Příjem domácnosti

Příjmy a jejich vývoj jsou velmi sledovanou oblastí statistiky. Podle příjmů se porovnáváme a subjektivně hodnotíme. Výsledky výběrového šetření Životní podmínky nabízí mnoho ukazatelů, které k tomu můžeme použít. Který ale zvolit? Příjem domácnosti, příjem na osobu či příjem na spotřební jednotku?

Příjmy a jejich vývoj jsou velmi sledovanou oblastí statistiky. Podle příjmů se porovnáváme a subjektivně hodnotíme. Výsledky výběrového šetření Životní podmínky nabízí mnoho ukazatelů, které k tomu můžeme použít. Který ale zvolit? Příjem domácnosti, příjem na osobu či příjem na spotřební jednotku?
Nejprve je nutné si uvědomit, co je v šetření Životní podmínky považováno za příjem. Nejedná se pouze o příjmy ze zaměstnání či podnikání. Patří sem také sociální dávky a další příjmy domácnosti, např. příjmy z pronájmu nebo výživné. Celkový příjem domácnosti je ovlivněn počtem osob s vlastním příjmem, pokud nějaký mají, a jejich ekonomickou aktivitou. Nezaměstnaná osoba bude mít tedy příjem (podporu v nezaměstnanosti) nižší než starobní důchodce, a ten zase nižší než osoba pracující.
Uveďme příklad několika rodin. V jednočlenné domácnosti žije pan Tichý, jehož příjem ze zaměstnání činí 20 tis. Kč za měsíc. Pan Kučera s manželkou dohromady vydělávají 38 tis. Kč měsíčně. Paní Vránová žije sama se svými dvěma syny (6 a 8 let). Měsíčně si vydělá 15 tis. Kč a od bývalého manžela dostává na syny 6 tis. Kč. Manželé Slavíkovi jsou v důchodu. Jejich penze dohromady činí 21 tis. Kč. Žijí s nezaměstnaným synem, který pobírá podporu v nezaměstnanosti ve výši 5 tis. Kč. Novákovi mají tři děti a ve společné domácnosti s nimi žije ještě maminka paní Novákové. Pan Novák si měsíčně vydělá 15 tis. Kč, paní Nováková pobírá rodičovský příspěvek ve výši 7 tis. Kč a důchod babičky činí 8 tis. Kč.
Porovnáme-li jednotlivé domácnosti podle jejich celkového příjmu, dojdeme k závěru, že nejlépe jsou na tom Kučerovi (s příjmem 38 tis. Kč), následují Novákovi, Slavíkovi, Vránovi a nakonec pan Tichý. Ten se má nejhůře, protože příjem jeho domácnosti je pouze 20 tis. Kč. Je však evidentní, že toto porovnání pokulhává. Domácnosti jsou v našem příkladě totiž různě velké. Jejich životní úroveň nelze srovnávat na základě příjmu domácnosti. Musí se proto přejít k nějaké standardizaci.
Jednou z možností je přepočet příjmu na osobu. Z tabulky je patrné, že se pořadí domácností podle příjmu na osobu rázem změní. Nejvyšší příjem na osobu má pan Tichý (20 tis. Kč děleno jednou osobou), následují Kučerovi, Slavíkovi, Vránovi a nakonec Novákovi, kde na osobu připadá nejnižší příjem, a to 5 tis. Kč (30  tis. Kč děleno šesti osobami). Ani toto srovnání ale nemusí být nejlepší. Potřeby dítěte se od potřeb dospělých liší. Zároveň v rámci vícečlenné domácnosti navíc dochází k tzv. úsporám z rozsahu, tj. situaci, kdy se více členů domácnosti dělí o společné náklady, např. nájem.
K tomu, aby bylo možné srovnávat zcela odlišné domácnosti, byly vytvořeny tzv. spotřební jednotky. Při přepočtu příjmu na tyto jednotky nemá každá osoba váhu 1, ale první osoba v domácnosti má váhu 1, další dospělé osoby v domácnosti mají váhu 0,5 a dítě do 13 let včetně 0,3. Partnerský pár s dítětem ve věku 10 let nebude mít váhu 3 (1 + 1 + 1), ale 1,8 (1 + 0,5 + 0,3). Pořadí domácností podle výše příjmu na spotřební jednotku se opět mírně proměnilo. Nejvyšší příjem mají Kučerovi, následuje pan Tichý a poslední místo si udrželi Novákovi. Pořadí dvou tříčlenných rodin se změnilo, zatímco při přepočtu na osobu připadlo Slavíkovým třetí místo, při přepočtu na spotřební jednotku je předběhli Vránovi.

Modelové domácnosti, jejich složení a příjmy

Modelové domácnosti, jejich složení a příjmy