Česká republika patří do té zeměpisné oblasti, v níž se míra nezaměstnanosti nachází hluboko pod celoevropským průměrem. Hlavní město Praha je podle srovnání Eurostatu dokonce regionem s nejnižší nezaměstnaností vůbec. V EU28 je na tom nejlépe Německo, kde je mezinárodně srovnatelná míra pod úrovní 5 %, pak následují Rakousko, Malta a Lucembursko. Na druhém pólu se vyskytuje Řecko a Španělsko, které mají míru nezaměstnanosti stále nad 20 %. Vysoká je také u Chorvatska (18 %), nového člena Unie.
Česká republika má výjimečně dobrou celkovou míru nezaměstnanosti, ale při pohledu na skupinu mladých do 25 let již ve srovnání s ostatními evropskými státy neobstojí. Aktuální údaj o této volné pracovní síle v letošním březnu 14,5 % ukazuje, že český trh práce, na rozdíl od německého, kde je tato míra poloviční, není schopen pojmout čerstvé absolventy. Odstrašující je ovšem situace ve Španělsku a Řecku. Zde je bez práce polovina mladé pracovní síly.
Uchazeči stojí fronty hlavně na severu republiky
Také čísla z úřadů práce, která poskytují detailní vnitrostátní pohled, vykazují pozitivní trend v poklesu nezaměstnanosti a zvyšování počtu volných pracovních míst.
Podíl nezaměstnaných osob se v České republice letos v dubnu snížil z březnových 7,20 % na 6,72 %. Necelý půl milion osob (491 585) neměl práci (o 33 730 osob méně než v březnu), což bylo nejméně od prosince 2009. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2014 se jednalo o pokles o 83 323 osob.
Letos v dubnu zaměstnavatelé nabízeli 83 692 volných pracovních míst, což bylo o 7 642 míst více než v předchozím měsíci a o 39 446 míst více než v dubnu 2014.
Podíl nezaměstnaných osob v České republice podle krajů k 30. 4. 2015 (v %)
Díky růstu ekonomiky firmy nabírají a vytvářejí dlouhodobá pracovní místa. Situaci na trhu práce ovlivňují i sezónní práce, tzn., že práci našli především krátkodobě nezaměstnaní.
Nejvyšší nezaměstnanost nadále zůstává v Ústeckém kraji (9,97 %), v dubnu zde na jedno volné pracovní místo připadalo 12,22 uchazečů. Dalšími kraji s vysokou nezaměstnaností jsou Moravskoslezský kraj (9,14 %), především okres Bruntál (11,90 %), kde v dubnu na jedno volné pracovní místo připadalo 25,48 uchazečů, a také Olomoucký kraj (7,69 %).
Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že problém vysokého počtu uchazečů na jedno pracovní místo je v současné době lokalizován zejména v severním příhraničí republiky.
Naopak nejnižší nezaměstnanost je dlouhodobě v Praze (4,79 %), kde letos v dubnu na jedno volné pracovní místo připadalo 3,99 uchazeče.
Které skupiny jsou nezaměstnaností nejvíce ohroženy
Fenomén nezaměstnanosti se potencionálně týká každého z nás, ale nikoli stejnou měrou. Některé skupiny osob jsou více ohroženy.
Problém najít zaměstnání mají v současnosti čerství absolventi vycházející ze škol, neboť zaměstnavatelé raději přijímají pracovníky s praxí.
V ohrožení jsou také lidé starší padesáti let. Poněkud paradoxně se má za to, že již nejsou perspektivní a půjdou brzo do důchodu, třebaže hranice odchodu do neaktivity se rychle posunuje do mnohem vyššího věku. Jsou také paušálně odsuzováni jako ti, kteří neznají moderní technologie a nedokážou se učit nové věci, přestože tyto schopnosti jsou nesmírně individuální.
Třetí výrazně ohroženou skupinou jsou matky pečující o malé děti. Údaje z Výběrového šetření pracovních sil Českého statistického úřadu ukazují, že mají trojnásobnou míru nezaměstnanosti v porovnání s bezdětnými ženami a muži stejného věku.
Neumístění uchazeči o zaměstnání a volná pracovní místa (stav k 31. 12., rok 2015 k 30. 4. 2015)
Elity se nezaměstnaností trápit nemusí
Mimo rodinného stavu je riziko nezaměstnanosti silně diferencované podle předchozího zaměstnání, potažmo podle socioekonomického postavení. Elitní skupiny manažerů a vysokoškolsky vzdělaných specialistů jsou ohroženy nezaměstnaností zcela minimálně. Pokud jsou bez práce, je to stav, kdy si vybírají z nabízených zaměstnání a záleží jim spíše na tom, jak dobře budou placeni. Skutečná nezaměstnanost jako existenciální ohrožení existuje především pro pracující třídu. Nejvyšší riziko nezaměstnanosti najdeme u rutinních zaměstnanců a polokvalifikovaných dělníků. V případě uklízečů a pouličních prodejců měl v krizovém roce 2012 zkušenost s (většinou dlouhodobým) hledáním zaměstnání
každý třetí muž. V dalších letech se situace mírně zlepšovala, ale přesto je riziko nezaměstnanosti u skupiny pomocných zaměstnanců 21krát vyšší než u zdravotnických specialistů, kteří jsou ohroženi vůbec nejméně.
Počty nezaměstnaných mužů a žen, měsíční údaje, sezónně očištěné (v tis.)
Období krize mužské ekonomiky
Počet nezaměstnaných žen je v celé historii České republiky, tedy od roku 1993, nad úrovní mužů – s výjimkou přelomu let 2009/2010, kdy vrcholila krize na trhu práce při nové „velké depresi“. Poté, co se celosvětová finanční krize přelila do reálné ekonomiky, vyschly zakázky především pro exportně orientovaný průmysl a nastalo hromadné propouštění. To postihlo především muže, kteří jsou nejčastěji zaměstnáni právě v průmyslových oborech. Od poloviny roku 2008 do vrcholu krize přibylo 115 tis. nezaměstnaných mužů, ale jen 75 tis. nezaměstnaných žen. Krize byla tedy především krizí mužské ekonomiky. V dalších letech se situace vrátila do původního stavu. V současnosti jsou ženy opět ohroženy nezaměstnaností výrazně více než muži.
