Musíme si uvědomit, že ne všichni lidé ve věku patnácti až dvaceti letech pracují, takže s nimi nelze počítat jako s produktivní složkou. Totéž platí na druhé straně pomyslné demografické pyramidy. Ne všichni lidé skutečně pracují do důchodového věku. Část obyvatel nastoupila do penze již v šedesáti letech a dříve. Dalším faktem je, že ne všichni v produktivním věku pracují. Co tedy skutečně můžeme z indexu závislosti vyčíst, je potenciál, kterým ten či onen kraj či obvod disponuje. Zda se v něm nachází práce či a zda jsou lidé v produktivním věku využiti, už v něm nenajdeme.
Stárnou i pražská sídliště
Obecně platí, že čím vyšší index závislosti je, tím vyšší počet osob v postproduktivním věku připadá na „živitele“ v produktivním věku. Podíváme-li se na krajské mezisrovnání v grafické příloze (str. 20–21), zjistíme, že kraj má buď vysokou složku staršího obyvatelstva ve věku 65 a více let, nebo nižší podíl lidí v produktivním veku 15–64 let, případně se uplatňují oba vlivy zároveň.
V některých krajích stále ubývá lidí v produktivním věku. Zatímco rodiče zestárli a zůstávají, mladí se stěhují za prací nebo studiem. Stárnou i některá pražská sídliště a místa se starou zástavbou. Naopak nově budovaná sídliště mají výraznější zastoupení mladších věkových skupin.
Rozdílné hodnoty v krajích
Nejvyšší index závislosti má Královéhradecký kraj (24,5), Zlínský kraj (24,1) a Kraj Vysočina (23,8). V těchto krajích je poměr obyvatelstva ve věku 65 a více let k obyvatelstvu ve věku 15–64 let nejvyšší. Problémem může být zvyšující se počet staršího obyvatelstva, úbytek obyvatelstva v produktivním věku či oba vlivy současně.
V rámci celé České republiky jsou správní obvody s nejvyšším indexem závislosti (27,0 a více) Praha 10 (31,2), Praha 4 (31,1), Pacov (29,8), Praha 6 (28,4), Milevsko (28,3), Humpolec (27,9), Horažďovice v Plzeňském kraji (27,2) a Náchod (27,0).
Nejnižší index závislosti z celé ČR vykazují správní obvody Praha 13 (11,2), Praha 17 (13,2), Praha 14 (13,4), Praha 22 (14,0), Praha 18 (14,3), Lysá nad Labem (15,3) a Praha 15 (16,1).
Praha je velmi specifická, má totiž správní obvody, kde je index závislosti v České republice nejvyšší a současně nejnižší.
V Praze 13, kde je nejnižší index závislosti (11,2), je pouze 8,7 % obyvatel ve věku 65 a více let a nejvyšší zastoupení obyvatelstva v produktivním věku (77,4 %). Naopak Praha 4 spolu s Prahou 10 mají zastoupení obyvatelstva 65+ shodně 21,1 %. Výrazně vyšší podíl starších obyvatel (65+), na rozdíl od ostatních městských částí, má také Praha 6 (19,4 %) a Praha 8 (17,2 %). Praha 1 a Praha 3 jsou zajímavé tím, že je zde nejméně dětí ve věku 0–14 let (7,8 % a 9,9 %). Všechny ostatní městské části mají dětí více než 10 %.
V tomto směru vede Praha 22, kde je 18,4 % dětí. V průměru má Praha s 1 268 796 obyvateli 12,1 % dětí (0–14), 71,6 % produktivní složky obyvatelstva (15–64) a 15,8 % staršího obyvatelstva ve věku 65 a více let.
V ostatních krajích není tak heterogenní situace jako v Praze. Kraje mají indexy závislosti podstatně vyrovnanější.
Více informací k tématu indexu závislosti naleznete v tabulkách č. 4 a 5 ZDE.
