Deficity v hospodaření vládních sektorů zemí Unie se loni za úhrn EU28 dostaly v poměru k nominálnímu HDP pod 3% hranici určenou počátkem 90. let jako limit pro udržení „zdravých“ veřejných financí. Schodek za rok 2014 činil 2,9 % HDP, což bylo nejméně od roku 2008 a představovalo meziroční zlepšení o 0,3 procentního bodu (p. b.). Ještě lépe se dařilo eurozóně (zlepšení o 0,5 p. b.), která ale již rok předtím limit splnila díky významným rozpočtovým omezením v zemích s nejproblematičtějším hospodařením. Těmi byly už od roku 2009 s dvojcifernými schodky nejen Řecko (–15,3 %), Irsko (–13,9 %), Španělsko (–11 %), ale o rok později, ale také Velká Británie (–10,8 %). Právě loňské hospodaření této ostrovní země (–5,7 % HDP) ovlivnilo největší měrou fakt, že schodek v EU28 byl horší než schodek eurozóny.
Za sedm let od finanční a hospodářské krize (2008 a 2009), která výrazné zhoršení veřejných financí v mnoha evropských zemích nastartovala, se do roku 2014 nejvíce zlepšilo ostře sledované Řecko (na –3,5 % HDP).
I když proti roku 2013 zlepšilo hospodaření svých vlád celkem 13 zemí, s převahou příjmů nad výdaji jich hospodařilo jen pět. Přesto šlo o pokrok, neboť v roce 2013 to byly jen tři země – Norsko, Lucembursko a Německo. Do přebytků se loni kromě nich „vyhouplo“ i Dánsko a Estonsko. Vládní sektor ČR hospodařil v roce 2014 se schodkem 2 % HDP, rok předtím činil deficit 1,2 % HDP.
Deficit vládních sektorů v evropských zemích v roce 2014
