Přehled událostí z ČSÚ

Vyjdou krajské analýzy ČSÚ o seniorech, Konference k rizikům hospodaření samospráv, Role statistiků v moderním světě, Výzvy pro regiony.

Vyjdou krajské analýzy ČSÚ o seniorech

Koncem října vydají všechny Krajské správy ČSÚ analýzy věnované problematice seniorů. Publikace se věnují vývoji počtu seniorů podle pětiletých věkových skupin v územním detailu (okresy, správní obvody obcí s rozšířenou působností). Některé charakteristiky byly zpracovány i podle velikostních skupin obcí. Tituly jsou v textu doplněny řadou grafů, kartogramů a analytických tabulek. Přehlednou informaci rovněž poskytují časové řady a mezikrajské srovnání v příloze.
Autoři využívají bohatých zdrojů dat o seniorech z demografické statistiky (včetně údajů o naději dožití a z projekce obyvatelstva do roku 2050), a ze sčítání lidu (domácnosti seniorů, bydlení seniorů). Opomenuty nezůstaly údaje z Výběrového šetření pracovních sil o ekonomické aktivitě, z volebních statistik a z externích zdrojů o zdravotní a sociální péči a o důchodech.
Ve větším rozsahu se problematice seniorů bude věnovat lednové číslo časopisu Statistika&My.

Pracující důchodci ve věku 60–69 let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011
(ze zjištěných hodnot)

Pracující důchodci ve věku 60–69 let podle SO ORP a krajů podle SLDB 2011 (ze zjištěných hodnot)

Konference k rizikům hospodaření samospráv

Pod záštitou předsedkyně ČSÚ Ivy Ritschelové se dne 17. září konala v Praze prestižní konference Rozpočet a finanční vize měst a obcí. Cílem již tradiční akce, kterou ČSÚ podporoval již v minulých ročnících a která je určena vedení samospráv a ekonomickým profesím, bylo získat objektivní informace k sestavení rozpočtu na rok 2016 a rozpočtovému výhledu samospráv. Konference byla zaměřena na rizika a příležitosti financí a hospodaření samospráv. Iva Ritschelová vystoupila s přednáškou na téma ČSÚ k vývoji ekonomiky ČR a EU – hlavní poznatky. Organizátorem akce byl již tradičně Luděk Tesař. S příspěvkem vystoupili i ekonom City Finance a Petr Král z České národní banky nebo Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky a. s.

prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc.

Role statistiků v moderním světě

Ve dnech 23. až 25. září se v Lisabonu uskutečnila trojice významných jednání za účasti předsedů evropských statistických úřadů, a to Evropské statistické fórum (ESF), jednání Výboru pro evropský statistický systém (ESSC) a zejména konference předsedů evropských statistických úřadů DGINS.
V letošním roce byla diskutována hned dvě témata, a to implementace Vize 2020 a vyhodnocení rizik s ní spojených, a dále problematika dalšího rozvoje statistických indikátorů.
Konference vyústila v přijetí tzv. Lisabonského memoranda. Jeho prostřednictvím evropští statistici reagují právě na rostoucí poptávku po indikátorech, jejichž cílem je poskytnout věrohodné a nezkreslené podklady pro monitorování národních, evropských i globálních politik a vstupy pro politická rozhodnutí. Memorandum deklaruje další rozvoj těchto výstupů jako jednoznačnou prioritu v rámci evropské statistiky, zároveň ale zdůrazňuje nutnost jasného rozdělení rolí mezi statistiky a tvůrci konkrétních politik.
„Právě správné rozdělení rolí představuje největší výzvu, ale i nebezpečí dneška. Na jedné straně statistika musí reagovat na potřeby společnosti, na druhé straně si ale musí udržet nezávislost, která představuje jedinou garanci objektivity. Historie ukazuje, že příliš úzké spojení obou světů, kdy statistika plní spíše kontrolní funkci, se nikdy neosvědčilo. Realita je příliš složitá, než aby ji bylo možné shrnout do sebelépe navrženého souboru ukazatelů, a odpovědnost za interpretaci a využití statistických údajů pro tvorbu konkrétních politik tedy musí zůstat na politicích,“ dodává k tomu předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.

Výzvy pro regiony

V polovině září uspořádala komise pro kohezní politiku Evropské unie COTER v Liberci seminář s názvem „Stávající výzvy pro příhraniční regiony“. Za Krajskou správu ČSÚ v Liberci se ho zúčastnily ředitelka Dagmar Dvořáková a Hana Reslová z oddělení informačních služeb. Na semináři zazněly problémy, se kterými se evropské příhraniční regiony každodenně setkávají. V současné době je nejnaléhavější výzvou především migrační vlna. Mezi další problémy patří např. příhraniční dopravní obslužnost, příhraniční zaměstnanost, dopad přírodních katastrof nebo vzájemné kulturní rozdíly.