Mladí Češi pracují v průmyslu častěji, než je v EU27 obvyklé

V roce 2012 dosáhl počet pracujících ve věku do čtyřiceti let 2 234 tis. Celkové snižování počtu pracujících v mladším věku provázejí změny v odvětvové struktuře.
V letech 1995–2012 markantně ubylo mladších čtyřiceti let v primárním sektoru zemědělství a lesnictví (o 80 tis., tj. o 63 %). Klesá i počet mladých v sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví (o 194 tis., tj. o 18 %). Naproti tomu se celkový počet pracujících v sektoru služeb téměř nezměnil. Jeho podíl na celkové zaměstnanosti osob do čtyřiceti let vzrostl z 53,1 % v roce 1995 na 59,2 % v roce 2012.

Změny ve struktuře zaměstnanosti

Významné změny ve struktuře zaměstnanosti dokumentuje vývoj v jednotlivých odvětvových sekcích podle klasifikace CZ-NACE.
Zaměstnanost mladých do čtyřiceti let se ve sledovaném období snížila nejen ve všech sekcích primárního, ale i ve všech sekcích sekundárního sektoru. Při podrobnějším pohledu na úroveň odvětvových oddílů se absolutně od poloviny 90. let snížila zaměstnanost nejvíce ve specializovaných stavebních činnostech (o 80 tis.), v rostlinné a živočišné výrobě (o 62 tis.) a v dříve silných odvětvích textilního a oděvního průmyslu (o 41, resp. o 29 tis.). Výrazně se snížil i počet mladších pracovníků v těžbě uhlí a v hutnictví a slévárenství. Naopak podstatně vzrostl počet pracujících ve věku do čtyřiceti let ve výrobě motorových vozidel (o 76 tis.), ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků a ve výrobě pryžových a plastových výrobků. Na více než dvojnásobek vzrostl počet mladších čtyřiceti let pracujících v oddíle výroba počítačů (o 25 tis.).

V terciárním sektoru znatelně poklesl počet pracujících v maloobchodě (o 43 tis.). Patrný je úbytek pracujících v tomto věku, kromě veřejné správy a obrany, i ve vzdělávání (o 22 tis.) a v pozemní dopravě. Naopak o téměř 37 tis. vzrostl počet pracujících v mladším věku v sekci profesní, vědecké a technické činnosti.
Obdobně stejně se zvýšil počet pracujících v tomto věku v sekci informační a komunikační činnosti (o 35 tis., tj. na téměř dvojnásobek úrovně výchozího roku).
Zaměstnanost mladších čtyřiceti let se pozoruhodně zvýšila v řadě oddílů sektoru služeb. V případě sekce informační a komunikační činnosti se rapidně zvýšil počet mladých v oddíle činnosti v oblasti informačních technologií, a to téměř na trojnásobek úrovně výchozího roku 1995 (o 24 tis.). Patrný je i vzestup zaměstnanosti v některých oddílech různorodé sekce profesní, vědecké a technické činnosti, kam patří především architektonické a inženýrské činnosti (o 14 tis.), právní a účetnické činnosti (o 12 tis.) a reklama a průzkum trhu (o 9 tis.). Významný je vzestup počtu pracujících v rámci sekce peněžnictví a pojišťovnictví v ostatních finančních činnostech (o 16 tis.), z jiných sekcí ještě ve zdravotní péči (o 10 tis.).

Muži versus ženy

Jestliže se ve zpracovatelském průmyslu celkový počet pracujících do čtyřiceti let snížil, dále v něm vzrostl počet pracujících mužů. Od roku 1995 se zvýšil o necelých 30 tis., tj. o 7 %. Nejvíce se zvýšil počet mužů do věku čtyřiceti let v informačních a komunikačních činnostech (o 37 tis.). Výrazně vzrostla i zaměstnanost mužů v profesních, vědeckých a technických činnostech. Naopak podstatně klesl počet mužů pracujících ve stavebnictví, zemědělství, v těžbě a dobývání a v důsledku podstatného snížení počtu mužů v ozbrojených silách i ve veřejné správě a obraně. Je evidentní, že zejména zaměstnanost mužů je značně ovlivněna situací v automobilovém průmyslu včetně dodavatelských firem.
Počet pracujících mladých žen se na rozdíl od mužů nejvíce snížil právě ve zpracovatelském průmyslu, dále v obchodu a v důsledku poklesu počtu žáků na prvním a druhém stupni i ve vzdělávání. Naopak se počet žen v absolutním vyjádření nejvíce zvýšil v profesních, vědeckých a technických činnostech.

Rozdíly v regionech

Odvětvová a profesní struktura zaměstnanosti a pracovních příležitostí je v jednotlivých regionech republiky značně odlišná.
Podíl pracujících v sektoru průmyslu, včetně stavebnictví na celkovém počtu zaměstnaných do čtyřiceti let, se v minulém roce pohyboval od 36,0 % ve Středočeském kraji až po téměř polovinu všech mladších pracovníků v krajích Libereckém a Zlínském.
Zcela jiná situace je v Praze, kde v průmyslu a stavebnictví je zaměstnán pouze každý šestý pracovník mladší čtyřiceti let, který bydlí v hlavním městě. V této souvislosti je třeba uvést, že řada mladších osob, obvykle finančně zajištěných, se vystěhovala do obcí v okolí hlavního města. Tyto osoby však často dojíždějí za prací do Prahy a zde pracují převážně v terciárním sektoru služeb.
V roce 2012 pracovalo v průmyslu a stavebnictví v ČR celkem 38,7 % všech pracovníků mladších čtyřiceti let (z toho ženy tvořily 23,5 % a muži 49,1 %).
Podíl sekundárního sektoru na celkové zaměstnanosti mužů do čtyřiceti let se pohyboval v rozpětí od 46,8 % v Jihomoravském kraji až po 62,4 % ve Zlínském kraji a 61,7 % Libereckém kraji, tedy v regionech, kde v průmyslu a stavebnictví pracují téměř dvě třetiny všech mužů v mladším věku. S tím kontrastují údaje o odvětvové struktuře zaměstnanosti v Praze, kde v tomto výrobním sektoru pracuje pouze pětina (20,9 %) všech mužů do čtyřiceti let.
Údaje o odvětvové struktuře mladších žen ukazují obdobnou diferenciaci mezi Prahou a všemi ostatními kraji republiky, i když tyto rozdíly nejsou tolik výrazné jako u mužů. Výrobní sektor prochází složitým obdobím, a to bezprostředně ovlivňuje ekonomickou a sociální situaci velké části populace.
Navíc má značný dopad na úroveň regionální nezaměstnanosti. Právě vývoj v sekundárním sektoru národního hospodářství podstatně ovlivní sociální poměry v regionech.

Unijní srovnání

Řada členských zemí Evropské unie vykazuje výrazná specifika v odvětvové struktuře mladých pracovníků. Česká republika mezi tuto skupinu zcela jistě patří. Podíl pracujících v sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví je u nás nejvyšší ze všech zemí EU a podíl terciárního sektoru služeb je třetí nejnižší za Rumunskem a Polskem. Obě země, zejména Rumunsko, se přitom vyznačují mimořádně vysokým podílem zaměstnanosti mladých do čtyřiceti let v sektoru zemědělství.
V rámci celé Evropské unie pracovalo ve 3. čtvrtletí 2012 ve věku 15–39 let méně než 100 mil. osob. Celkově je možné země EU rozdělit zhruba do skupin podle podílu sekundárního a terciárního sektoru. V prvé skupině jsou země s vysokým podílem mladých pracujících v průmyslu, jako je většina zemí, které vstoupily do EU v roce 2004 nebo později, ale i další země, jako např. Itálie nebo Portugalsko. Za pozornost stojí i relativně vyšší podíl mladých do čtyřiceti let pracujících v sekundárním sektoru v Německu a Rakousku.
Ve druhé skupině jsou státy především ze západu a severu Evropy, které mají nižší podíl zaměstnanosti v průmyslových odvětvích a vyšší zastoupení sektoru služeb. Typickým příkladem je Spojené království, kde pracují v odvětví služeb čtyři z pěti všech zaměstnaných osob ve věku 15–39 let.

V porovnání se sousedy je naše situace téměř shodná se Slovenskem, v Polsku je struktura zaměstnanosti výrazně ovlivněna stále vysokým podílem pracujících v zemědělství. Německo i Rakousko však mají celkově nižší zaměstnanost v sekundárním sektoru a tomu odpovídá zároveň vyšší zaměstnanost ve službách.
Na úrovni sekcí se v minulém roce Česká republika vyznačovala nejvyšším podílem ve zpracovatelském průmyslu, ale i nadprůměrným podílem zaměstnanosti mladých v ostatních průmyslových odvětvích a ve stavebnictví. Pokud jde o služby, byl podíl vyšší než unijní průměr i v dopravě a skladování. Je potěšitelné, že v informačních a komunikačních činnostech podíl zaměstnanosti mladých u nás již převyšuje průměr EU.
Naopak výrazně zaostává zaměstnanost osob do čtyřiceti let ve vzdělávání a zejména ve zdravotní a so­ciální péči. Zatímco u nás se sice zvýšil počet pracujících v oblasti zdravotní péče, snížila se zaměstnanost mladých v ambulantních nebo terénních sociálních službách. Celkově je možné konstatovat, že zaměstnanost ve zdravotnictví a sociálních službách je jedním z hlavních rozlišovacích faktorů, který výrazně ovlivňuje úroveň celkové zaměstnanosti jednotlivých zemí.