Celkem 23 563 dotazů a požadavků obdrželi v loňském roce pracovníci informačních služeb. Petra Kuncová, ředitelka odboru informačních služeb ČSÚ, říká, že rozložení dotazů je během roku již několik let stabilní. „Po velké poptávce po ročních výsledcích, která začíná hned druhý lednový týden zveřejněním roční míry inflace, zájem klesá. Druhým vrcholem je pak období říjen – listopad. Vliv na poptávku po našich výstupech mají kromě jiného i termíny studentských prací,“ vysvětluje.
V průběhu posledních deseti let vyřizovali pracovníci informačních služeb minimálně 30 tis. dotazů a zakázek ročně, přičemž jednoduché požadavky převažovaly (tvořily 70 až 80 %). V roce 2012 však došlo ke změně. Jednoduché dotazy klesly na úroveň 40 %. Uživatelé si totiž zvykli sami nacházet odpovědi na internetu a pracovníky informačních služeb kontaktovali až ve chvíli, kdy potřebovali vyřešit složitější případ.
„Na dotazy se snažíme odpovídat co nejrychleji. Tentýž nebo nejpozději následující den vyřídíme více než 90 % všech zakázek. U méně než procenta dotazů trvá jejich vyřízení více než 31 dní. Jedná se o ty nejsložitější zakázky, kvůli kterým je obvykle potřeba provést mimořádné zpracování dat. Velmi často jim předchází složitá jednání s klienty i správci dat. Jen dvě procenta objednávek nedokážeme vyřídit vůbec, protože data nejsou k dispozici,“ potvrzuje ředitelka.
Způsob doručení dotazu – 2012
Nejčastějšími zákazníky informačních služeb jsou zástupci podnikatelské sféry, občané, státní správa a samospráva, dále občanská sdružení, neziskové organizace a studenti.
Uživatelé se dlouhodobě zajímají o spotřebitelské ceny, výsledky ze sčítání v podrobném územním detailu, demografickou statistiku či statistiku práce a mezd. Poměrně časté byly dotazy na problematiku související se zprovozněním registru osob, například typu „kam si dojít pro výpis IČO“ apod.
„Řešíme i náročnější zakázky,“ poznamenává Štěpánka Čejková, vedoucí informačních služeb – ústředí, a dodává, že v těchto případech je často nutné konzultovat požadavky zákazníků a hledat cesty k vyřízení jejich dotazu. V loňském roce mezi takové zakázky patřilo například zpracování databáze s výsledky všech voleb (i historických), dlouhých časových řad z cenové statistiky, údajů o výrobě automobilů v Československu v 50. a 60. letech, dat o zahraniční migraci podle vzdělání od roku 1955, porovnání cenových hladin a příjmů za ČR a Nizozemsko. Pro vědecké účely připravovali zaměstnanci ČSÚ databáze s anonymizovanými údaji o struktuře obyvatelstva, jeho příjmech a výdajích, ale i z hospodářské sféry.
Na krajských pracovištích byla hlavním úkolem v této oblasti spolupráce na přípravě analytické části Programů rozvoje kraje na období 2014 až 2020 a dat pro rozbory udržitelného rozvoje krajů a správních obvodů ORP. Kromě toho pracovníci informačních služeb poskytovali podrobné údaje pro zpracování koncepcí rozvoje mikroregionů (Lipensko, Litomyšlsko – Desinka, Jižní Valašsko a další) a měst (např. Liberec, České Budějovice, Hradec Králové).
„Velmi zajímavá byla i spolupráce na analýze Síť škol a školských zařízení Moravskoslezského kraje, projektu Plánování sociálních služeb v Jihočeském kraji, Ročence životního prostředí Prahy 2011, Tematickém atlasu Královéhradeckého kraje, projektu Historická topografie kulturního dědictví Šumavy, podkladech ke zpracování analýzy dopravy v Plzni, údajích pro Integrovaný plán rozvoje města Pardubice nebo zpracování proudů stěhování v Jihočeském kraji podle pohlaví, věku, občanství a rodinného stavu pro výzkumnou práci katedry geografie Jihočeské univerzity,“ doplňuje dlouhý výčet aktivit informačních služeb Štěpánka Čejková.
Dalším pracovištěm, kde veřejnost hledá statistické informace, je Ústřední statistická knihovna. „K poslednímu prosincovému dni loňského roku jsme evidovali 1 904 registrovaných uživatelů,“ říká. V průběhu celého roku knihovnu navštívilo 2 057 uživatelů, kteří si vypůjčili celkem 14 683 publikací, z toho 10 393 knih a 4 290 periodik. Pro pracovníky Českého statistického úřadu a veřejnost zde bylo uspořádáno také jedenáct výstavek nových knih, které se vloni podařilo získat. Knihovna je rovněž místem, kde se pořádají exkurze pro středoškoláky a vysokoškoláky. Vloni se jich tu uskutečnilo celkem jedenáct.
Informační služby zajišťují činnosti související s vydáváním publikací ČSÚ. Kromě toho, že odpovídají za sestavování Katalogu produktů, sledují také jeho plnění.
„Navíc připravujeme vlastní publikace jako například Česká republika v mezinárodním srovnání a v odděleních informačních služeb krajských správ krajské statistické ročenky nebo analýzy vývoje jednotlivých krajů,“ říká ředitelka odboru informačních služeb.
I přes bohatou publikační činnost jsou však příjmy z prodeje publikací stále nižší. „Tvoří asi desetinu příjmů z roku 2008,“ konstatuje Petra Kuncová. Důvodem může být soustavné snižování počtu tištěných publikací a zveřejňování jejich elektronických verzí zdarma na internetových stránkách ČSÚ. Koncem roku 2011 úřad internetové stránky modernizoval. Výrazně změnil jejich strukturu a obsah. V polovině roku 2012 prošly stejnou proměnou také internetové stránky jednotlivých krajských správ ČSÚ.
„Návštěvnost webu v roce 2012 oproti předcházejícím rokům lehce poklesla. Tento vývoj si vysvětlujeme zejména zvýšeným zájmem uživatelů o veřejnou databázi, jejíž výsledky se do celkového přehledu návštěvnosti webu nezapočítávají. Další důvod spatřujeme ve snadnější orientaci na webu, neboť díky nové vizuální podobě stránek a důrazu na uživatelskou přívětivost najdou návštěvníci webu rychleji to, co hledají,“ sděluje Helena Koláčková, vedoucí oddělení internetu, a doplňuje, že ve veřejné databázi bylo na konci roku 2012 k dispozici 53 mil. údajů. Během roku 2012 se jejich počet zvýšil o 3 mil.
