Evropský statistický systém se mění

VYDÁNÍ: 06/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Novelizací nařízení č. 223/2009, o evropské statistice, dochází k zásadním změnám ve statistickém systému Evropské unie i na úrovni národních systémů. Novela zásadním způsobem posiluje postavení národních statistických úřadů v oblasti využívání administrativních zdrojů dat. Zároveň upevňuje celkovou nezávislost oficiální statistiky.

Dne 8. června 2015 nabylo účinnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/759, kterým se zásadně mění nařízení (ES) č. 223/2009 o evropské statistice. Tato novela významně posiluje nezávislost národních statistických systémů. Její přijetí však bylo složité, o čemž svědčí i skutečnost, že Evropská komise zahájila příslušná jednání již v dubnu 2011.

Zásadní legislativní změna

Novela přináší průlomová ustanovení. V souvislosti se zachováním nezávislosti a autonomie oficiální statistiky upravuje pravomoci předsedů národních statistických úřadů. Těmto svěřuje výlučnou odpovědnost za rozhodování o procesech, metodách, standardech a postupech tvorby statistických výstupů, jakož i o obsahu a načasování zveřejňování všech evropských statistik. Podstatné také je, že při plnění statistických úkolů je garantována nezávislost předsedů na vládě, jiných institucích či orgánech.
Evropa si nicméně uvědomuje, že nezbytnou podmínkou pro zajištění profesionální nezávislosti statistických úřadů a vysoké kvality statistických údajů je i přiměřenost finančních zdrojů. S tím jsou spojeny minimální standardy platné v celé Unii. Z pohledu národních statistických úřadů jde o významné ustanovení. Jeho praktická realizace ovšem nebude zřejmě tak jednoznačná.
Aby byla zajištěna vysoká úroveň nezávislosti, musejí být strategie evropské statistiky vypracovávány s ohledem na dlouhodobé provozní a finanční plánování. Proto by měl evropský statistický program v souladu s citovanou novelou pokrývat totéž období jako víceletý finanční rámec. V některých zemích EU tomu tak již je, ale v podmínkách České republiky bude pravděpodobně třeba vést další jednání.
Novela se ale věnuje i dalším aspektům, jež se týkají profesionální nezávislosti. Mimo jiné hovoří o nezbytnosti transparentních postupů při přijímání a propouštění pracovníků či o oznamování termínů zveřejnění statistických údajů. Současně deklaruje, že tyto postupy by se měly automaticky aplikovat při vypracovávání všech statistik v Evropském statistickém systému.

Předseda národního statistického úřadu

a) Má výlučnou odpovědnost za rozhodování o procesech, statistických metodách, standardech a postupech a o obsahu a načasování zveřejňování statistických výstupů a publikací pro evropskou statistiku vyvíjených, vypracovávaných a šířených národními statistickými úřady (NSÚ);

b) má pravomoc rozhodovat o všech záležitostech týkajících se vnitřního řízení NSÚ;

c) při plnění statistických úkolů jedná nezávisle a nežádá vládu ani jiné instituce, orgány, úřady nebo subjekty o pokyny ani je od nich nepřijímá;

d) odpovídá za statistickou činnost a plnění rozpočtu NSÚ;

e) zveřejňuje výroční zprávy a vyjadřuje své připomínky k záležitostem týkajícím se prostředků, které jsou z rozpočtu přidělovány na statistickou činnost;

f) koordinuje statistické činnosti všech vnitrostátních orgánů, které odpovídají za vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky;

g) v případě potřeby vypracovává národní pokyny pro zajištění kvality při vývoji, vypracovávání a šíření veškeré evropské statistiky v rámci svých vnitrostátních statistických systémů a sleduje a přezkoumává jejich provádění, avšak odpovídají za zajištění souladu s těmito pokyny výhradně v rámci NSÚ;

h) zastupuje svůj vnitrostátní statistický systém v rámci Evropského statistického systému.

Administrativní data

S novelou se zcela zásadním způsobem mění postavení národních statistických úřadů v oblasti využívání a koncipování administrativních zdrojů dat na úrovni jednotlivých členských států.
Nově přijatý článek 17a opravňuje národní statistické úřady k rychlému a bezplatnému přístupu ke všem administrativním zdrojům dat a rovněž k jejich využití v míře nezbytné pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky. Vlastníci administrativních zdrojů mají explicitní povinnost zavést potřebné mechanismy spolupráce. Statistické úřady jsou pak oprávněny tyto záznamy využívat a podle svého uvážení je integrovat do oficiálních statistik.
Kromě toho musí být s národními statistickými úřady konzultovány nejen návrhy podob nových administrativních záznamů, které by mohly poskytovat údaje pro statistické účely, ale také plánované změny stávajících zdrojů administrativních údajů nebo jejich zrušení. V odstavci 4 citovaného článku je zároveň stanoveno, že k administrativním údajům, které mají národní statistické úřady k dispozici, musejí být připojena i příslušná metadata poskytnutá vlastníky zdrojů.

Profesionální nezávislost národního statistického úřadu

Profesionální nezávislostí se rozumí, že se statistika musí vyvíjet, zpracovávat a šířit nezávisle, zejména pokud jde o výběr používaných technik, definic, metodik a zdrojů, a o načasování a obsah všech forem šíření, a že plnění těchto úkolů musí probíhat bez jakýchkoliv tlaků politických či zájmových skupin nebo orgánů Unie či vnitrostátních orgánů.

Závazek důvěry

Novela nařízení upevňuje koordinační úlohu národních statistických úřadů, a to zejména v oblasti plánování, reportingu, monitorování kvality, metodologie a předávání dat směrem k Evropské komisi. Rovněž zohledňuje nezbytnost úzké spolupráce při budování důvěry ve statistiku na úrovni národních vlád. Jednou z možností, které akcentuje, je přijetí tzv. Závazku důvěry ve statistiku.
V praxi to znamená, že kvalita evropské statistiky a důvěra uživatelů by mohla být posílena i tím, že vlády členských států budou spoluodpovědné za implementaci tzv. Kodexu evropské statistiky. Ten stanoví 15 zásad pro vypracovávání a šíření statistických údajů včetně podmínek institucionálního prostředí, v němž statistický úřad EU a národní statistické úřady vyvíjejí svou činnost.
Závazek důvěry ve statistiku by pak měl zahrnovat konkrétní aktivity vlády zaměřené na zlepšení nebo zachování podmínek pro uplatňování Kodexu. Tento závazek by byl podle potřeby aktualizován a zároveň by měl zahrnovat postupy zabezpečování vysoké kvality, včetně hodnocení realizace opatření ke zlepšení a zajištění monitorovacích mechanismů.

Aplikace novely nařízení

Již před novelou nařízení existovala právní opora pro ČSÚ využívat údaje z administrativních zdrojů dat, které jsou vhodné pro statistické účely. Úřad často narážel na četné překážky při aplikaci tohoto práva. V současnosti je však zřejmé, že legislativa EU, která je nadřazena národní legislativě, významně podpoří možnost využití administrativních údajů pro potřeby oficiální statistiky. Zároveň povede k redukci administrativní zátěže respondentů a k dalšímu zefektivnění státní statistické služby.
Tématem však zůstává problematika dodržování podmínek nezávislosti oficiální statistiky, která je základem evropského statistického systému a která byla v návaznosti na řešení problémů s výsledky řecké statistiky vyzdvihnuta na nejvyšší úroveň již v roce 2011 v rámci sdělení Komise nazvaného Robustnější řízení kvality evropské statistiky. Nové nařízení obsahuje také ustanovení, podle něhož může Eurostat uložit sankce či pokuty v případě, že při kontrole kvality předávaných údajů či v pravidelných analýzách zjistí, že členský stát zkreslil statistické údaje. Inspekce pak vyšetří, zda zkreslení statistických údajů bylo závažné a úmyslné, nebo k němu došlo z hrubé nedbalosti. Věřme však, že podobných opatření nebude v praxi třeba a že si nejen odborná veřejnost, ale zejména i představitelé dalších zájmových skupin uvědomují, že jakékoliv opakování případu Řecka je hrozbou integrity Evropské unie a její demokracie.

Negativní příklad Řecka

Hlavní úloha Eurostatu však stále zůstává stejná – poskytovat objektivní, relevantní a spolehlivé údaje umožňující analýzu, vzájemné srovnání mezi zeměmi a regiony a v konečném důsledku i realizaci efektivní společné evropské politiky. Toto poslání však nemůže být naplněno bez toho, aby stejnou úlohu a shodná kritéria nenaplňovaly statistické systémy jednotlivých členských zemí.
K jakým problémům může dojít, pokud se tato podmínka nedodrží, zcela jasně ukázal příklad řeckého národního statistického úřadu (ELSTAT). Politická reprezentace Řecka ovlivnila oficiální statistiku vypovídající o plnění maastrichtských kritérií. Když Eurostat na danou situaci poukázal, Řecko bylo donuceno změnit národní statistický systém a společně s tím se změnily i jeho výstupy. Došlo však k paradoxní situaci: před soud byl postaven předseda ELSTATu pan Andreas Georgiou, který reprezentoval znovuobnovenou nezávislost řecké statistiky a který postupoval v souladu s evropskou statistickou legislativou.
Osobně se domnívám, že právě případ Řecka byl jedním z podnětů, které významně přispěly k tomu, že se Evropský parlament a Rada EU rozhodly novelizovat nařízení spojené s evropským statistickým systémem. Potvrzuje to i diplomatická formulace v preambuli novely nařízení o tom, že „nedávno byly zjištěny určité nedostatky, zejména pokud jde o rámec řízení kvality statistiky“. Svědčí o tom koneckonců i květnové stanovisko Výboru pro Evropský statistický systém, který se postavil proti zásahům do nezávislosti národních statistických úřadů a uznal jednoznačné zlepšení řeckého statistického systému v posledních pěti letech.

Autor: , předsedkyně ČSÚ
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Estonsko předalo předsednictví Rady EU Bulharsku

LOGOEU2018BG

Na konci roku 2017 skončilo estonské předsednictví v Radě Evropské unie a vystřídalo jej Bulharsko. Estonsko předsedalo poprvé ve své historii Radě Evropské unie ve druhé polovině roku 2017 jako první z tzv. tria (Estonsko – Bulharsko – Rakousko). Tato trojice předsedá Radě EU od července 2017 do prosince 2018.

ČSÚ absolvoval celoevropské hodnocení

Ilustrativní fotka

V pátek 20. března skončilo hodnocení implementace Kodexu evropské statistiky v ČSÚ. Jedná se o souhrn zásad nezbytných pro zabezpečení kvality oficiální statistiky.

Evropský statistický systém pracuje na základě partnerství a spolupráce

Mariana Kotzeva

Vloni v červenci Mariana Kotzeva vystřídala Marii Bohatou, bývalou předsedkyni Českého statistického úřadu, ve funkci náměstkyně generálního ředitele Eurostatu. S evropským statistickým úřadem začala spolupracovat již v roce 2012. V rozhovoru, který poskytla časopisu Statistika&My, informuje o jeho vizích, současných úkolech a také o výborné spolupráci s dalšími národními statistickými úřady.

Prioritní úkoly Českého statistického úřadu

prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc.

ČSÚ si každý rok stanoví prioritní úkoly, jejichž prostřednictvím zabezpečuje aktivity významné pro vývoj státní statistické služby České republiky ve střednědobém horizontu. Jsou to nadstandardní činnosti, které obvykle souvisí s vysokými nároky na odbornost či personální kapacity Českého statistického úřadu. Východiskem pro definování prioritních úkolů ČSÚ jsou mise, vize a strategie úřadu schválené již v roce 2011.