Po sjednocení Německa jsme uskutečnili první cenzus

VYDÁNÍ: 06/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Během svého funkčního období v čele Destatisu realizoval Roderich Egeler několik významných projektů. Odpovídal za Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011, reformu obchodních statistik a rozvoj statistiky zahraničního obchodu. Jeho úkolem bylo i zajištění řádných postupů v supervolebním roce 2009.

ČSÚ má čerstvě za sebou návštěvu peer review týmu kvůli implementaci Kodexu evropské statistiky. Hodnocen byl i Destatis. Jak dopadl?

Ve Spolkovém statistickém úřadu proběhla týdenní návštěva evropského posuzovacího týmu na začátku prosince 2014. Posuzovací tým vedl pohovory se 70 osobami z různých institucí německého statistického systému. Tomu předcházelo podrobné sebehodnocení Spolkového statistického úřadu, statistických úřadů jednotlivých zemí a dvou externích národních producentů dat. Tým ohodnotil dobrou implementaci Kodexu evropské statistiky a funkčnost německého statistického systému. Přesto existují některé oblasti, ve kterých můžeme být ještě lepší.

Které například?

Na jedné straně to jsou rámcové podmínky pro statistiku, jako jsou posílení profesionální nezávislosti a zodpovědnosti za metody, normy a zveřejňování, jakož i přístup k administrativním údajům. Na druhé straně je možné dále rozšířit zaměření na uživatele a management kvality ve statistice, stejně jako na koordinační roli Spolkového statistického úřadu v německém statistickém systému.

Jak hodnotíte výsledky vy?

Tyto výsledky a zlepšovací opatření, která z hodnocení vyplývají, velmi vítám. Posílí totiž oficiální statistiku nejen v Německu, ale i v celé Evropě, a přispějí k důvěře a využívání našich výsledků nejen ze strany politických a ekonomických činitelů, ale i občanů.

 

Roderich Egeler  Roderich Egeler

V letech 1972–1978 vystudoval ekonomii na Univerzitě v Bonnu a na jedné z nejstarších evropských univerzit v Kolíně nad Rýnem. Po studiích vystřídal několik pozic v rámci Spolkového úřadu pro civilní obranu a byl rovněž komisařem rozpočtu Spolkové agentury pro technickou pomoc. Od roku 1993 vykonával vedoucí funkce na Ministerstvu vnitra. Devátým prezidentem Spolkového statistického úřadu byl jmenován 1. srpna v roce 2008. Současně se stal „Bundeswahlleiterem“ či spolkovým „returning officer“, tedy šéfem německé volební komise, který dohlíží na volby do Spolkového sněmu a Evropského parlamentu a oznamuje jejich výsledky. Do funkce nastoupil po Walteru Radermacherovi. Mandát mu vyprší letos v říjnu.

Po sedmi letech opustíte pozici prezidenta Destatisu. Jak zpětně hodnotíte své působení v čele Úřadu?

Spolkový statistický úřad je vedoucím poskytovatelem informací v Německu. Abychom tento požadavek splnili, museli jsme se v průběhu mého funkčního období nadále rozvíjet. Zásadní pro tento proces byl neustálý pokrok ve spolupráci na evropské úrovni v rámci Evropského statistického systému. Dalším stěžejním bodem byl v posledních letech samozřejmě rozvoj informačních technologií a procesů ve vypracovávání statistik. Zde mám na mysli zejména modernizaci našich procesů týkajících se získávání dat. Obrovské množství našich dat získáváme v současné době elektronicky, přes webové formuláře nebo dokonce prostřednictvím námi zřízených rozhraní s oznamovateli. Také statistické využívání existujících údajů se během mého funkčního období výrazně rozšířilo. Dnes se mnoha způsoby využívají administrativní údaje, např. finanční a daňové správy.
Rád bych vyzdvihl i naši prezentaci navenek. I zde jsme v posledních letech dosáhli významných pokroků, například při dalším rozvoji naší internetové nabídky nebo při rozvoji naší on-line databáze. A že jsme na dobré cestě u všech stávajících rezerv ukázaly výsledky průzkumu spokojenosti uživatelů a analýza reputace.

Které projekty považujete za nejvýznamnější?

Sedm let na špici Spolkového statistického úřadu bylo nejnapínavějším obdobím celé mé kariéry. Vzpomínat budu především na tři velké projekty, které byly uzavřeny během mého funkčního období. Prvním bylo sčítání lidu v Německu v roce 2011 – první sčítání po 25 letech. To poskytlo Německu opět spolehlivé a konkrétní údaje o populaci a podmínkách bydlení. Výjimečné na tomto sčítání bylo, že jsme data nezískávali jako dříve úplným zjišťováním, ale pomocí kombinace vyhodnocování registrů a výběrových šetření.
Druhým významným projektem byla určitě moje činnost šéfa německé volební komise. Již tradičně je prezident Spolkového statistického úřadu v Německu zodpovědný také za organizaci a realizaci voleb do Spolkového sněmu a Evropského parlamentu. Do mého funkčního období spadaly dvoje volby do Spolkového sněmu a Evropského parlamentu, které díky vynikající práci všech zúčastněných, také díky velkému počtu zaměstnanců Spolkového statistického úřadu proběhly zcela hladce a profesionálně. A v neposlední řadě bych rád vyzdvihl třetí událost: základní sanaci našeho sídla před několika lety. Zaměstnanci Spolkového statistického úřadu tak mají opět k dispozici moderní a dobře vybavené pracoviště.

Jak hodnotíte současnou hospodářskou spolupráci mezi Německem a Českou republikou?

Česká republika je pro Německo významným obchodním partnerem. Od roku 1994 do roku 2014 postoupila Česká republika z 16. na 11. pozici nejdůležitějších německých obchodních partnerů a umístila se například ještě před Ruskem.
Hodnota německého exportu do České republiky je za posledních 20 let téměř sedminásobná: z původních 5 miliard euro v roce 1994 je 34 miliard euro v roce 2014. Vývozy do Česka se tak vyvíjely mnohem dynamičtěji, než je tomu u německých celkových vývozů. To samé platí i pro německý import z České republiky. V posledních 20 letech stoupla hodnota importu z původních 4 miliard euro na 38 miliard euro. Česká republika je tak mimochodem jednou z mála zemí, kam Německo více vyváží, než dováží. Zejména import minerálních paliv, železa a oceli hraje pro Německo velmi důležitou roli.

Jak byste charakterizoval spolupráci národních statistických úřadů?

Spolupráci obou statistických úřadů formuje v první řadě spolupráce ve výborech Evropského statistického systému na všech úrovních. Spolupráce probíhá v pracovních skupinách, skupinách ředitelů nebo v partnerských skupinách, dále ve Výboru pro Evropský statistický systém na úrovni Komise nebo v rámci legislativy na úrovni Rady v pracovní skupině Rady pro statistiku.
Kromě toho ale spolupracují oba úřady také velmi úzce na projektech zaměřených na podporu jiných národních statistických úřadů, které se připravují na vstup do EU nebo usilují o harmonizaci s normami Evropského statistického systému. Zatímco Český statistický úřad byl až do doby vstupu České republiky do EU příjemcem německé pomoci, pracují nyní čeští a němečtí experti bok po boku na projektech financovaných z prostředků Evropské unie a Světové banky. Tímto způsobem předali kolegyně a kolegové z ČSÚ své zkušenosti zaměstnancům ze statistických úřadů v Makedonii, Ázerbájdžánu, Mongolsku a Tádžikistánu a v současné době významně přispívají při realizaci velkého projektu s kazašským statistickým úřadem. Úzká spolupráce mezi národními statistickými úřady zemí EU je důležitým předpokladem pro realizaci těchto projektů pro další rozvoj statistických systémů v jiných zemích. ČSÚ se přitom angažuje v mnoha oblastech. Zde bych ale zmínil zejména národní účty, kde se čeští partneři podílejí ve významném měřítku.

Chystáte se odejít do penze. Jaké jsou vaše plány do budoucna, zůstanete dál v kontaktu se statistikou?

Ano, samozřejmě zůstanu i v budoucnu úzce spjat se statistikou. Oficiální statistika souvisí nejen s mnoha aktuálními politickými tématy, ale iniciuje nebo doprovází mnoho plodných diskuzí v oblasti ekonomiky, ekologie, populace a na sociální úrovni. Svůj pohled rozšířím a nebudu informace zařazovat jako producent, ale budu je hodnotit především jako zaintere­sovaný občan, jako uživatel. Svůj dialog si představuji jako velmi stimulující nejen pro mě, ale i pro mé bezprostřední okolí. Ale nejprve je třeba zpomalit a pak se rozhodnout, která z mých přání budu realizovat jako další. Pravděpodobně to bude kombinace společenských závazků, vlastního vzdělávání a sportovních aktivit.

Autor: , tisková mluvčí ČSÚ
Zatím zde není žádný komentář.