Česká ekonomika po třech čtvrtinách roku 2012

VYDÁNÍ: 01/2013
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Pokles české ekonomiky probíhal v loňském třetím čtvrtletí při zmenšování vnitřní i vnější nerovnováhy.

ředstihové indikátory renomovaných světových finančních institucí naznačovaly možné zlepšení globální ekonomiky pro 3. čtvrtletí 2012 po ztrátě její dynamiky v první půli roku. Nakonec však k pozitivnímu obratu nedošlo. Naneštěstí pro ekonomiku ČR, evropské oslabení způsobilo slabší poptávku po českém zboží. Ta se projevila v postupném utlumování tempa dovozu a vývozu v jednotlivých měsících 3. čtvrtletí. Přesto zůstal i v něm zahraniční obchod jediným přispěvatelem směrem k růstu české ekonomiky.

Revize zmírnila pokles

Podle revidované časové řady čtvrtletních národních účtů se pokles české ekonomiky ve 2. a 3. čtvrtletí roku 2012 mezikvartálně zmírňoval. Poprvé od krizového roku 2009 byl ve 3. čtvrtletí 2011 zaznamenán proti předchozímu období pokles, který ve 4. čtvrtletí 2011 vystřídala stagnace. V roce 2012 se pak HDP v reálném vyjádření, očištěný o sezónní vlivy a nestejný počet pracovních dní, mezikvartálně snížil v 1. čtvrtletí o 0,6 %, ve 2. čtvrtletí o 0,4 % a ve 3. čtvrtletí pokles dále zpomalil na 0,3 %.
Snižování HDP v meziročním vyjádření započalo – po dvou letech pokrizového oživení a následného růstu – od 1. čtvrtletí 2012, kdy ekonomika proti stejnému období 2011 snížila výkon o 0,5 %. Ve 2. čtvrtletí její pokles pokračoval (–1 %) a ve 3. čtvrtletí 2012 byl HDP nižší o 1,3 %.

Příznivý vliv čistého vývozu

Už popáté za sebou přispěl pozitivně k vývoji  růstu ekonomiky ve 3. čtvrtletí výlučně jen zahraniční obchod. Jeho saldo působilo pozitivně na meziroční změnu HDP (+2,3 p. b.), ale příspěvek nebyl dost silný na to, aby dokázal eliminovat negativní vliv tvorby hrubého kapitálu, který ubral růstu HDP 2,4 p. b. O další 1,2 p. b. snížily růst ekonomiky klesající výdaje na konečnou spotřebu. Za jejich negativním vlivem stojí výlučně nižší výdaje domácností, které ubraly růstu HDP 1,2 p. b. Vliv výdajů vládního sektoru na růst ekonomiky byl neutrální. Působení domácích výdajových složek HDP tak bylo podstatně silnější než pozitivní vliv čistého exportu a ubralo růstu české ekonomiky 3,6 p. b.

Vývoj HDP v České republice a Evropské unii

Vývoj HDP v České republice a Evropské unii

Nižší tvorba zdrojů …

Výkonnost odvětví podle velikosti jimi vytvořené hrubé přidané hodnoty byla níže oproti stejnému období 2011 už druhé čtvrtletí za sebou. Jestliže se ve 2. čtvrtletí zdroje vytvořené v odvětvích snížily meziročně o 0,7 %, ve 3. čtvrtletí už o 1,3 %. Objem hrubé přidané hodnoty v ekonomice tak poklesl ve stejném tempu jako hrubý domácí produkt, neboť vývoj salda daní z produktů odlišnost v tempech tentokrát nezpůsobil.

…i v tradičně silném průmyslu

Průmysl, který tvoří téměř 30 % hrubé přidané hodnoty v ekonomice ČR, poklesl ve 3. čtvrtletí 2012 poprvé od posledního čtvrtletí 2009, a to o 2,5 %. Sami zpracovatelé s podílem na tvorbě zdrojů v ekonomice ve výši 23,4 % se tentokrát museli také vlivem nedostatečné poptávky smířit s meziročním poklesem. Nebyl však tak hluboký (–1,2 %) jako za průmysl celkem. Objevil se však už podruhé, zatímco za průmysl celkem ještě hrubá přidaná hodnota ve 2. čtvrtletí pouze stagnovala. Stavebnictví s podílem na hrubé přidané hodnotě relativně nízkým (6,1 %) pokračovalo ve snižování produkce (–10 % ve 2. i 3. čtvrtletí) a meziroční poklesy jsou patrné celý loňský i letošní rok. To působí nepříznivě na budoucí vývoj české ekonomiky, protože multiplikační růstové efekty tohoto odvětví jsou z obecného pohledu významné.

Stabilní služby

Služby, včetně veřejných, které participují na hrubé přidané hodnotě v české ekonomice z 62,5 % (z nich např. obchod, doprava, ubytování a stravování v úhrnu z 20,1 %), přidaly meziroční změně HDP +0,4 p. b., zatímco odvětví průmysl a stavebnictví naopak ubraly každé zvlášť 0,7 p. b. Stabilizující charakter služeb při tvorbě zdrojů v české ekonomice je patrný i ze skutečnosti, že negativní příspěvek k růstu ekonomiky byl u nich v úhrnu zaznamenán naposledy v posledním čtvrtletí roku 2009. Přitom  pokles výkonnosti služeb trval tehdy po celý krizový rok 2009 a v každém čtvrtletí oslaboval růst ekonomiky o 1,2 p. b. (započal už ve 4. čtvrtletí 2008).

Reálná mzda opět níž

Tempo růstu reálné mzdy pokleslo a je jednou z příčin oslabené koupěschopné poptávky českých domácností. Po stagnaci v posledním čtvrtletí 2011 se reálná mzda v České republice začala snižovat s neustále se prohlubujícím poklesem. Jestliže v 1. čtvrtletí byla meziročně nižší o 0,3 %, ve 2. čtvrtletí o 1,1 % a ve 3. čtvrtletí došlo k jejímu meziročnímu propadu o 1,8 %.
Další prohloubení poklesu reálné mzdy ovlivnilo i výdaje na konečnou spotřebu domácností. Také ty zůstaly v meziročním srovnání slabší, ale pokles se již neprohluboval (–2,4 % v 1. čtvrtletí po –2,8 % ve 2. čtvrtletí a –2,7 % za první tři měsíce roku 2012). Tři kvartály trvající pokles spotřeby domácností byl v České republice zaznamenán naposledy v roce 1998 v důsledku poptávkového šoku po měnové krizi. Ani v roce 2009, s hlubokým hospodářským poklesem, nebyly výdaje domácností utlumeny déle než dvě čtvrtletí.

Srovnání spotřeby s EU

Podle dosud dosažitelných dat Euro­statu za 3. čtvrtletí 2012 došlo v ČR ve srovnání s Evropou k relativně hlubokému poklesu spotřeby domácností (–2,4 %). Česko se tak dostalo hned za problémové jižní země (Portugalsko –5,9 %, Itálie –4,8 %, Kypr –2,7 %) a také za Maďarsko (–3,1 %) a Slovinsko (–2,5 %). Ve velkých evropských zemích však dosud k potlačení spotřeby domácností nedošlo. V Německu a Francii naopak výdaje domácností stouply (shodně o 0,1 %). V úhrnu za EU27 však výdaje na konečnou spotřebu domácností ve 3. čtvrtletí klesly o 0,7 %. Ve starých zemích unie (uskupení EU15) domácnosti utrácely méně o 0,8 % a výrazně potlačená spotřeba v periferních zemích unie snížila spotřebu domácností eurozóny jako celku meziročně o 1,3 %.

Inflace nezrychlila

Vliv meziročního zvyšování spotřebitelských cen způsobil, že domác­nosti proti stejnému období roku 2011 vydaly ve 3. čtvrtletí 2012 o 7,1 mld. Kč více za tentýž objem pořizovaného zboží a služeb. Přitom meziroční růst cen pro spotřebitele v tomto čtvrtletí (+3,3 %) již dále neakceleroval (+3,2 % ve 2. čtvrtletí). Jejich tempo však podle harmonizovaného indexu bylo až do září 2012 (+3,5 %) vyšší než v EU (+2,7 %).
Meziročně stouply spotřebitelské ceny v ČR především vlivem rostoucích cen potravin (+7,2 % meziročně, když za stejné období 2011 činil jejich meziroční růst +4 %) a také přírůstku cen za bydlení a energie (+4,8 % proti +2,8 % ve 3. čtvrtletí 2011). I zde je patrné, že rychleji než průměrná spotřebitelská inflace zdražují především ceny nezbytného zboží a služeb.

Šetření a spoření

Omezování spotřeby je u českých domácností spojeno i s odkládáním peněz stranou, pokud to jejich finanční situace umožňuje, neboť v posledních letech roste diferen­ciace domácností podle jejich příjmů a bohatství. Přitom však z dat měnového přehledu je patrné, že spoření se nyní v ČR odehrává především ve sféře hromadění „krátkých“ peněz, tj. především na žirových účtech domácností. Ale i na běžných účtech firem roste i objem peněz v oběhu (odvozeně růst držené hotovosti). Tyto tzv. jednodenní vklady totiž stouply koncem září meziročně o 8,6 %, v nejsilnější dynamice od června 2011. Spoří zejména firmy (+10,1 %), jejichž jednodenní vklady rostly meziročně dvojciferným tempem už od dubna 2012, v červenci stouply dokonce o víc než pětinu. Na běžných účtech tak leží peníze, které by byly za jiných než recesivních podmínek v ekonomice investovány.
Naopak termínované vklady (se splatností i s výpovědní lhůtou) meziročně nepatrně poklesly (–0,05 %). Peníze vybíraly především domácnosti.

V úhrnu slabá kondice

Výsledky české ekonomiky ve 3. čtvrtletí nevzbuzují optimismus. Její meziroční pokles o 1,3 % je v evropském měřítku hlubší než průměr za EU27 (–0,4 %) i než u většiny srovnatelných zemí (Slovensko +2,6 %, Polsko +1,9 %, Rakousko +0,7 %). Ještě výraznější přírůstky zaznamenalo Pobaltí (Estonsko +3,7 %, Lotyšsko +5,2 % a Litva +3,3 %). O něco slabšího růstu HDP, ale stále stabilního, docilují ve skandinávských zemích. Český pokles je doprovázen redukováním ekonomických nerovnováh – deficit běžného účtu platební bilance představoval za devět měsíců 2012 jen 1,7 % nominálního HDP, zatímco ve stejném období 2011 činil 3,2 %. Deficit státních financí v poměru k nominálnímu HDP se ztenčil za první tři čtvrtletí 2012 na 2,5 % proti 3,7 % srovnatelně v roce 2011. Rizikem pro budoucnost je fakt, že se k nízké domácí poptávce přidružila i slábnoucí poptávka ze zahraničí. Nedostatek impulsů pro růst tedy přetrvává.

Autor: , vedoucí oddělení svodných analýz
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Nadějný růst ekonomiky ČR

Ilustrační foto

Nové odhady Českého statistického úřadu potvrzují, že ekonomika dále roste. Co dalšího ukazují data národních účtů?