ČR: vládní garance nízké

VYDÁNÍ: 03/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Vládní sektory nemají jen své „klasické“ dluhy. Jejich potenciální závazky vznikají i z poskytnutých garancí.

Mluvíme-li o dluzích vládních sektorů, nemusí jít nutně jen o „nabalované“ schodky z ročních hospodaření. Tedy z let, kdy vlády vydávaly více peněz, než kolik jich měly k dispozici hlavně v podobě daní vybraných od lidí a firem.
Kromě takových dluhů, generovaných hlavně z deficitů veřejných rozpočtů, jsou tu i závazky „potenciální“, tzv. garance. Vládní sektor je v nich v roli ručitele.  Pokud dlužník, za jehož dluh vláda dané země ručí, nebude schopen plnit své závazky, přebírá tuto povinnost na sebe vládní sektor (zpravidla stát).  V ČR tomu tak bylo typicky např. na počátku minulé dekády při převzetí Investiční a poštovní banky (IPB) bankou ČSOB. Tehdy se český stát zaručil za veškerá aktiva IPB (přes 160 mld. Kč).
Garance vlád jsou vyčíslovány i jako procento HDP. Ukazují riziko pro hospodaření zemí v budoucnosti. Eurostat vydal letos v únoru informaci o těchto potenciálních závazcích v EU podle dat roku 2013.
Data o garancích souvisí s národními specifiky, tj. s ekonomickou, finanční a právní strukturou dané země. Vyplývá z nich, že v roce 2013 byly závazky ČR v poměru k HDP (1,2 %) jedny z nejnižších v EU. Potenciální budoucí rizika pro hospodaření vlády jsou tedy malá. Naopak nejvyšší bylo toto riziko v Irsku (32,1 % HDP), kde vládní sektor ručil za komerční banky v potížích anebo v Rakousku (35 %). Spolu s ČR měly velmi nízké riziko plnění z garancí např. Litva a Bulharsko (shodně 0,8 %) anebo Slovensko s 0,03 % HDP.

Garance vládního sektoru v % HDP v roce 2013

Garance vládního sektoru v % HDP v roce 2013

Autor: , vedoucí oddělení svodných analýz
Zatím zde není žádný komentář.