V počtu podnikatelů patříme v Unii ke špičce

Od roku 1993 do roku 2014 se počet podnikatelů včetně pomáhajících rodinných příslušníků zvýšil o více než 440 tis. osob. To je dvojnásobek stavu, než byl ve výchozím roce Výběrového šetření pracovních sil. Počet zaměstnanců se v uvedeném období naopak snížil o 340 tis. Relace mezi podnikateli a zaměstnanci se výrazně měnila zejména v 90. letech.

Odvětvová struktura podnikatelů

Zatímco stavy zaměstnavatelů a pomáhajících rodinných příslušníků se dlouhodobě příliš nemění, počet pracujících na vlastní účet, tj. podnikatelů bez zaměstnanců, vzrostl 2,3krát proti roku 1993 (o 385 tis.).
Odvětvová struktura podnikatelů v České republice je různorodá. Většina (téměř 60 %) pracuje ve čtyřech sekcích, a to ve stavebnictví, v obchodě včetně oprav motorových vozidel, dále v profesních, vědeckých a technických činnostech a ve zpracovatelském průmyslu.
V řadě odvětví je přitom zastoupení podnikatelů mimořádně vysoké. Ve dvou odvětvových sekcích (S – ostatní činnosti a v L – činnosti v oblasti nemovitostí) představují podnikatelé více než polovinu pracujících. Téměř každý druhý pracuje v postavení podnikatele i v sekci M (profesní, vědecké a technické činnosti). Vysoký je podíl podnikatelů i ve velké sekci F (stavebnictví).

Podnikatelé stárnou rychleji než zaměstnanci

Od roku 1993 se průměrný věk všech pracujících zvýšil o 4,8 roku na téměř 44 let. Růst se projevil zejména v kategorii podnikatelů se zaměstnanci, a to o více než devět let.
Nejvíce vzrostl průměrný věk pomáhajících rodinných příslušníků, ale jejich počet je podstatně nižší než v ostatních skupinách podnikatelské sféry. Nadprůměrně se zvýšil věk podnikatelů bez zaměstnanců, a to o 6 roků. Na rozdíl od výše uvedených skupin pracujících vzrostl průměrný věk nejčetnější kategorie zaměstnanců jen zhruba o 4 roky.
Celkový počet zaměstnanců se proti roku v roce 1993 výrazně snížil. Významný je však růst počtu osob v tomto postavení ve věku šedesáti let a více. To je především důsledek zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu.
Jinak je tomu ve skupině pracujících na vlastní účet (podnikatelů bez zaměstnanců). Výrazně v ní vzrostl počet třicátníků a starších osob. Ve skupině podnikatelů se zaměstnanci došlo ještě k dalšímu posunu, kdy se zvýšil zejména počet podnikajících ve věku 50 let a více.

Podnikáme víc než ostatní?

Standardní Výběrové šetření pracovních sil umožňuje komparaci struktury pracujících podle jejich postavení v zaměstnání mezi všemi členskými zeměmi Evropské unie. Pro porovnání byly využity údaje za věkovou skupinu 15–64letých podnikatelů se zaměstnanci a bez zaměstnanců (sebezaměstnaní), nebyl brán v úvahu počet pomáhajících rodinných příslušníků. V porovnání s ostatními zeměmi je možné uvést řadu údajů typických pro Českou republiku.
Podíl sebezaměstnaných mladších 65 let činil v roce 2014 v EU celkem 14,4 %, ale v ČR to bylo 17 %. To je pátý nejvyšší podíl ze všech členských zemí. Vyšší podíl vykazují pouze Řecko (podíl sebezaměstnaných dosahuje téměř třetinu všech pracujících), Itálie (22 %), Rumunsko a Polsko, kde se tento podíl pohyboval kolem 18 %.
Je zřejmé, že struktura celkové zaměstnanosti v Řecku souvisí s jeho geografickou polohou. Velká část populace zde pracuje v obchodě, v zemědělství a v odvětvích závislých na cestovním ruchu. Zde je navíc vysoký podíl sebezaměstnaných. V Itálii je velké zastoupení podnikatelů zejména v obchodě nebo v profesních, vědeckých a technických činnostech.
Polsko a zvláště Rumunsko se vyznačují vysokou zaměstnaností v primárním sektoru a zároveň i vysokým počtem sebezaměstnaných v zemědělství.
Pokud jde o pomáhající rodinné příslušníky, je situace v Rumunsku a Polsku proti všem členským zemím výrazně odlišná. Celkový počet těchto osob zde dosáhl téměř 1,4 mil., což je více než polovina všech pomáhajících rodinných příslušníků v celé Evropské unii. Jestliže k sebezaměstnaným přičteme i pomáhající rodinné příslušníky, tak v takto vymezené skupině pracuje téměř 30 % všech Rumunů.

V řadě odvětví je podíl podnikatelů v ČR podstatně vyšší než v EU

Podíl podnikatelů se zaměstnanci je v Česku podprůměrný. Rozdíl proti jiným zemím však není velký. Četnost sebezaměstnaných v rozhodující míře ovlivňují pracující na vlastní účet (podnikatelé bez zaměstnanců). Podíl této kategorie je v České republice právě pátý nejvyšší mezi zeměmi EU. Před námi jsou pouze výše uvedené čtyři státy se specifickou odvětvovou strukturou ekonomik.
V naší republice je vůbec nejvyšší podíl podnikatelů v odvětví stavebnictví. Stejně tak má Česko nejvyšší podíl sebezaměstnaných na počtu pracujících v peněžnictví a pojišťovnictví. Podobně je tomu i co do podílu sebezaměstnaných v sekci ostatní činnosti.
Vysoké podíly sebezaměstnaných jsou v porovnání s EU i v dalších odvětvích. Po Maltě je nejvyšší podíl v sekci činnosti v oblasti nemovitostí a druhý nejvyšší i v administrativních a podpůrných činnostech (po Kypru). Třetí nejvyšší podíl sebezaměstnaných v rámci EU pak vykazují sekce s požadovaným vyšším vzděláním, a to profesní, vědecké a technické činnosti nebo sekce informační a komunikační činnosti. Nadprůměrný podíl sebezaměstnaných je v obchodě a opravách a údržbě motorových vozidel. Více jsou v obchodě zastoupeni sebezaměstnaní pouze v některých zemích středozemní oblasti.
V období 2010 až 2014 se snížil počet sebezaměstnaných v EU ve věku 15–64 let o téměř půl milionu. V naší republice se ve stejném období zvýšil jejich počet o 24 tis. Počet těchto pracujících se snížil ve velké většině ostatních zemí, např. u všech našich sousedů (v Německu o 163 tis.). Výjimkou je markantní nárůst ve dvou zemích EU, a to ve Velké Británii o téměř 450 tis. a v Nizozemsku o více než 100 tis. Více na http://bit.ly/1ofVXZ3 a http://bit.ly/1g90P5C.