Metropolitní regiony jsou nejbohatší
Metropolitní regiony jsou ekonomicky nejsilnějšími částmi téměř ve všech zemích EU27. Lídrem mezi regiony byl Inner London ve Spojeném království, jehož ekonomická výkonnost v roce 2010 podle údajů Eurostatu dosahovala 328 % průměru EU. Sledovaným ukazatelem ekonomické vyspělosti byl hrubý domácí produkt na obyvatele vyjádřený v tzv. paritě kupní síly (PPS). Ta stírá rozdíly v cenových hladinách mezi státy a umožňuje tak srovnání HDP mezi jednotlivými zeměmi. Hodnota za každý region byla vztažena k průměrné hodnotě HDP na obyvatele za celou EU. Sledovanými územními jednotkami byly regiony NUTS2, kterých je ve 27 zemích EU 270. Mezi tři ekonomicky nejsilnější regiony dále patřily region Grand Duchy of Luxembourg (Lucembursko, 266 % průměru EU) a region Bruxelles (Belgie, 223 % průměru EU). Praha, která je také regionem NUTS2, skončila na osmém místě, její ekonomická výkonnost představuje 172 % průměru EU. Byla však předstižena regionem Bratislavský kraj (176 %). Více než sedmina regionů (41) dosáhla úrovně vyšší než 125 % průměru EU. Mezi těmito regiony je osm v Německu, po pěti v Nizozemsku a Rakousku, čtyři jsou v Belgii. Trojici ekonomicky nejméně výkonných regionů v EU tvořily region Severozapaden v Bulharsku (HDP na obyvatele v PPS zde tvořilo pouhých 26 % průměru EU), region Severen tsentralen (Bulharsko, 29 %) a region Nord-Est (Rumunsko, 29 %).
Slovenská štatistická a demografická spoločnosť oslavila 45 let své existence
V březnu 2013 uplynulo 45 let od vzniku Slovenské štatistické a demografické spoločnosti (SŠDS). U příležitosti tohoto výročí se 20. března konala Slavnostní konference SŠDS, nad níž převzala záštitu předsedkyně Štatistického úradu Slovenskej republiky
(ŠÚ SR) Ľudmila Benkovičová. Konferenci zahájil J. Chajdiak, předseda SŠDS, moderátorem byl místopředseda pro mezinárodní styky P. Mach (předseda SŠDS v letech 1990–2010). V dopolední části jako první vystoupila předsedkyně ŠÚ SR Ľ. Benkovičová s příspěvkem zaměřeným na hlavní oblasti činnosti
ŠÚ SR. Dále následovaly příspěvky týkající se činnosti SŠDS v uplynulých 45 letech, vývoje vybraných ukazatelů Slovenské republiky, problémů vhodnosti aplikace některých statistických metod, výuky statistiky a snah o získání zájmu studentů o statistiku. V odpolední části vystoupila předsedkyně České statistické společnosti H. Řezanková s příspěvkem informujícím o aktivitách České statistické společnosti na mezinárodní úrovni. Součástí konference bylo i předání pamětních listů významným členům SŠDS a významným pracovníkům ŠÚ SR. Pamětní list pro Českou statistickou společnost převzala
i H. Řezanková.
Sňatečnost v EU27 silně klesá, rozvodovost velmi mírně roste
Zatímco sňatečnost měřená počtem sňatků na tisíc osob dosahovala v EU27 v roce 1990 hodnoty 6,3, tak v roce 2011 už připadaly jen 4,4 sňatky na každých tisíc obyvatel, jak vyplývá ze zprávy zveřejněné Eurostatem. Z jednotlivých zemí nejvyšší sňatečnost měl Kypr (7,3 ‰), následovaný Litvou (6,3 ‰), Maltou (6,1 ‰) a Polskem (5,4 ‰). Mezi státy, kde uzavírání sňatků není z nejrůznějších důvodů tak populární, patří Bulharsko (pouze 2,9 uzavřených manželství na tisíc obyvatel), Slovinsko (3,2 ‰), Lucembursko (3,3 ‰) a Itálie, Portugalsko a Španělsko (všechny 3,4 ‰). Česká republika, i přes výrazný pokles sňatečnosti za uplynulé dvě dekády, dosáhla v roce 2011 hodnoty blížící se průměru EU (4,3 ‰).
Rozvodovost v EU27 v uplynulém dvacetiletí velmi mírně vzrostla z hodnoty 1,6 rozvodů na tisíc obyvatel (1990) na hodnotu 1,9 rozvodů na tisíc osob (2011). Ve většině států EU došlo za sledované období k nárůstu rozvodovosti. Na pomyslném čele žebříčku se ocitly dvě pobaltské země – Lotyšsko s rozvodovostí 4,0 ‰ a Litva s 3,4 ‰, za kterými následovala Belgie (2,9 ‰). Česko v rozvodovosti také dosahuje hodnoty, která poměrně dost přesahuje průměr EU (2,7 ‰). Mezi zeměmi, kde rozvodovost nepatří mezi velké problémy, figurovaly Malta (0,1 ‰), Irsko (0,7 ‰) a Itálie (0,9 ‰).
