Financování výzkumu a vývoje

Celkové výdaje na VaV, označované anglickou zkratkou GERD (Gross Domestic Expenditure on R&D), zahrnují veškeré neinvestiční a investiční výdaje vynaložené ve sledovaném roce na VaV prováděný na území daného státu, a to bez ohledu na zdroj financování. Údaje o procentuálních nárůstech výdajů na VaV uváděné v tomto článku vycházejí, pokud není uvedeno jinak, z cen reálných, absolutní nárůsty pak z cen běžných.

Vývoj v letech 1995 až 2007

Přestože v letech 1995 až 2007 rostly v ČR celkové výdaje na VaV mnohem rychleji než ve většině z původních 15 zemí EU, jejich relativní výše vzhledem k počtu obyvatel nebo HDP byla ve srovnání s průměrem za EU15 stále mnohem nižší. Tento stav byl částečně zapříčiněn výrazně horší startovací pozicí ČR v této oblasti oproti těmto zemím. V letech 1991 až 1993 totiž došlo v ČR k výrazným snížením výdajů na VaV ze státního rozpočtu. Teprve v roce 2005 dosáhly v České republice celkové výdaje na VaV ve stálých cenách úrovně roku 1991.

Propad soukromých investic

Pravděpodobně díky finanční a následné ekonomické krizi byl v roce 2008 zaznamenán mírný pokles (o 2,2 %) celkových výdajů na VaV. Tento pokles byl způsobený především meziročním propadem soukromých investic o 5 %, který se prohloubil v následujícím roce, kdy výdaje na VaV financované z tuzemských podnikatelských zdrojů meziročně poklesly dokonce o 12,6 %. Toto výrazné snížení soukromých investic však bylo v roce 2009 plně kompenzováno jak ze strany státního rozpočtu ČR, tak soukromých zahraničních zdrojů.
Globální ekonomická krize však měla negativní dopad na výdaje na VaV nejen v ČR, ale na celém světě. Například v zemích OECD se v roce 2009 výdaje na VaV financované z podnikatelských zdrojů meziročně snížily o rekordních 5,5 %. Pokles byl zaznamenán ve většině velkých zemí EU a OECD.

Rekordní nárůst v roce 2011

Po již zmiňované stagnaci v letech 2008 a 2009 došlo v následujících dvou letech k výraznému nárůstu investic do VaV aktivit prováděných v České republice. V roce 2011 byl v ČR zaznamenán dokonce rekordní nárůst celkových výdajů na VaV o 11,7 mld. Kč (20,7 %). Kromě financování VaV z tuzemských podnikatelských zdrojů, které meziročně vzrostly stejně jako v roce 2010 o 4,2 mld. Kč, byl zaznamenán i výrazný meziroční nárůst investic do VaV financovaných ze státního rozpočtu. K těmto dvěma tradičním pilířům financování VaV v ČR přibyly i výdaje z veřejných zahraničních zdrojů, které v roce 2011 dosáhly celkové výše 6,1 mld. Kč s tím, že meziročně vzrostly téměř o 4 miliardy korun.
Dohromady tak bylo v roce 2011 v České republice za zde provedený výzkum a vývoj utraceno 70,7 mld. Kč, což odpovídá 1,84 % podílu na HDP. V obou případech jde o nejvyšší zaznamenané hodnoty za celé sledované období.

Soukromé domácí zdroje

Nejdůležitějším zdrojem financování VaV aktivit v ČR, na rozdíl od většiny ostatních nových členských zemí EU, jsou soukromé domácí podnikatelské zdroje. V roce 2011 investovaly podniky do VaV ze svých zdrojů celkem 33,2 mld. Kč, tj. 2,2krát více než před deseti lety, a jejich podíl na financování VaV v ČR dosáhl 46,9 %. Je ovšem nutno zdůraznit, že v čase jejich podíl na financování VaV v ČR klesá, například v letech 1995 až 2008 se pohyboval mezi 50 a 60 %.

Růst významu zahraničního financování

Stále podstatnějšími se z hlediska finančních toků do VaV v ČR stávají zahraniční zdroje. Ty v posledním roce vzrostly o 4,6 mld. Kč, a to na 10,8 mld. Kč. Jejich podíl na financování VaV v ČR tak dosáhl již 15 % oproti 5 % v roce 2005.  V roce 2011 v nich poprvé převážily veřejné zdroje nad soukromými, což nasvědčuje vydatnějšímu čerpání ze strukturálních fondů EU a lze očekávat, že tento trend bude zejména v souvislosti s čerpáním operačního programu „Výzkum a vývoj pro inovace“ pokračovat.

Posilování VŠ výzkumu

Podnikatelský sektor je v ČR nejvýznamnějším sektorem nejen v případě financování VaV aktivit, ale také co do objemu finančních prostředků utracených za provedený VaV. Z celkových finančních prostředků jdoucích do VaV v ČR spotřebovaly podniky v celém sledovaném období, na rozdíl od většiny postkomunistických států EU27, více než 60 %. V roce 2011 výdaje za vysokoškolský VaV poprvé dosáhly vyšší hodnoty než výdaje za VaV prováděný ve veřejných výzkumných institucích a ostatních subjektech vládního sektoru. Trend posilování vysokoškolského výzkumu na úkor výzkumu ve vládním sektoru (dominantně zastoupeným Akademií věd ČR) však lze pozorovat delší dobu, což poukazuje na postupnou změnu struktury veřejného výzkumu v ČR.

Mezinárodní srovnání

Porovnáním členských států EU se ukazuje několik pozoruhodných skutečností. Česká republika vykazuje například nejen nejvyšší intenzitu výzkumu a vývoje (GERD jako % HDP) mezi novými členskými státy (s výjimkou Estonska a Slovinska), ale i v porovnání se všemi jihoevropskými státy. V roce 2011 jsme dokonce předběhli v tomto ukazateli i Spojené království.
V severských zemích EU dosahuje podíl GERD na HDP již několik let po sobě úrovně vyšší než 3 %. Jak ve Finsku, tak Dánsku dochází k nárůstu intenzity VaV postupně již od začátku 80. let. Švédsko si drží 3% a vyšší podíl již od roku 1993. Vyšších hodnot intenzity VaV, přes 2,5 %, dosahuje ze zemí EU i Německo a Rakousko. Zatímco podíl celkových výdajů na VaV na HDP se v Německu držel nad hranicí 2,5 % již po celou druhou polovinu 80. let, tak v Rakousku došlo k nárůstu intenzity VaV až v posledních 15 letech.
Kromě výše zmíněného Německa a Švédska patřily až do začátku 90. let mezi státy EU s nejvyšší intenzitou VaV také Francie a Spojené království. Ty však svoji pozici pomalu ztrácejí. Z nových zemí EU dochází cca od roku 1990 ke stagnaci či dokonce poklesu intenzity VaV především v případě Bulharska, Polska (v letech 1999 až 2007) a Slovenska. Obdobný vývoj je i v Rusku, kde se ještě v roce 1990 výdaje na VaV pohybovaly kolem 2 % HDP a v letech 1992 až 1999 jsou na úrovni 0,7 % až 1 % HDP.