácností seniorů podle SLDB 2001 a 2011
